Návrh nádraží v Králově Poli: obří vážka

Jakási obří vážka se roztáhne nad vlakovým nádražím v brněnském Králově Poli. Tedy pokud vyjdou záměry tamních radních. O jejich úmyslu přestavět jednu z ostud Brna informoval Brněnský deník Rovnost už loni v říjnu. Královopolští nyní zveřejnili studii nové podoby nádraží i jeho okolí.

Hlava vedle konečné

„Studii řešení přestupního terminálu máme hotovou. Stála milion korun. Stavba pak přijde na necelých sedm set milionů,“ uvedl v pondělí starosta městské části Ivan Kopečný. Návrh, který zveřejnila městská část na svých internetových stránkách, zpracoval architekt Petr Parolek.

Je také autorem odbavovací haly na letišti v brněnských Tuřanech. Parolkovo nové dílo je rovněž ve futuristickém duchu. Šestipatrová nádražní budova v Parolkově studii připomíná obří vážku.

Její pomyslná hlava, tedy odbavovací hala s obchody a službami, má stát vedle současné konečné zastávky tramvaje. Od ní se vysoko nad zemí táhne ocas, tedy lávka přes Hradeckou ulici a kolejiště s eskalátory na jednotlivé perony. „Zvolená podoba má jedinou nevýhodu, nejde dál rozšiřovat. Jenže to se u přestupního terminálu ani neočekává,“ uvedl starosta Kopečný.

Pro i proti

Lidé mají z nové podoby nádraží rozporuplné pocity. „Podoba budovy se mi docela líbí. Současné nádraží je hrozné, navíc jsou jednotlivé zastávky dopravního uzlu od sebe příliš daleko. Nejsem si však jistý, jak praktická bude nová podoba. Cesta z haly na perón bude podle mne trvat déle než v současnosti,“ bojí se například Tomáš Záležák. Konzervativnější lidé váhají i nad tvarem nádraží. „Je to divné, vypadá to jako nějaká mršina vyhozená mořským přílivem na mělčinu,“ řekla žena, která si nepřála uvést své jméno.

Kdy a zda vůbec terminál pro vlaky, tramvaje i autobusy v Králově Poli vyroste, zatím není jasné. „Netroufám si to odhadnout. Záleží na tom, jak se k plánu postaví město,“ řekl Kopečný.

Okolí ano, ale proč budovu?

U náměstka primátora pro místní rozvoj Martina Andera projekt moc pochopení nenašel. „Nevím, proč bychom měli platit komerční budovu pro obchody a lávku Českým drahám. Dovedu si představit, že upravíme okolí pro městskou dopravu, ale ne budovu. Na ni musí městská část sehnat peníze jinde,“ uvedl Ander. Dodal, že městská část zatím ještě brněnským radním nepředložila projekt k projednání.

Podle starosty Kopečného však hala nemá být ryze komerční. „Klidně tam může sídlit pošta nebo městská policie,“ řekl. Pokud nedá peníze město, budou královopolští radní shánět peníze jinde. „Máme připravených šest variant zaplacení stavby. I takovou, při níž nedá město ani korunu,“ podotkl Kopečný.

Úplně osiřet nemá ani stará nádražní hala. „Musí tam zůstat přinejmenším pracoviště pro řízení železničního provozu,“ upozornila mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. Zbytek budovy pak chtějí dráhy pronajmout. Mohou v ní být například sportoviště či autosalon.