VYBERTE SI REGION

Nová primátorka: Věřím, že politika se dá dělat slušně

Liberec /ROZHOVOR/ - To jsou paradoxy, řekl by sládek ze hry Václava Havla Audience. Martina Rosenbergová (ČSSD), když nastoupila na místo náměstkyně pro sociální oblast, přiznala v rozhovoru pro Liberecký deník, že primátorské žezlo ji neláká. Minulý týden se ale stala druhou ženou v historii Liberce, která povede město z postu nejvyššího.

4.5.2011
SDÍLEJ:

NOVÁ PRIMÁTORKA. Martina Rosenbergová se po třesku na radnici stala z náměstkyně primátorkou Liberce. Foto: ČTK/ Radek Petrášek

„Zvažovala jsem, zda mám primátorské místo vůbec vzít. Kolegové mne přesvědčovali, že mám sociální cítění, že jsem v minulosti pracovala s lidmi a že jako žena v čele města budu jistě jiná, než by byl na mém místě muž,“ říká nová primátorka.

V čem si myslíte, že byste mohla být jako žena jiná?
Ženy mají jiný žebříček hodnot, starají se o děti, zajišťují domácnost. Bývá to především žena, kdo musí dotáhnout to, co manžel vymyslí, jeho vize a nápady. Jestli se často vytýká politikům, že jsou arogantní, tak za sebe můžu slíbit lidem, že arogantní určitě nebudu.

Co byste vzkázala těm zastupitelům, kteří vás nepovažují pro post primátorky dost fundovanou?
Přemýšlela jsem o těchto námitkách a sama jsem nenašla odpověď na otázku, jaké předpoklady by měl primátor dopředu splňovat, jaký by měl mít druh vzdělání a předchozí praxi. Dá se někde studovat na primátora? Nemyslím si, že bych nebyla dost fundovaná. Mám bohaté pracovní zkušenosti a doufám, že je všechny jako primátorka zúročím. Po svém zvolení jsem měla pocit, že mi není k čemu blahopřát. Mou srdcovou záležitostí je sociální oblast, ale koaliční partneři se shodli na tom, abych vzala práci primátorky. Teď se s novou funkcí sžívám.

Co od funkce primátorky očekáváte, jakou jí – kromě reprezentace města – přisuzujete váhu?
Souhlasím s názorem, že starosta nebo primátor je první mezi rovnými. Neměl by být uzurpátorem. Měl by vést tým, koordinovat i stmelovat. Vedení města si představuji jako týmovou práci. Je pravda, že nyní vládne v radě uvolněná atmosféra. Nikdo se neobává říci něco, co by mohl někdo jiný proti němu zneužít.

Jaké první kroky jste udělala ve funkci?
Vytřídili jsme materiály, co tu zůstaly po Janu Korytářovi. Bylo potřeba podepsat projekty, které jsou už rozeběhlé. Teď vyřizuji korespondenci a seznamuji se s rozpočtem mého resortu.

Máte doma dvě už velké děti a jste na ně sama. Navíc vaše starší dcera je zdravotně postižená. Nebudete jim doma chybět?
Dřív jsem chodila do práce od rána do večera, teď budu chodit od rána do noci. Naštěstí jsem obě děti vedla k co největší samostatnosti. Mladší umí znakovou řeč a dokáže se o svou starší sestru dobře postarat. Umí mne zastoupit.

Do politiky jste šla v roce 2006. Zbyly vám z té doby ještě nějaké ideály?
Už jich není tolik, jako jsem měla tenkrát. Pořád ale věřím, že politika se dá dělat slušně. Dřív jsem si myslela, že když vedení města předloží zastupitelům k projednání nějaký bod, prospěšný pro město, tak že jej musí podpořit všichni. Z toho jsem už vyléčená. Ale pořád si myslím, že politika znamená dělat něco pro lidi, kteří to potřebují.

Měla jste velikou trému, když jste musela jako zástupkyně odvolaného primátora provázet prezidenta Václava Klause?
Byla jsem hodně rozklepaná. Naštěstí se pan prezident choval jako pravý džentlmen. Pořád jsem hlídala protokol, kdy můžu vstát, kdy si sednout, v hlavě jsem si dopředu omílala svůj projev. U besedy s prezidentem, kterou jsem moderovala, jsem se bála, aby někdo neřekl něco nevhodného, a když jsem prezidenta s chotí provázela středem města, obávala jsem se, aby se něco nestalo. Měla jsem trému jako u maturity. Prezident Klaus je silná osobnost, obrovský státník, cítila jsem před ním velkou pokoru.

Vaši bývalí koaliční partneři, dnes opoziční Změna pro Liberec, vám vyčítají, že máte v nové koalici takřka stejný program, jako jste dali dohromady s nimi.
Ale my jsme se přece nerozešli kvůli programu, ale kvůli jednotlivým lidem. Proč by nemohl program zůstat téměř totožný, když s ním i nadále souhlasíme? Nešlo mi proto na posledním zastupitelstvu do hlavy, proč Jan Korytář proti našemu programu vystupuje, když má v něm svůj podíl. Věřím, že většinu bodů programu splníme. Připouštím ale, že možná něco zůstane v éře snů a ideálů.

Jste připraveni na to, že zřejmě jednání zastupitelů budou v budoucnu protahována podobným divadlem pro lidi, jako se to stalo několikrát?
Chápu, že příznivci Honzy Korytáře dávají najevo své názory, své emoce, i když to bylo posledně i nepříjemné. Budu ráda, když budou občané na zastupitelstvo chodit a zajímat se o to, co projednáváme. Nevěřím, že by nějak nabourávali program jednání. Zastupitelstvo se podle mne vrátí do věcné roviny. Myslím, že hodně lidí z těch, co proti nám vystupovali, bylo ovlivněno, a že když uvidí, že děláme i něco dobrého pro město, změní svůj názor.

Jak jste přijímala, že některé útoky proti vám i proti ostatním členům nové koalice šly hodně za hranice slušnosti?
Byla sama překvapená, že je v politice normální na kohokoli hodit špínu, ubližovat jenom bez argumentů kvůli boji o moc, aniž by se mohl napadený člověk nějak bránit. Toho hrubého tlaku, který byl na mne a mé kolegy vyvíjen, bych asi já sama nebyla schopna. Každý nosí v sobě nějaké meze slušnosti a přes ty svoje bych já nešla.

Autor: Zuzana Minstrová

4.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Polský nejvyšší soud odmítl vydání Polanského do USA

Varšava - Polský nejvyšší soud dnes odmítl žádost o vydání světově uznávaného režiséra Romana Polanského do USA, kde mu hrozí trest kvůli sexu s nezletilou dívkou. Soudci zamítli stížnost podanou generálním prokurátorem a potvrdili verdikt soudu nižší instance. Dnešní rozhodnutí je konečné a není proti němu odvolání, informovala agentura PAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies