VYBERTE SI REGION

Někteří odsouzení se s prací setkají až za mřížemi

Sokolovsko - V Kynšperku vězni likvidují formou brigádnických prací protivýbuchové valy

14.7.2009
SDÍLEJ:

PRÁCE ZA MŘÍŽEMI. Někteří odsouzení se s prací poprvé setkávají teprve až ve vězení. Pro některé je zase manuální činnost způsob, jak se dostat do kontaktu s dalšími lidmi a vybočit tak z vězeňského stereotypu.Foto: Věznice Kynšperk nad Ohří

Má vězeň možnost také pracovat? Tak to je otázka, kterou nejen věznice v Horním Slavkově a v Kynšperku nad Ohří slýchávají od běžných občanů téměř pravidelně. Podle informací z obou nápravných zařízení zajištění vhodných pracovních příležitostí pro odsouzené patří mezi trvalé priority Vězeňské služby České republiky.

Podle tiskové mluvčí Věznice Kynšperk nad Ohří Petry Bělíkové je práce pro vězně přínosem. „Významná je také skutečnost, že odsouzení získají alespoň některé pracovní návyky. Řada z nich má maximálně základní vzdělání a nemalá část vězňů se s prací setká poprvé až ve vězení. Do té doby si prostředky k obživě opatřovali pácháním trestné činnosti,“ komentuje Bělíková.

Zajímavá aktivita

Například ale dvacetiletý Jan, který byl odsouzený ke dvěma letům odnětí svobody nepodmíněně za krádeže, bere práci jako zajímavou aktivitu. „Práci beru jako aktivitu. V trestu jsem pořád zavřenej, když můžu dělat, spadne ze mě apatie, nuda a tak. Nemusím myslet na to, že se mi stejská a že jsem si zkazil život. Další plus je, že můžu dokázat sobě i druhým, že nejsem zbytečnej. Taky mám kontakt s lidma a nejsem izolovanej,“ komentuje Jan.

Při pracovním zařazení náleží vězňům za práci odměna neboli mzda. „V případě prací prospěšných pro věznici, takzvané práce brigádnické, je pak tato činnost hodnocena například při žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění z výkonu trestu anebo při hodnocení možnosti udělit volnou vycházku při návštěvě či přerušení trestu,“ uvedla za kynšperskou věznici Bělíková.

„Odsouzený je zařazen do práce rozhodnutím ředitele věznice, a to zpravidla na základě doporučení odborných zaměstnanců. Povinnost pracovat se nevztahuje na odsouzeného staršího 65 let, plně invalidního, jehož zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení, dočasně práce neschopného, nebo pokud z povahy překážky vyplývá, že je jeho pracovní povinnost vyloučena,“ vysvětluje Pavlína Lorenzová z Věznice Horní Slavkov.

Práce mimo věznici

Ta míní, že hornoslavkovská věznice zkouší netradiční pracovní uplatnění mimo areál věznice. „Vyhledáváme nové firmy, uvnitř věznice provádíme rozšířenou údržbu areálu věznice a podobně. Současné dlouhodobější pracovní zařazení má zhruba padesát procent odsouzených. Práce u firem a hospodářská činnost jsou podloženy smluvně,“ říká Lorenzová.

Omezené finanční prostředky a nedávný pokles dodávek práce přivedly věznici v Kynšperku dokonce na nápad nechat zlikvidovat ve výrobní zóně uprostřed věznice protivýbuchové valy samotnými vězni formou brigádnických prací. „Na jejich činnost dohlíží personál věznice,“ dodává Bělíková s tím, že práce pro odsouzené má výchovné a sociálně psychologické aspekty.

K. Šujan

14.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies