VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Medvědi ze zámku se už chystají do pelechu

Náchod – I když je zima, medvědy můžete na zámku občas zahlédnout. Když žijí v zajetí, ať už v zoologických zahradách nebo medvědáriích, zažívají sice přes zimu období útlumu, ale neusínají tak jako zvířata ve volné přírodě.

12.12.2009 2
SDÍLEJ:

Na medvědy upozorňuje i cedule na kovovém plotě. Foto: Deník/Jiři Špreňar

„Jsou takoví otupělí, většinu dne prospí v brlohu a ani toho teď tolik nesnědí,“ řekla ošetřovatelka Gabriela Macounová.

Ta v zimě své svěřence krmí dobrotami jako jsou kompoty. „Ty mi sem nosí lidé, když už jich mají hodně a nevědí, co s nimi,“ prozrazuje Macounová zdroj laskomin pro oblíbené obyvatele zámku.

Před obdobím zimního spánku si medvědi vytvářejí zásoby a tak snědí všechno, na co přijdou. „V listopadu sní všechno, co jim dám,“ usmívá se Macounová. Pořádné krmení čeká Dášu a Ludvíka opět na jaře, kdy skončí období zimního spánku. Právě zjara přijde nejvíc vhod pomoc od dárců, kteří přinesou ovoce, zeleninu, kompoty nebo granule pro psy, kterými se medvědi krmí. Přinesené krmení je nutné předat ošetřovatelce. Návštěvníci nesmí v žádném případě huňáče krmit.

Pád brýlí k medvědům znamená pro člověka rozlučku s nimi

„Jsem zvědavej, jestli budou medvědi venku,“ křičel včera po poledni chlapec, který běžel v čele skupinky školou povinných dětí k zábradlí nad příkopem, který byl v roce 1995 upraven na medvědárium a od roku 1996 jej obývají Dáša a Ludvík. Pohled do medvědária ale vyšel naprázdno – oba huňáči byli zalezlí. Biologické hodiny jim velí klidový režim…

Dvojice medvědů hnědých brtníků se do Náchoda dostala před 13 lety pomocí jeřábu. „Předtím byli v cirkusu, ale tam je zřejmě týrali,“ vzpomíná na jejich osud Gabriela Macounová.

Právě díky špatné zkušenosti s lidmi k nim nesmí ani jejich ošetřovatelka. „Ludvík se občas nechá pohladit, ale Dáša ne,“ říká Macounová. Tu musí od dvojice huňáčů vždy oddělovat mříž.

Pokud potřebují lékařské ošetření, musí si je veterinář nejdřív uspat. Při úklidu jejich výběhu musí být vždy zavření ve vedlejší části oddělené mříží.
Když návštěvníkům něco spadne dolů, většinou nemají šanci danou věc ještě někdy spatřit.

„Nejčastěji tam padají brýle nebo někdy deštník. Ale Ludva váží asi 600 a Dáša 400 kilogramů. Běhají až padesátikilometrovou rychlostí, takže před nimi není nic v bezpečí. Když tam spadne nějaký pták, tak ho vyrychtujou pěkně. Člověk tam naštěstí ještě nespadl,“ uzavírá ošetřovatelka Macounová.
Martin Karlík

12.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
4 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies