VYBERTE SI REGION

Muslimové chtějí v Brně novou, větší mešitu i s minaretem

Brno /FOTOGALERIE, REPORTÁŽ/ - Panorama Brna možná získá úplně nový prvek. Minaret. Brněnským muslimům je totiž jejich mešita ve Vídeňské ulici malá a chtějí si postavit novou. V centru města.

21.7.2009 6
SDÍLEJ:

Škola Alfirdaus má zatím přibližně sedmdesát hlavně muslimských studentů. Některá děvčata ukrývají vlasy pod pestrobarevnými šátky, ve čtvrtém patře je modlitebna.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Až čtyřikrát větší, blíž k centru a možná i s minaretem. Taková má být nová brněnská mešita, na niž slíbili peníze i muslimové ze zahraničí. Z původní mešity ve Vídeňské ulici, která brněnským muslimům slouží už deset let, se stane knihovna nebo kulturní centrum. V Brně přitom existuje ještě jedno centrum, ve kterém se muslimové modlí. V arabské škole.

„Sháníme pozemek či budovu, která by měla sloužit až pěti stovkám věřících. Ta stávající ve Vídeňské ulici je nám už malá,“ řekl předseda Islámské nadace v Brně Muneeb Hassan Alrawi, který je od dubna i šéfem všech muslimů v republice.

Dosluhující mešita je prý při pátečních modlitbách přeplněná k prasknutí. Je totiž určená maximálně pro sto padesát lidí. K pátečním modlitbám se jich však schází čím dál tím víc.

Jsme rádi za každou korunu

Brněnští muslimové by si nejraději postavili mešitu od základu novou. I s minaretem. „Oslovíme významné brněnské architekty. Chceme, aby stavba byla pro Brno kulturním přínosem. Nejsem ani proti futuristickému návrhu. Minaret bychom uvítali, ale pokud jej město nebude chtít, ustoupíme,“ podotkl Alrawi.

Muslimové pro svůj nový svatostánek, který má vzniknout v centru města, shání kromě místa i peníze. „Vybíráme peníze od kohokoli, vítáme každou korunu. Čím více sponzorů, tím se budeme cítit svobodnější. Nechceme jen jednoho, který by nám potom diktoval svoji vizi,“ tvrdí Alrawi, který už jednal o možném sponzorství ze zahraničí.

Pro každého dveře otevřené

Muslimové však už jinou možnost modlit se přímo v centru Brna mají. V arabské škole Alfirdaus, kam chodí zejména studenti z řad muslimů. „Založili jsme arabskou školu. Ale protože většina studentů jsou muslimky a muslimové, vytvořili jsme jim modlitebnu. Škola nezavírá dveře nikomu, kdo se chce pomodlit,“ říká ředitelka školy Alfirdaus Veronika Matulová.

Muslimové tam mohou prožít i různé svátky, třeba ramadán, který začíná už příští měsíc. „Hodně slavíme, protože tu máme děti. A chceme tak zlepšit atmosféru mezi nimi,“ vysvětlila Matulová. To, že jejich modlitebnu nazývají někteří muslimové novou brněnskou měšitou, rázně odmítá. „Nejsme oficiální modlitebna ani mešita,“ tvrdí jednoznačně.

Spory

Právě pedagogové arabské školy patří k těm, kteří vedou s mešitou ve Vídeňské ulici spor. Vyzývají Alrawiho, kterého nazývají diktátorem, aby změnil stanovy Islámské nadace v Brně a pustil do jejího řízení i jiné lidi. „Už dávno měl Alrawi udělat nové volby. Ale podle současných stanov mohou být u vedení dalších čtyřicet let stejní lidé. My chceme změnu a nové volby. Jinak založíme svou náboženskou společnost,“ hrozí bývalý ředitel školy Bader Mea Eknaifith, který ve škole vede hodiny koránu. Ze tři sta podpisů, které potřebuje ke zřízení nové společnosti, jich nasbíral Eknaifith údajně již přes dvě stovky.

Za korán zpaměti dostala Češka notebook

„Sabah al chair, ja umma,“ zdraví svou pomyslnou maminku malá Ayat, když vchází do třídy. Po ní stejnou formulku opakují i další muslimská děvčata, jejichž vlasy ukrývají pestrobarevné šátky. Scénkou z domácnosti zahajují studentky brněnské jazykové školy Alfirdaus odpolední hodinu arabštiny.

Jsou prázdniny a většina brněnských dětí si užívá léta na táborech nebo městských koupalištích. Třináct malých muslimů sedí v lavicích školy v Masarykově ulici. Ve třídě, kde místo vyjmenovaných slov visí citace z koránu.

„Bismillah ir-Rahman ir-Rahim. Ve jménu boha milosrdného, slitovného,“ čte zpěvavě súru o úctě k rodičům jedenáctiletá Asma. Za měsíc, tedy v době ramadánu, musí umět zpaměti sedmatřicet ze sto čtrnácti súr, tedy oddílů z posvátné knihy muslimů.

Zpívání veršů je podle ředitelky školy Veroniky Matulové zkrášlení recitace koránu. „Člověk musí být nejdříve schopen číst v arabštině, pak přidá jen hlas. Hodně studentů odkouká styl někoho, kdo už recituje, a jeho způsob si přivlastní. Jako se zpěváci učí od zpěváků, tak se to dělá s koránem,“ vysvětluje Matulová.

V lavici sedí i desetiletá Jawama, jejíž maminka učí ve škole a tatínek pracuje ve směnárně. Malá Sulat se zase chlubí, že už umí vařit. „Rýži, čaj a vajíčka,“ vyjmenovává sebevědomě malá Arabka. Většina z děvčat má na hlavě šátek. V případě některých vypadá spíše jako ozdoba.

„Kromě dvou se u nás děvčata zahalovat nemusí. Šátek je povinný až od puberty. Záleží na rodičích, jak dívku vychovávají. Některá děvčata jej nosí i na ulici, jiná ne,“ vysvětluje Matulová, která se muslimkou stala před deseti lety.

„Připadalo mi nefér, že se modlím k bohu, ve kterého jsem nevěřila. Nechtěla jsem jen boha prosit, ale také mu děkovat. Pocházím z absolutně ateistické rodiny, kde je náboženství tabu,“ popisuje způsob, jakým se dostala k islámu Češka, které černý šátek přísně obepíná obličej.

S aktovkou v podpaždí přibíhá s malým zpožděním do třídy Dzovkhar. „Moje jméno se píše jinak než se čte. Jmenuji se ,džafár‘, představuje se malý Čečenec, který umí zpaměti přes čtyřicet súr. Jeho rodina přišla do České republiky před pěti lety. Česky mluví Dzovkhar perfektně, na arabštinu chodí dva roky.

„Umím psát, ale číst mi zatím dělá problém. Když umím arabsky, můžu číst korán. A zapisovat si z něj verše,“ říká hrdě Dzovkhar.

Kromě kurzů arabštiny pro děti nabízí škola také kurzy arabštiny koránu pro dospělé. Dopoledne tam funguje i takzvaná libyjská škola, která pomáhá dětem cizinců srovnat krok s českými osnovami. V arabštině se učí běžným předmětům jako na každé základní škole, a přitom pilují češtinu.

Zatím má Alfirdaus asi sedmdesát hlavně muslimských studentů, kteří prostory ve čtvrtém patře domu využívají také jako modlitebnu. „Kde jinde se mají modlit? Mešita ve Vídeňské je z ruky a v centru jinou možnost nemají. Za novou mešitu tuto modlitebnu nepovažuji,“ tvrdí bývalý ředitel školy Bader Mea Eknaifith, který teď vede hodiny koránu. Ten, kdo se ve škole Alfirdaus snaží, dostane na konci roku štědrý dárek.

„V soutěži, kdo umí nejlépe korán nazpaměť, vyhrála jedna Češka. Věnovali jsme jí notebook,“ dodává Eknaifith. Školu sponzorují také muslimští obchodníci, kteří vedou firmy v Masarykově ulici. „Když se podíváte z okna, uvidíte jen podniky muslimů. Je jich nejméně patnáct. Každý přispěl několika stovkami korun,“ říká Eknaifith.

Autor: Hana Fasurová

21.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies