Rodina u stolu, kapr, stromeček, zkrátka vše, co patří k tradičním českým Vánocům. Podobný obrázek se v pátek večer naskytnul za dveřmi většiny brněnských bytů. Štědrý večer v Brně však může být i překvapivý. Třeba pro lidi zvyklé na amerického krocana nebo na afrického krokodýla místo kapra, na cukroví s portským vínem či na nejrůznější vánoční estrády v kanadské televizi.

Vánoce Davida McShana byly bez tradičních koled, bez kapra, salátu i bez rodiny. Za tou by musel z Brna přes Atlantik. Dvaapadesátiletý Američan si ale i tak užívá zajímavé svátky. „Pozval jsem pár přátel, kteří jsou na tom podobně jako já. Uvařili jsme si společnou večeři, spíš mezinárodní než tradičně českou. Poslouchali jsme koledami inspirovanou taneční muziku, protože klasické vánoční písně mi až moc připomínají rodinu. Dárky jsme si rozdali až na Boží hod,“ líčí McShane.

Svátky o samotě

Odloučení ale už zvládá dobře. S blízkými a s rodinou si pravidelně volá přes internet. „Jsem už starší, proto jsem nad věcí. Vybral jsem si život v Brně. Jak dlouho zůstanu, ještě nevím,“ svěřuje se světoběžník McShane.

Ne všichni cizinci, kteří v Brně stráví vánoční svátky, mají kolem sebe tak živo. Pitchou Ngoy Bokolombe Vánoce tráví sám. „Ani mi to nevadí. Uvařím si, otevřu láhev vína a v klidu poslouchám nějakou pěknou muziku. Mí přátelé se totiž většinou rozprchli domů nebo to jsou muslimové a hinduisté, takže Vánoce neslaví,“ vysvětluje doktorand a chemik pocházející z Konga. V Brně studuje už třetím rokem.

Vánoce v Kongu a v Česku se podle něj vůbec nedají srovnávat. Rodiny si sice taky zdobí stromečky, samozřejmě umělé, ale tím veškerá podobnost končí. „Vy tu slavíte Štědrý večer a pak už se nic většinou neděje. V Kongu začínáme slavit až o půlnoci, lidé se scházejí v kostelech a mají společný program. Ráno začíná dětskou mší. Děti se vrátí a pak se začínají dávat dárky, jí se a slaví s rodinou,“ vypráví Bokolombe. Jednotné jídlo v Kongu není, tradice se liší kmen od kmene. A těch je v Kongu 426. „My míváme krokodýla na banánech. V Brně si připravuji kapra, docela mi chutná,“ říká Konžan.

Mezinárodní párty

Jaké jídlo uvařit, neřeší Luís Cyrillo, v Brně žijící student z Portugalska. Vánoce tráví s několika přáteli z různých zemí a každý připravi něco tradičního. „Sejdeme se u kamaráda v bytě. Na vánoční párty jsem se moc těšil, protože rád jím. A taky rád poznávám cizí kultury. Štědrý večer je jedinečná příležitost dozvědět se, jak kdo slaví Vánoce,“ sděluje mladý medik.

Sám připravil cukroví, které se namáčí v portském vínu. Vánoční svátky jsou jeho první, které tráví bez rodičů a příbuzných. „Poslal jsem jim nějaké pohlednice a dárky, snad to dojde. Rodina mi chybí, ale Vánoce v Portugalsku jsou dost podobné jako v Česku. Máme stejnou pouliční výzdobu, doma umělé stromky. Co ale nemáme, je trdelník. Kupuji si ho každé ráno k snídani,“ usmívá se Cyrillo.

Vánoční jarmark a atmosféra na brněnském náměstí Svobody a na Zelném trhu se líbí také sedmadvacetileté Kanaďance Adrienne Hubbardové. Učí v Brně angličtinu. „U nás taková pěkná výzdoba není, dokonce se občas řeší spory, jestli v obchodním domě může být stromeček jako výzdoba. Kvůli etnické a náboženské korektnosti,“ vysvětluje mladá žena. Největší paradox je podle ní to, že za stromeček se v Kanadě přimlouvají většinou muslimové, kterým se vánoční dekorace nejvíc líbí.

Když však Kanaďanka opouští centrum Brna, už se tak příjemně necítí. „Lidé jsou hodně uspěchaní a neohleduplní. Klidně do sebe vrážejí bez omluvy nebo se diví, že neuhnu já, když třeba vláčím velký kufr, Komerce ovládá Vánoce bohužel i v Brně, i když u nás je to daleko silnější,“ srovnává Hubbardová.

České Vánoce v USA

I v Kanadě lidé hodně sledují televizi. Místo pohádek ale vedou velkolepé vánoční show. Na štědrovečerní večeři se učitelka těšila, i když kapra vůbec nemá ráda. „Svátky trávím u rodiny svého přítele. To bude určitě zajímavá zkušenost. Na Štěpána si s přáteli uděláme i kanadské Vánoce s tradičním jídlem,“ říká Hubbardová. Jak dodala, jejich rozbalování dárků se oproti těm českým trochu liší. „Na krabici je vždy napsané, od koho dárek je a komu je určený. To aby obdarovaný mohl svého osobního Ježíška obejmout,“ dodává Hubbardová.

Pro Veroniku Zikmundovou, která se před pěti lety odstěhovala z Brna do amerického Seattlu ve státě Washington, jsou v současnosti vánoční strom na náměstí Svobody nebo babiččino cukroví jen nostalgická vzpomínka. „Štědrý večer jsme si ale i ve Státech udělali po našem. Strávili jsme ho s rodinami, které tady taky přes svátky zůstaly. Po rozdávání dárků jsme se podívali na českou pohádku, bylo veselo,“ vypráví Zikmundová, i když ji vzpomínka na brněnské Vánoce poněkud rozteskní.