VYBERTE SI REGION

Malé obce by přímou volbu starosty přivítaly

Havlíčkobrodsko - Odborníci varují: Veřejnost netuší, že přímo volený starosta by nebyl v zastupitelstvu.

28.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Vraný

Přímá volba starosty, o které se hovoří v souvislosti s vládními reformami, má také na Havlíčkobrodsku své zastánce a odpůrce. Ti se většinou ztotožňují s negativním stanoviskem Svazu měst a obcí ČR. Ten nedávno ústy svého místopředsedy Dana Jiránka kritizoval zejména skutečnost, že starosta obce by nebyl členem zastupitelstva.

„Takto zvolený starosta by se zastupitelstvem nehlasoval a nepodílel by se na zásadních rozhodnutích souvisejících s chodem obce. Stal by se jen voleným obecním úředníkem, neřídil by zastupitelstvo a společně s ním by o obci nerozhodoval,“ nechal se slyšet Jiránek.

Svaz současně odmítl tezi, podle které by se hlava obce volila přímo jen v těch obcích, kde nepůsobí obecní rada. Současně upozornil, že v případě přímé volby by starosta a zastupitelé měli různě dlouhá volební období, a to z důvodu zajištění kontinuálního chodu obce.

„Naopak zastánci přímé volby starostů argumentují především jednoznačným posílením mandátu a pozice starosty při naplňování jeho vlastního volebního programu,“ vysvětlil politolog Pavel Plíšek.

Změna ústavy

Ten upozornil, že zavedení přímé volby bude komplikovanější, než si vláda Petra Nečase ve svém volebním prohlášení představuje.

„Legislativní rada vlády požaduje změnu ústavy. V ústavě se totiž uvádí, že hlavu obce vybírají zastupitelé. Pokud by ale byla prosazena přímá volba starostů, musí se tato pasáž naší základní právní normy změnit,“ konstatoval Plíšek a dodal, že vláda by měla o návrhu změny příslušných článků ústavy rozhodnout v horizontu měsíce. „Bez ohledu na to je teď více než jisté, že koalice není schopna v Poslanecké sněmovně změnu ústavy prohlasovat,“ pokračoval Plíšek a podotkl, že změna volebního systému by si vyžádala i nemalé finanční prostředky. „A ty státní kasa v současné době rozhodně nemá,“ konstatoval Plíšek.

Starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl uvedl, že si přímou volbu starostů dovede po splnění některých předpokladů představit.

„V prvé řadě by bylo nutné jasně formulovat a upravit kompetence starosty. Myšlenka sama o sobě nová není. Na Slovensku už přímou volbu mají. Ale přistoupili k ní až po důkladné změně legislativy,“ řekl Tecl.

Také Marie Kolláriková, starostka Stříbrných Hor, je na rozpacích.

„Je to složitá otázka. Pokud by měla být přímá volba starosty, je třeba, aby vše bylo právně podloženo a zakotveno v zákonech,“ zareagovala Kolláriková. „Pokud starosta není členem zastupitelstva, mohou nastat problémy v okamžiku, kdy se zastupitelé proti němu postaví. Jsem spíš pro stávající systém,“ zamyslela se Kolláriková.

Jasné ano přímé volbě starosty řekl Václav Jaroš, starosta České Bělé. Podle něho je logické, aby se starostou stal ten člověk v obci, kterému lidé nejvíce důvěřují. „Hlavně pro malé obce by to byla výhoda, odpadly by zbytečné politické dohady. Jsem si ale vědom toho, že by přímá volba mohla mít i svá negativa. Například v situaci, kdy do voleb vstupují místo místo politických stran nezávislí. Pak se může stát, že občany vybraný kandidát nebude mít podporu zastupitelstva, protože nezávislým uskupením nikdo nemůže diktovat, koho mají podporovat a koho ne,“ pouvažoval Jaroš.

Hasič Jaroslav Stehno z Vepříkova by přímou volbu starosty také přivítal. „Jako občan bych chtěl mít možnost vybrat si sám svého starostu a třeba i prezidenta,“ tvrdil Stehno, současný starosta vepříkovského hasičského sboru.

Bývalý starosta Jeřišna Pavel Jecha byl v komunálních volbách jedním ze starostů, kteří svůj post neobhájili. Pro přímou volbu by byl.

„Někdy se může stát, že se vytvoří zájmová skupina, která se rozhodne, že si určitou osobu na postu starosty prostě nepřeje. A pak starosta nemá šanci, byť by byl sebelepší. Ovšem jasný hlas voličů by musel být respektován i těmito zájmovými skupinami,“ uzavřel Jecha.

Autor: Jaromír Kulhánek

28.4.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies