Zvířata se do naší přírody dostávají například i tak, že je jejich majitelé svévolně vypustí. Touto cestou se v České republice, a teď už i na Valašsku, například rozšířil norek americký. Nedávné povodně mu navíc usnadnily volný pohyb. „Norek se totiž šíří podél toků. Po povodních se mu pročistily břehy a cestu má tak volnou. Nebezpečný je například pro raky, kterými se živí,“ prozradil Lukáš Spitzer vedoucí přírodovědného oddělení Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně.

Norek se tak stal vedle takzvaného raka amerického pro českého raka další hrozbou. „Nepůvodní rak ohrožuje českého přenášením račího moru. Norek se však živí raky českými i americkými,“ upřesnil Spitzer.

Podle něj se však počet norků na Valašsku nedá příliš odhadnout. Norek je totiž noční zvíře a vypátrat jej není vůbec jednoduché. „Podle stop však víme, že se tu vyskytuje,“ doplnil Spitzer.

Psík mývalovitý připutoval z Ruska

Kromě norka našel na Valašsku domov také například psík mývalovitý. Savec připutoval z evropské části Ruska, kde byl záměrně vysazen. „Vypadá jako kříženec mývala a psa. Objevuje se také například v okolí Meziříčí. Důkazy o jeho výskytu nám poskytují stopy a také ho občas srazí auto,“ prozradil Spitzer. Negativní vliv na drobné savce, jako třeba ježky, by mohl mít podle Spitzera v případě, že by se přemnožil.

Právě velkou rozmnožovací schopnost potvrdil například slimák plzák španělský, který potrápil snad všechny valašské zahrádkáře. „Je rychlý, snadno se množí a hodně toho sežere. Chemické přípravky jej sice na chvíli na zahrádce pohubí, mrtvé plzáky však rychle nahradí noví a zdraví odevšud z okolí,“ doplnil Spitzer.

Jsou známé i případy, kdy si s některými škůdci dokázala příroda poradit sama. Populaci balkánského motýla s názvem klíněnka jírovcová, která napadá kaštany a způsobuje předčasné opadávání listů stromů, tak snížil parazit, také z Balkánu.

Někdy se podle odborníků stává, že se populace cizokrajné fauny po několika letech sníží či vymizí úplně.

Takovou zkušenost má například zahrádkář Ladislav Štěpánský ze Vsetína. „Před čtyřmi lety jsme tu měli plzáka španělského. Od té doby jsem ho však neviděl. Prostě zmizel,“ krčí rameny zahrádkář.

Kromě těchto zvířat se na Valašsku také například již před sto lety usadila ondatra pižmová, před deseti lety křižák pruhovaný a asi před pěti lety kudlanka nábožná. Oba zástupci hmyzí říše jsou k vidění po různých místech ve Vsetíně, hlavně na loukách.

Zoologové také předpokládají, že by na Valašsko mohl dorazit i krab čínský. Rostoucí počet zahraničních živočichů však znepokojuje ochránce přírody. „Už jen to, že se tu nepůvodní druhy vyskytují, není dobré. Například populaci českých raků to rozhodně neprospívá,“ reagoval zoolog Miloš Holzer.

Čtěte také:

názor redaktorky Valašského deníku Lenky Orálkové Česká moucha a šakal z Maďarska