Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Místo 12 škol jich Jihomoravský kraj zruší 16

Jižní Morava - Radní Jihomoravského kraje schválili na svém čtvrtečním zasedání seznam škol, které zaniknou. Návrh musí ještě posvětit zastupitelé.

16.9.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv VLP

Téměř rozhodnuto už je o zániku šestnácti středních škol, které chce Jihomoravský kraj zrušit kvůli úbytku žáků a nedostatku peněz. Krajští radní totiž ve čtvrtek na svém zasedání schválili jejich seznam, o kterém bude příští čtvrtek hlasovat krajské zastupitelstvo. V tom má koalice sociálních demokratů a lidovců většinu. Dá se tedy předpokládat, že zastupitelé seznam škol odsouhlasí.

Vyvrcholila tak příprava takzvané optimalizace sítě středních škol, jejíž první podobu představil kraj letos na začátku prázdnin. „Místo dvanácti škol, které měly zaniknout podle tehdejšího seznamu, jich zanikne šestnáct,“ uvedl náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek, který je odpovědný za školství.

Změny podle něj vyplynuly z připomínek, které kraji v létě zaslali ředitelé škol. „Jsme si vědomi toho, že za toto rozhodnutí nebudeme u všech populární, je však nezbytné,“ zhodnotil konečnou podobu návrhu hejtman Michal Hašek.

Už červencový návrh přitom vyvolal mezi postiženými školami poprask. Hejtman Hašek na protesty reagoval slibem, že situaci v každé ze škol na seznamu přijede osobně zhodnotit. „Nakonec jsem však objel jen několik škol, kolem kterých byl největší rozruch,“ přiznal včera nesplnění slibu Hašek.

Hlasitěji protestovali například zastánci gymnázia v Židlochovicích na Brněnsku, které nakonec rušení zřejmě stejně neunikne. A to ani přesto, že okolní obce nabídly kraji, budou platit nájem za budovu školy. „Situaci by to podle našich propočtů vyřešilo jen na dva roky. Pak bychom stejně museli investovat peníze do rozšíření školy,“ obhajuje rušení úspěšného gymnázia Juránek.

Velké protesty se ozývaly i ze Střední průmyslové školy elektrotechnické v Kounicově ulici a ze Střední školy informačních technologií v Purkyňově ulici. Dlouho totiž nebylo jasné, která z těchto dvou brněnských škol zanikne a která zůstane. Kraj původně navrhoval zrušení Kounicovy, vycházel však ze zastaralých údajů.

Úředníci totiž pracovali s informací, že škola částečně sídlí i v budově takzvaných Jaselských kasáren. Areál, kde se natáčely Četnické humoresky, však škole už dlouho nepatří a je navíc několik let zbouraný. A sídlo školy v Kounicově ulici je v mnohem lepším stavu, než kraj předpokládal. „Nyní už jsme si údaje opravili. Ale i tak jsme nakonec rozhodli, že je pro kraj ekonomicky výhodnější budovu v Kounicově ulici vyklidit a zachovat areál v Purkyňově ulici,“ uvedl Juránek.

Hlavním cílem slučování jsou totiž úspory. Kraj chce ušetřit nejen za provoz školních budov, ale i na platech učitelů, které kvůli úbytku žáků propustí. Na jejich výplaty totiž už nedostane peníze od státu a musel by je najít ve vlastním rozpočtu. "Kdybychom se ke změnám neodhodlali, už příští rok bychom museli v krajském rozpočtu najít navíc 187 milionů korun. A za další čtyři roky by tato částka vzrostla na 561 milionů,“ vyčíslil Juránek. Celoroční rozpočet kraje je přitom přibližně pět a půl miliardy korun.

Školy se budou papírově slučovat příští rok v červenci. Jejich sestěhovávání však bude postupné a bude záviset na podmínkách každé slučované dvojice. „V čele nově vzniklých škol bude zřejmě ve většině případů stát ředitel té školy, kterou zachováme. Ředitel rušené školy by však měl zůstat ve vedení nové školy. A oba společně budou připravovat konkrétní podobu postupného slučování,“ nastínil představu kraje předseda výboru pro vzdělávání Jiří Janda.

Další úspory má přinést i zavírání tříd na školách, které zůstanou zachovány. Omezení se od příštího roku dotkne například gymnázia v Zastávce na Brněnsku, které přijde o osmiletou třídu. Ve Strážnici na Hodonínsku zase zanikne jedna třída gymnázia čtyřletého. Touto cestou chce kraj snížit počet míst na středních školách o dva tisíce, čímž dorovná úbytek dětí ve středoškolském vě­ku.

Ne všude je však ohledně rušení jednotlivých tříd jasno. Například Blansko stále bojuje za zachování tamního osmiletého gymnázia. Výměnou kraji nabízí třídu gymnázia čtyřletého. „Kdyby byla zrušena třída osmiletého gymnázia, část dětí by musela dojíždět do Brna či Boskovic, a přetrhaly by se tak jejich vazby na Blansko,“ obává se blanenský místostarosta Crha.

Situací na Blanensku se proto chce rada kraje ještě zabývat koncem měsíce. „Věřím, že s naším řešením budou tamní lidé spokojeni,“ řekl hejtman Hašek.

Autor: Zuzana Taušová

16.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Evropská komise zahájila proceduru proti Varšavě
AKTUALIZUJEME

Na Varšavu! Brusel zahájil proceduru kvůli spornému zákonu

Útok nožem v hamburském supermarketu
3 5

Útok 50centimetrovým nožem v Hamburku oživil ostrou debatu o uprchlících

AKTUALIZUJEME

VIDEO: Technaři nevyrazili k Čapímu hnízdu, ale na louku u Poděbrad

/FOTOGALERIE/ Technaři vyrazili se svojí technoparty na louku poblíž Osečku u Poděbrad. Původně se spekulovalo, že bude na Benešovsku poblíž Čapího hnízda.

Německé ženy zase rodí. Počet bezdětných stagnuje nebo klesá

Dlouhodobý trend, který trápil Spolkovou republiku, kdy přibývalo bezdětných žen, se zřejmě zastavil. Německé ženy zase začaly rodit, stoupl i počet matek-vysokoškolaček. Po téměř třiceti letech od sjednocení dvou německých států zaznamenali Němci opět zvýšenou porodnost.

DOTYK.CZ

Dandy – umělecké dílo „Já“

Potřeba „být svůj“ a zároveň strach z toho, aby se člověk neocitl stranou své doby – tenhle vnitřní svár, který s chutí podporují média a reklama, dnes prožívá kdekdo. Snaha o výlučnost, která u hipsterů dospěla k takřka předpisovému vzhledu, není nová a trochu připomíná myšlenku dandysmu. Ta byla však mnohem silnější a zásadně odlišná.

Pět jeskyní, 25 milionů návštěvníků. Moravský kras láká stále víc turistů

/FOTOGALERIE/ Úlek a poté radost. Taková byla reakce pětadvacetimilionté návštěvnice Moravského krasu. Zdeňka Richterová z obce Mokrá-Horákov přijela v pátek do jeskyně Balcarkas vnoučaty a manželem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení