VYBERTE SI REGION

Nadšenci techniky se dočkali, muzeum otevírá

Praha /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Po čtyřleté rekonstrukci si návštěvníci Národního technického muzea mohou prohlédnout pět expozic a dvě výstavy. A to už od středy.

16.2.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
13 fotografií
Expozici architektury v NTM uvádí fontána z československé účasti na Expo 58 v Bruselu.

Expozici architektury v NTM uvádí fontána z československé účasti na Expo 58 v Bruselu.Foto: Deník/Jan Horák

Více než čtyři roky – přesně 1621 dnů – se museli příznivci techniky a její historie postit. Odměněni budou pěti novými nebo nově instalovanými expozicemi Národního technického muzea (NTM) a jako prémií i dvěma krátkodobými výstavami. Po úterní slavnostní vernisáži, jíž se zúčastnil i prezident Václav Klaus, se ve středu muzeum otevírá veřejnosti.

Téměř pět tisíc technických nadšenců už z nové nabídky muzea ochutnalo loni 29. prosince, kdy muzeum uspořádalo den otevřených dveří. Tehdy však byla přístupná pouze dopravní hala, v níž je expozice Historie dopravy. Zde bude prohlídku muzea patrně zahajovat většina návštěvníků, už proto, že do haly se vchází ze dvorany v přízemí budovy. Na témže podlaží je ještě nová expozice Fotografický ateliér, dokumentující historii fotografování od samých počátků do dneška.

V prvním patře je rozsáhlá expozice dějin tiskařství, která mimo jiné zahrnuje i kopie dvou stránek bible, vytištěných vynálezcem knihtisku Johannesem Gutenbergem v roce 1454. Druhé patro je věnováno astronomii, jejím dějinám v rozpětí asi 6000 let. Poslední přístupné patro se stalo příbytkem pro expozici architektury, stavitelství a designu. Zde návštěvníky zaujmou desítky modelů významných staveb v českých zemích a kopie pracoven našich předních architektů.

Stálé expozice doplňují dvě výstavy: Výběr ze svých sbírek představuje v přízemí budovy Technické muzeum v Brně a v suterénu Vojenský historický ústav v Praze. První výstava potrvá do července, druhá až do konce roku.

Rekonstrukce nekončí

„Naše budova je poprvé za svoji více než sedmdesátiletou historii celá určena jen muzejním účelům. Na více než 5500 metrech čtverečních vystavujeme na 5000 exponátů," řekl na tiskové konferenci generální ředitel NTM Karel Ksandr. Připomněl, že muzeum se otevírá v den 180. výročí narození mecenáše, architekta a stavitele Josefa Hlávky, který byl prvním prezidentem České akademie věd a umění.

Ksandr uvedl, že otevřením muzea práce v budově nekončí. Nyní probíhá 3. etapa rekonstrukce, která skončí v příštím roce a bude stát 100 milionů korun. Celkově rekonstrukce přijde na 370 milionů korun, jež byly vyčleněny ze státního rozpočtu, konkrétně z kapitoly ministerstva kultury. Dalších 130 milionů si vyžádaly nové expozice.

Podle náměstka ředitele NTM Miloše Josefoviče zahrne třetí etapa rekonstrukce například prostory knihovny, restaurátorské dílny a obvodový plášť.

„K dnešku jsme otevřeli zhruba polovinu všech výstavních ploch a dvě třetiny plánovaných expozic. Současně dokončujeme další. Už v příštím roce by mezi nimi měly být suterénní kamenouhelný a rudný důl a zajímavá přehlídka techniky v domácnosti," řekl ředitel Ksandr. V hotových expozicích jsou i interaktivní prvky. Například v dopravní hale si mohou děti doslova osahat průmyslovou lokomotivu a nechat se vyfotografovat na motorce hradní stráže. V expozici tiskařství si lze zhotovit zkušební tisk, v astronomické vyzkoušet nastavení slunečních hodin nebo osahat meteorit, který dopadl na Zemi před pěti tisíci let.

Pokračuje rovněž rekonstrukce poboček muzea. V příštím roce by měl být dokončen třetí moderní depozitář v Čelákovicích a potom Centrum stavitelského dědictví v Plasích na Plzeňsku. V roce 2016 by mělo být v bývalém lokomotivním depu na Masarykově nádraží otevřeno železniční muzeum.

Unikáty táhnou

Řada unikátních exponátů muzea je notoricky známa. Jde mimo jiné o letadlo, s nímž podnikl před sto lety inženýr Jan Kašpar první dálkový let u nás, o automobil Tatra 80, s nímž jezdil prezident Masaryk, vůz Tatra 87, ve kterém podnikli svou první cestu po Africe a Jižní Americe cestovatelé Hanzelka a Zikmund a samozřejmě i NW Präsident, který byl v roce 1898 prvním automobilem vyrobeným na našem území. V expozici architektury budou hlavním lákadlem modely staveb, mezi astronomickými exponáty upoutají zřejmě pozornost především dalekohledy a v prostorách věnovaných historii tiskařství zaujme nepochybně rotačka MAN z 1876, která byla první svého druhu u nás a je jednou z mála dochovaných v Evropě.

Perličkou pro návštěvníky je krátkodobé vystavení dvou českých Nobelových cen – akademika Jaroslava Heyrovského za polarografii z roku 1959 a básníka Jaroslava Seiferta z roku 1984, zapůjčených archivem Akademie věd a básníkovou rodinou. Zaujme také řetěz rektora Českého vysokého učení technického, který je vzácnou zlatnickou prací z konce 19. století.

Od úterka do neděle

Expozice muzea budou otevřeny denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, první čtvrtek v měsíci do 20 hodin. Celodenní vstupenka přijde jednotlivce na 170 korun, rodinu s dětmi do 15 let na 370 korun. Snížené vstupné pro děti, důchodce a studenty stojí 90 korun, poplatek za fotografování 100 korun.

Kurátor expozice tiskařství Pavel Pohlreich pro Deník: Technická podstata tisku se již vytrácí z povědomí lidí

Jednou z nových expozic Národního technického muzea (NTM) je historie tiskařství. V prostorách v prvním patře najdou návštěvníci řadu původních tiskařských strojů, lisů a dalších pomůcek. Kurátorovi sbírky Pavlu Pohlreichovi jsme položili několik otázek.

Expozice tiskařství je novinkou v NTM, co je jejím cílem?

Cílem expozice je seznámit návštěvníky s tím, jak noviny či časopisy, jež kupují ve stáncích, vlastně vznikají. Myslíme si, že řemeslná a technická podstata tisku se již z povědomí lidí vytrácí, dnešní mládež si už většinou nedovede představit, jak tisk vlastně vzniká. Snažíme se v expozici ukázat vývoj od počátků knihtisku až do současnosti. Žhavá současnost je zastoupena DTP systémy, kde se může návštěvník podívat na to, co všechno DTP umí. Tím začátkem je faksimile dvou stran Gutenbergovy 42řádkové bible. Stojí za to je vidět.

Odkud pocházejí exponáty, jež tu máte?
Řada z nich je německého původu, protože v Německu se vyráběla většina tiskových strojů, které se v průběhu staletí v tiskařství používaly. Máme tu ale i několik strojů vyrobených v Čechách. Z těch zajímavých je to například Adast Romayor, Grafopress nebo těžký příklopový lis Zora. V tomto směru české výrobce trochu zanedbáváme, jenže dnes je u nás již jen jeden výrobce tiskařských strojů – je to KBA Dobruška, kterou také koupil německý výrobce König-Bauer KBA.

Jako nejstarší rotačku v Čechách tu máte německý stroj MAN z roku 1876. Jak se tiskly noviny do doby, než byly rotačky?
Tiskly se na sloupových lisech, principem deska na desku. Potom přišly rychlolisy, jež již byly podstatně rychlejší, ale převrat v rychlosti přinesla teprve rotačka s pohyblivými válci. ta už dokázala tisknout najednou na pás papíru po obou stranách.

Jaké náklady listů to umožňovalo?
To přesně nevím, ale rychlost byla nesrovnatelná. U obyčejných lisů to bylo asi 250 listů poměrně malého formátu za hodinu. Když Němec Friedrich König vynalezl v roce 1810 rychlolis, který již nepracoval se šroubem, ale s pákou, tak to přineslo několikanásobné zvýšení rychlosti, až 1500 výtisků za hodinu. Pak se do pohonu zapojila pára a to byl další krok k velkému zrychlení.

A kdy a kde se vlastně objevila první rotačka?
Někdy v polovině 19. století v Anglii, byla vyrobena speciálně pro noviny Times. Ale zdokonalili ji v Americe asi o dvacet let později. Ale i ta první už dokázala tisknout asi 12 000 listů za hodinu, dnes je to ještě mnohokrát více.

Autor: Jan Horák

16.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies