VYBERTE SI REGION

Na sídlišti chtějí vykácet poslední zeleň

Praha - Městská část Praha 8 před nedávnem oznámila zahájení řízení o povolení kácení dřevin pro potřeby stavby „Bytové domy Písečná.“ Strohé a jasné sdělení z úřední desky. Co by to ve skutečnosti znamenalo?

22.6.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Radim Havlík

Zásadní řez napříč životním prostředím zhruba tisícovky obyvatel sídliště Písečná v Tróji chystá jistý developer zřejmě podporovaný příslušnými úřady. Místní se právem obávají, že přijdou nejen o klid, ale také prakticky o veškerou zeleň, dětská pískoviště, jedinou příjezdovou cestu pro hasiče, či o prostý výhled z oken. Zůstat jim má, dle jejich vlastních slov, nulová občanská vybavenost.

Ještě je čas

Nic sice dosud není rozhodnuto, úřední šiml však postupuje pomalu ale jistě. A s občany se mnoho bavit nehodlá.

Městská část Praha 8 před nedávnem oznámila zahájení řízení o povolení kácení dřevin pro potřeby stavby „Bytové domy Písečná.“ Strohé a jasné sdělení z úřední desky. Co by to ve skutečnosti znamenalo?

„Podle plánu developera bychom přišli o většinu zeleně, keřů a stromů uvnitř sídliště. Zlikvidována má být i izolační zeleň oddělující obytné domy od frekventované Čimické ulice,“ popsala na místě Deníku Karolína Bartáková, jejíž rodina žije na Písečné už v třetí generaci. Stále doufá, že nic není ztraceno. Dvě místní občanská sdružení včas podala odvolání proti řízení o kácení. Deníku to potvrdila členka OS Dům Písečná Kamila Borísková.

Podle Bartákové, jakoby natruc nespokojeným obyvatelům, stávající majitel pozemků – potencionální developer – odmítá udržovat zelené plochy na sídlišti. „Důsledek vidíte sám. Tráva je vysoká po pás. Děti si nemají kde hrát. Pískoviště i hrací plochy zpustly,“ ukazuje Bartáková Deníku.

Dosud poměrně zelené a rozvolněné sídliště Písečná má být „zahuštěno“ hned čtyřmi výškovými stavbami, z nichž jedna, na místě bývalé školy, kde nyní řádí bezdomovci, má být dokonce třináctipatrová. Kvůli ní zřejmě mimo jiné zmizí jedno z mála dostupných parkovišť. Dva další paneláky podle plánu vyrostou na stávajících, byť neudržovaných pískovištích. Třetí z pískovišť zřejmě také podlehne zkáze. Zde se developer bude muset napojit na inženýrské sítě. Poslední z domů je neprojektován do příkrého svahu v těsném sousedství s Čimickou ulicí. Právě jemu má padnout za oběť „hraniční“ zeleň.

Deník včera oslovil početnou skupinku rodičů, kteří si se svými ratolestmi hráli na pískovišti, pod nímž údajně leží rozvodna inženýrských sítí. Všichni bez rozdílu jsou mírně řečeno naštvaní. „Celé to tu chtějí vykácet, pískoviště zlikvidovat. Jsme bezradní. Nic nezmůžeme,“ zoufají si rodiče dětí.

„Chtějí zastavět dvě neudržovaná pískoviště a zrušit i poslední funkční pískoviště v širokém okolí,“ potvrzuje Borísková.

Další z místních Michal Pecháček upozorňuje na fakt, že pokud se začne stavět, pak Písečná, kudy nevedou žádné silnice, pouze chodníky, přijde o jedinou možnou příjezdovou cestu pro hasiče.

„Občanské sdružení Dům Písečná už před třemi lety projevilo zájem zakoupit chodník a pojistit tak zachování příjezdové cesty. Magistrát tehdy vzkázal, že je to nemyslitelné. Před třemi týdny však posvětil developerem žádanou směnu pozemku s cílem zrušení chodníku a zcelení pozemku,“ zlobí se Pecháček.

„Neujedou“ domy po písku?

Karolína Bartáková připomíná, že samotné podloží na Písečné je dost nestabilní.

„Naše domy, stavěné v sedmdesátých letech, nestojí na pilotech. Bojíme se, a máme to podložené argumenty specialistů, že pokud se tu začne stavět, může se podloží hnout a paneláky s ním,“ dodává Bartáková.

Bývalý starosta Prahy 8, nyní pražský radní zodpovědný za územní plánování Josef Nosek (ODS) o argumentech obyvatel ví.

„Bojí se dvou věcí. Tu první predikuje už sám název sídliště Písečná. Stojí totiž na písečném podloží a panuje domněnka, že domy lidově řečeno ujedou. Odborníci ale toto vyvracejí. Druhá souvisí s onou stavbou a ze zastíněním výhledu do údolí, čemuž se bohužel nevyhnou,“ přiznal před časem Nosek. Podle něj to není argument pro vydání negativního stanoviska ke stavbě.

„Nové budovy budou stejně vysoké nebo nižší než budovy stávající,“ říká dále Nosek s odkazem na to, že plánovaná stavba v Písečné je územním plánem povolená.

„Předložili jsme k posouzení precedent z Bohnic. Tam se v Sosnovecké ulici měla stavět podobná budova. Úřad městské části ji ale odmítl schválit. Proč to v Bohnicích šlo a u nás to nejde?,“ ptá se Pecháček.

„To jsou dva zcela odlišné případy. V Písečné je rozumná zahuštěnost. V Bohnicích je koncentrace domů obrovská. Ten dům měl stát na místě, kde by kompletně zastínil školu a školku,“ odpověděl už zhruba před půl rokem Nosek.

Nezbývá než doufat, že pojem rozumná zahuštěnost za nějaký čas nebude v Praze pojmem prázdným. Deník už brzy přinese další podrobnosti ze sídliště Písečná.

Čtěte také: Praha 2: Kácení stromů ničí historický ráz Albertova

Autor: Jakub Krupka

22.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Škoda 450 s Miss USA 1957 Charlottou Sheffieldovou.
14

Nejslavnější český kabriolet oslaví šedesátku. Víte, že pobláznil i Ameriku?

Svého dinosaura má i Nicolas Cage, Mongolsko je chce zpět

Mongolský pastevec Gelegraš si vylepšoval svůj příjem tím, že vodil turisty za starou dinosauří lebkou nedaleko útesů Bajanzag v poušti Gobi. Jednoho dne však zkamenělina zmizela. Podobně byly tisíce dalších zkamenělin ukradeny od té doby, co tam americký cestovatel Roy Chapman Andrews, který byl inspirací pro filmovou postavu Indiana Jonese, ve 20. letech minulého století objevil vejce dinosaurů.

Kardinál Vlk trpí rakovinou, čeká ho chemoterapie

Kardinál Miloslav Vlk trpí rakovinou plic s metastázami do kostí a čeká ho chemoterapie. Zdravotní problémy se u čtyřiaosmdesátiletého církevního představitele začaly projevovat zhruba na jaře loňského roku a o Vánocích se zhoršily natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Nemoc mu byla diagnostikována po Novém roce, nyní je v domácím ošetřování. Informuje o tom jeho osobní web.

NKÚ: Dotace přes 9 miliard výrazně nezlepšily stav přírody v Česku

Praha - Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 výrazně nezlepšily stav přírody v Česku. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes sdělila mluvčí úřadu Olga Málková. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů nedokázalo vyhodnotit účelnost a přínos dotovaných projektů. Vyjádření ministerstva zjišťujeme.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies