VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muslimové chtějí v Brně novou, větší mešitu i s minaretem

Brno /FOTOGALERIE, REPORTÁŽ/ - Panorama Brna možná získá úplně nový prvek. Minaret. Brněnským muslimům je totiž jejich mešita ve Vídeňské ulici malá a chtějí si postavit novou. V centru města.

21.7.2009 6
SDÍLEJ:

Škola Alfirdaus má zatím přibližně sedmdesát hlavně muslimských studentů. Některá děvčata ukrývají vlasy pod pestrobarevnými šátky, ve čtvrtém patře je modlitebna.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Až čtyřikrát větší, blíž k centru a možná i s minaretem. Taková má být nová brněnská mešita, na niž slíbili peníze i muslimové ze zahraničí. Z původní mešity ve Vídeňské ulici, která brněnským muslimům slouží už deset let, se stane knihovna nebo kulturní centrum. V Brně přitom existuje ještě jedno centrum, ve kterém se muslimové modlí. V arabské škole.

„Sháníme pozemek či budovu, která by měla sloužit až pěti stovkám věřících. Ta stávající ve Vídeňské ulici je nám už malá,“ řekl předseda Islámské nadace v Brně Muneeb Hassan Alrawi, který je od dubna i šéfem všech muslimů v republice.

Dosluhující mešita je prý při pátečních modlitbách přeplněná k prasknutí. Je totiž určená maximálně pro sto padesát lidí. K pátečním modlitbám se jich však schází čím dál tím víc.

Jsme rádi za každou korunu

Brněnští muslimové by si nejraději postavili mešitu od základu novou. I s minaretem. „Oslovíme významné brněnské architekty. Chceme, aby stavba byla pro Brno kulturním přínosem. Nejsem ani proti futuristickému návrhu. Minaret bychom uvítali, ale pokud jej město nebude chtít, ustoupíme,“ podotkl Alrawi.

Muslimové pro svůj nový svatostánek, který má vzniknout v centru města, shání kromě místa i peníze. „Vybíráme peníze od kohokoli, vítáme každou korunu. Čím více sponzorů, tím se budeme cítit svobodnější. Nechceme jen jednoho, který by nám potom diktoval svoji vizi,“ tvrdí Alrawi, který už jednal o možném sponzorství ze zahraničí.

Pro každého dveře otevřené

Muslimové však už jinou možnost modlit se přímo v centru Brna mají. V arabské škole Alfirdaus, kam chodí zejména studenti z řad muslimů. „Založili jsme arabskou školu. Ale protože většina studentů jsou muslimky a muslimové, vytvořili jsme jim modlitebnu. Škola nezavírá dveře nikomu, kdo se chce pomodlit,“ říká ředitelka školy Alfirdaus Veronika Matulová.

Muslimové tam mohou prožít i různé svátky, třeba ramadán, který začíná už příští měsíc. „Hodně slavíme, protože tu máme děti. A chceme tak zlepšit atmosféru mezi nimi,“ vysvětlila Matulová. To, že jejich modlitebnu nazývají někteří muslimové novou brněnskou měšitou, rázně odmítá. „Nejsme oficiální modlitebna ani mešita,“ tvrdí jednoznačně.

Spory

Právě pedagogové arabské školy patří k těm, kteří vedou s mešitou ve Vídeňské ulici spor. Vyzývají Alrawiho, kterého nazývají diktátorem, aby změnil stanovy Islámské nadace v Brně a pustil do jejího řízení i jiné lidi. „Už dávno měl Alrawi udělat nové volby. Ale podle současných stanov mohou být u vedení dalších čtyřicet let stejní lidé. My chceme změnu a nové volby. Jinak založíme svou náboženskou společnost,“ hrozí bývalý ředitel školy Bader Mea Eknaifith, který ve škole vede hodiny koránu. Ze tři sta podpisů, které potřebuje ke zřízení nové společnosti, jich nasbíral Eknaifith údajně již přes dvě stovky.

Za korán zpaměti dostala Češka notebook

„Sabah al chair, ja umma,“ zdraví svou pomyslnou maminku malá Ayat, když vchází do třídy. Po ní stejnou formulku opakují i další muslimská děvčata, jejichž vlasy ukrývají pestrobarevné šátky. Scénkou z domácnosti zahajují studentky brněnské jazykové školy Alfirdaus odpolední hodinu arabštiny.

Jsou prázdniny a většina brněnských dětí si užívá léta na táborech nebo městských koupalištích. Třináct malých muslimů sedí v lavicích školy v Masarykově ulici. Ve třídě, kde místo vyjmenovaných slov visí citace z koránu.

„Bismillah ir-Rahman ir-Rahim. Ve jménu boha milosrdného, slitovného,“ čte zpěvavě súru o úctě k rodičům jedenáctiletá Asma. Za měsíc, tedy v době ramadánu, musí umět zpaměti sedmatřicet ze sto čtrnácti súr, tedy oddílů z posvátné knihy muslimů.

Zpívání veršů je podle ředitelky školy Veroniky Matulové zkrášlení recitace koránu. „Člověk musí být nejdříve schopen číst v arabštině, pak přidá jen hlas. Hodně studentů odkouká styl někoho, kdo už recituje, a jeho způsob si přivlastní. Jako se zpěváci učí od zpěváků, tak se to dělá s koránem,“ vysvětluje Matulová.

V lavici sedí i desetiletá Jawama, jejíž maminka učí ve škole a tatínek pracuje ve směnárně. Malá Sulat se zase chlubí, že už umí vařit. „Rýži, čaj a vajíčka,“ vyjmenovává sebevědomě malá Arabka. Většina z děvčat má na hlavě šátek. V případě některých vypadá spíše jako ozdoba.

„Kromě dvou se u nás děvčata zahalovat nemusí. Šátek je povinný až od puberty. Záleží na rodičích, jak dívku vychovávají. Některá děvčata jej nosí i na ulici, jiná ne,“ vysvětluje Matulová, která se muslimkou stala před deseti lety.

„Připadalo mi nefér, že se modlím k bohu, ve kterého jsem nevěřila. Nechtěla jsem jen boha prosit, ale také mu děkovat. Pocházím z absolutně ateistické rodiny, kde je náboženství tabu,“ popisuje způsob, jakým se dostala k islámu Češka, které černý šátek přísně obepíná obličej.

S aktovkou v podpaždí přibíhá s malým zpožděním do třídy Dzovkhar. „Moje jméno se píše jinak než se čte. Jmenuji se ,džafár‘, představuje se malý Čečenec, který umí zpaměti přes čtyřicet súr. Jeho rodina přišla do České republiky před pěti lety. Česky mluví Dzovkhar perfektně, na arabštinu chodí dva roky.

„Umím psát, ale číst mi zatím dělá problém. Když umím arabsky, můžu číst korán. A zapisovat si z něj verše,“ říká hrdě Dzovkhar.

Kromě kurzů arabštiny pro děti nabízí škola také kurzy arabštiny koránu pro dospělé. Dopoledne tam funguje i takzvaná libyjská škola, která pomáhá dětem cizinců srovnat krok s českými osnovami. V arabštině se učí běžným předmětům jako na každé základní škole, a přitom pilují češtinu.

Zatím má Alfirdaus asi sedmdesát hlavně muslimských studentů, kteří prostory ve čtvrtém patře domu využívají také jako modlitebnu. „Kde jinde se mají modlit? Mešita ve Vídeňské je z ruky a v centru jinou možnost nemají. Za novou mešitu tuto modlitebnu nepovažuji,“ tvrdí bývalý ředitel školy Bader Mea Eknaifith, který teď vede hodiny koránu. Ten, kdo se ve škole Alfirdaus snaží, dostane na konci roku štědrý dárek.

„V soutěži, kdo umí nejlépe korán nazpaměť, vyhrála jedna Češka. Věnovali jsme jí notebook,“ dodává Eknaifith. Školu sponzorují také muslimští obchodníci, kteří vedou firmy v Masarykově ulici. „Když se podíváte z okna, uvidíte jen podniky muslimů. Je jich nejméně patnáct. Každý přispěl několika stovkami korun,“ říká Eknaifith.

Autor: Hana Fasurová

21.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies