Pochvalují si ho například myslivci, kteří chodí do lesů rozdělovat krmivo s příměsí léčiv proti parazitárním nemocem. Za mírné zimy totiž spárkatá zvěř nachází potravu i jinde než jen v krmelcích, a léčba proto nebývá tolik úspěšná.
Hrozí i smrt
Pro spárkatou zvěř je nebezpečná zejména takzvaná střečkovitost, což je onemocnění způsobené larvami střečků. Ty se mohou dostat do podkožní vrstvy, trávicího traktu nebo do dýchací soustavy a v nejhorším případě vedou až k úhynu zvířat. Volně žijícím zvířatům nelze lék podat jinak než tak, že se jim nabídne spolu s potravou v krmelci nebo zásypu.
„Toto období využívají všechna myslivecká sdružení a spolky k tomu, aby připravily zvěři antiparazitární krmné směsi. Tím, že je poměrně drsné počasí, máme zaručeno, že zvěř těžko najde jinou potravu, že připravené směsi opravdu pozře a že ozdravovací proces bude úspěšný,“ vysvětluje jednatel Okresního mysliveckého spolku Přerov Jaroslav Daněk.
Nemalé peníze
Léčivé látky může předepsat jen veterinární lékař. „Nepodávají se samotné, ale zamíchávají se do sypké krmné směsi podle návodu,“ říká přerovský veterinář Radim Kopřiva. Pořízení léčiv není zrovna levnou záležitostí. „Cermix nebo Premix, které se používají nejčastěji, stojí zhruba čtyřicet korun na kilogram. Členové mysliveckých sdružení je často musí hradit ze svého,“ podotýká Daněk.
Myslivci z Veselíčka začali s léčením srnčí zvěře na začátku února. „V době nouze je důležité zvěř nejen přikrmovat, ale také jí dopřát klid,“ říká hospodář mysliveckého sdružení ve Veselíčku Karel Hlobil. Varuje zejména turisty se psy, aby svá zvířata nenechávali v lese volně běhat. „Stres z takových rušivých vlivů se u spárkaté zvěře projeví menší odolností vůči chorobám, včetně těch parazitárních,“ vysvětluje hospodář.