„Nahlásila jsem to i na evidenci obyvatel a lístky stále chodí. Před nedávnem na naši adresu přišla dokonce i průkazka pojištěnce s údaji zemřelého. Přitom tchán se již v roce 1982 legálně odstěhoval do Holandska a poté zemřel v Německu,“ sdělila snacha zemřelého Marcela Engelová.

Všechno o volbách v našem speciálu ZDE.

„Z magistrátu tchánovi minulý rok přišlo také blahopřání k životnímu jubileu,“ dodala Engelová.

Informační centrum pro volby s tím ovšem nic nezmůže, pokud je pozůstalý stále v evidenci obyvatel. „Volební lístky zadává celostátní systém, pokud si pozůstalí nevyřídí český úmrtní list, je stále v evidenci obyvatel a my s tím nemůžeme nic dělat,“ vysvětlila Romana Švarcová z informačního centra pro volby. „Pokud žil a zemřel v cizině, mohla by pomoci Zvláštní matrika, která sídlí v Brně,“ dodala Švarcová.

Podle pozůstalé Marcely Engelové však rodina o umrtí žádný doklad nemá.

Na oddělení matriky a evidence obyvatel o zemřelém několik let vědí. „Tento případ mám tady na stole, ale co se týče vyřazení z evidence obyvatel, potřebujeme český úmrtní list,“ sdělila referentka mosteckého oddělení matriky a evidence obyvatel Marcela Kučerová. Jak má rodina úmrtní list získat, ale nevěděla.

Zemřelý zvyšuje volební neúčast

V Mostě by k volbám do Evropského parlamentu mohlo přijít až 54 733 lidí. Takový je předpokládaný počet registrovaných voličů oznámený magistrátem. Tím, že se zemřelý k volbám nedostaví, zvyšuje neúčast voličů. To potvrdila i Romana Švarcová. Přitom se dostavit ani nemůže.Chybu s odeslanými volebními lístky přiznává správní odbor a odbor matriky a evidence obyvatel.

Eurovolby

„ Je to určitě naše chyba. Z minulých let, kdy nás o tom opakovaně rodina informovala, jsme při tvorbě seznamu voličů mohli udělat poznámku, aby se lístky zbytečně neodesílaly,“ potvrdil vedoucí odboru správních činností Jaroslav Mareš.

Podle Zvláštní matriky v Brně rodina nedostane český úmrtní list, dokud si nevyřídí cizozemský úmrtní list, který musí pocházet přesně z matriky, kde zemřel.

Za konsulární poplatek by rodině mohli pomoci na ministerstvu zahraničních věcí.

Miroslava Huláková

Vajíčkové bitky možná probudily větší zájem o volby

O víkendu je republika jedním velkým volebním obvodem. Kdo usedne do bruselských křesel bude svět vědět až v noci na pondělí

Zájem o volby do Evropského parlamentu byl ještě počátkem května vlažný. „Nechápu smysl Evropského parlamentu,“ řekla Eva Surá. „Volím jen do našeho parlamentu“, trvrdil Jiří Groh. „Vždyť je úplně jedno, kdo tam bude…“ To jsou měsíc staré odpovědi respondentů ankety Deníku.

Minulý týden, který se do českých dějin asi zapsal jako „vajíčkový“, jako by voličům nalil krve do žil. „Půjdu volit, a natřeme jim to,“ „Jsem zvědavý, jak to dopadne, bude to napínavé“ a podobné odpovědi dostával Deník v posledních dnech před volbami.

Co někdy rozhoduje

Názory voličů se utvářely i podle výroků známých politiků. „Europarlament je k ničemu, prezident Klaus má úplnou pravdu.“ To byl poměrně častý soud náhodně oslovených lidí v ulicích východočeských měs­t. Voliči se také velmi často vyjadřovali k osobnostem na volebních seznamech. Roli hrál i vzhled: „Bobošíková to s módou přehání a je příliš teatrální“, soudily často ženy. „Jana Bobošíková je elegantní dáma a umí vystupovat,“ hodnotil Jan Bakeš z Jičína. „Oldřich Vlasák je fešák, ten nám neudělá ostudu,“ hájili svého někdejšího primátora často Hradečanky.
„Ransdorf je polyglot, zato Remek neumí mluvit“ připomínají ještě dnes lidé veřejné zakoktání prvního československého kosmonauta (podle Jany Karasové z tiskového oddělení KSČM umí Miloslav Ransdorf 16 a Vladimír Remek čtyři řeči aktivně).

Evropské volby 2009: Data, fakta, pravidla

Čtvrtek 4. června – Začaly volby do Evropského parlamentu (EP) v Británii a Nizozemsku.
Pátek 5. června – Volby do EP v České republice (první den) a v Irsku.
Sobota 6. června – Volby do EP v Itálii (první den), ČR (druhý den), Lotyšsku, na Maltě, Kypru a Slovensku.
Neděle 7. června – Volby do EP v Itálii (druhý den), Rakousku, Belgii, Německu, Dánsku, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Řecku, Litvě, Lucembursku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Švédsku.

Teprve po uzavření volebních místností v poslední členské zemi, tedy ve 22 hodin v Itálii a Polsku, se mohou začít sčítat a zveřejňovat první výsledky.

Občan ČR má právo hlasovat ve volbách do EP, pokud nejpozději druhý den voleb dosáhl věku 18 let a je zapsán v seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu, popřípadě hlasuje na voličský průkaz.

Obecní úřad musí zajistit, aby byli do seznamů zaneseni i ti, kteří nemají v obvodu trvalý pobyt, ale jsou v nemocnici, sanatoriu, ústavu sociální péče, nebo jsou v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody.

Voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise hlasování neumožní.

Zuzana Plocková