Do 25 vyklizených kapliček na římovské pašijové cestě by se mohly vrátit sochy, i když jen v kopiích. Je to hlavní bod projektu místní farnosti a budějovického biskupství, který má oživit poutní tradici mezi jižními Čechami a Horními Rakousy.

„Situace je nyní katastrofální. V červnu 2009 byly z kapliček kvůli bezpečnosti odstraněny sochy a na jejich místo pověšeny plakáty. To vyvolalo mimořádně negativní reakce a tradice poutí do Římova začala upadat,“ vysvětlila Iveta Černá z biskupství.

Důvodem odklizení soch bylo jejich postupné rozkrádání. V roce 1994 zmizely dvě sochy apoštolů z Poslední večeře, poté se ztrácely jednotlivé kusy a vše završila velká krádež v roce 2009. Tehdy se farnost rozhodla zbylé originály z celkem 66 soch raději uschovat.

To však odradilo řadu poutníků i turistů od návštěvy Římova a biskupství proto nyní hledá způsob, jak je nalákat zpět. Řešením by podle Černé mohlo být osazení kaplí zabezpečenými kopiemi původních soch. „Je důležité, aby sem lidé měli proč putovat, aby tu něco našli,“ doplnila.

Předpokládané náklady na výrobu kopií jsou 7,5 milionu korun, dalších 590 tisíc korun budou stát mříže. Biskupství požádá ještě letos o dotaci z fondů Evropské unie, vše by mělo být hotové v roce 2015. Originály ale v Římově také nejspíše zůstanou. „Chceme je nechat v poutním areálu, protože je tam klima nejbližší kapličkám,“ podotknul farář Tomáš Koňařík.

Protože cílem projektu je podpořit poutnictví mezi jižními Čechami a Horními Rakousy, oslovili Římovští jako partnera rakouskou farnost Königswiesen, do níž patří mariánské poutní místo Kaltenberg. To se nachází 25 kilometrů od Freistadtu a podobně jako Římov má venkovský charakter. Obě farnosti budou nyní spolupracovat, organizovat poutě a přivádět tak věřící z Rakouska do Čech a naopak, vydávat tiskoviny, pořádat semináře či duchovní koncerty. „Výsledkem by mělo být zviditelnění obou míst a obnovení tradice,“ připomněla Černá.

Nápad vítá i starosta Římova Miroslav Slinták. „Skutečně jsme zaznamenali pokles počtu turistů, ale z našeho rozpočtu jsme nemohli nic většího podniknout, takže jsme projekt přijali s nadšením a jsme ochotni jakkoli pomoci,“ reagoval.

Osazení kapliček sochami a oživení poutí není jedinou plánovanou akcí v Římově. Biskupství bude také usilovat o to, aby byl poutní areál vyhlášen národní kulturní památkou. „Mělo by se tak stát proto, že je naprosto výjimečný v rámci republiky i střední Evropy, a to svojí rozlehlostí i tím, že kopíruje křížovou cestu v Jeruzalémě. Navíc se tu snoubí tři kulty – kult Panny Marie v Loretě, kult utrpení Ježíše Krista a kult svatého Ducha. Proto má římovský areál tak velký duchovní náboj,“ zdůvodnil diecézní konzervátor Jiří Černý.

Poutní areál v Římově byl budován jezuity od roku 1648 jako odpověď na zjevení Ježíše Krista a Bolestné Panny Marie lékárníkovi Janu Gurremu. Je unikátní svou kompozicí, nachází se tu Loreta, kostel sv. Ducha, ambity a neobvykle rozsáhlá pašijová cesta. Ta má 25 zastavení na trase dlouhé 6,5 kilometru. Ročně se zde konají tři zpívané pašije – na Květnou neděli, Velký pátek a 26. června (den, kdy byl Římov vysvobozen z morové epidemie).