VYBERTE SI REGION

Nový rektor: Bez univerzity by Olomouc byla provinční

Olomouc - Současný šéf katedry experimentální fyziky Miroslav Mašláň stane od února v čele olomoucké univerzity. Jak vidí její budoucnost? Jaké chystá změny?

16.11.2009 12
SDÍLEJ:

Miroslav MašláňFoto: UPOL

„Lhal bych, kdybych řekl, že mě to vnitřně nepotěšilo. Ono by to asi potěšilo každého. V duchu si však říkám: máš to zapotřebí, nejdeš příliš vysoko?“ odpovídá Miroslav Mašláň na otázku, zda se těší na novou roli rektora.

Šéfa olomoucké katedry experimentální fyziky přírodovědecké fakulty zvolili minulý týden členové akademického senátu do čela druhé nejstarší univerzity v republice. Funkce by se měl ujmout příští rok v únoru.

Od vašeho zvolení už uběhlo několik dní. Změnilo se něco od té doby?
Těsně po volbě, možná ten den ve mně byla strašně malá dušička, to se musím přiznat. Teď už to ale asi trochu odeznělo. Musím dořešit řadu dluhů a problémů, které nesouvisejí s funkcí rektora. Dal jsem si úkol do 17. listopadu na tento problém zapomenout. Tento týden ve čtvrtek musíme odevzdat jeden velký projekt, takže jsem na něm pracoval od čtvrtka včetně víkendu. Vítězství a nové místo jsem tak trochu odsunul.

Je druhá půle měsíce nějak zásadní?
Chtěl bych se začít intenzivně věnovat sestavování týmu prorektorů, několik lidí chci osobně oslovit. Taky se chci sejít se všemi děkany a prodiskutovat tuto záležitost, tak abych na konci roku už měl nějakou představu. Abychom se v lednu už mohli začít nějakým způsobem scházet a připravovat se na převzetí funkce.

Jaké byly reakce na vaše vítězství?
Na naši katedru jsem se vrátil ještě ten den večer, ale to už tam nikdo nebyl. Měl jsem vypnutý mobil, a když jsem si ho ve tři hodiny odpoledne zapnul, tak poněkud skákal. Odezev bylo hodně, ale žádná záporná. Řada lidí mi blahopřála a občas někteří neopomněli přidat, že to nebude lehké.

Jak jste se cítil během volby?
Byl jsem nervózní, ale asi ne až tak příliš. Daleko víc jsem to cítil před představováním. V den volby jsem si říkal, že už o nic vlastně nejde. Budu tam stát a už se ode mě nic nečeká, úlohu plní senát.

Co se vám honilo hlavou, když předseda akademického senátu vyhlásil vaše jméno?
Nemyslel jsem asi na nic. Když jsme pak šli do zasedací místnosti, myslel jsem na to, že asi budu muset něco říct. Neměl jsem nic připraveného, dal jsem to dohromady až cestou.

V prvním kole voleb, které nakonec skončilo patem, jste na rektora nekandidoval. Proč jste se rozhodl jít do toho ve druhém kole?
S návrhem na kandidaturu mě oslovili kolegové z přírodovědecké fakulty. Souhlasil jsem a slíbil jsem jim pouze jednu věc. Tedy že kandidaturu přijmu a neodstoupím dříve, než se uskuteční volba.

Rozhodoval jste se dlouho?
Plusy, minusy jsem si nepsal. Řekl bych, že to bylo rychlé. Čím víc bych nad tím přemýšlel, minusů by bylo víc a víc.

ANKETA: Bude nový rektor Miroslav Mašláň pro univerzitu změna k lepšímu? HLASUJTE ZDE

Před několika lety jste byl prorektorem i proděkanem pro vědu a výzkum. Může vám to nyní pomoct?
To zcela určitě. Když jsem byl prorektorem, byla doba trochu jednodušší, lehčí. Bylo to dáno asi tím, že tehdy se financování vysokých škol postupně zvyšovalo. Každý rok se objevily nějaké nové možnosti pro podávání projektů výzkumných nebo jiných. Dnes je ale situace asi o něco horší.

Ve vaší nové pozici se v podstatě stanete úředníkem. Nepřipravujete se tak o dosavadní vědeckou dráhu?
Posledních několik let už v podstatě dělám jen tu úřednickou práci, samozřejmě na jiné úrovni. Příprava grantů a projektů je spojena s úřednickou prací, ale doufám, že nějaký čas si na vědu ještě najdu.

Více vtáhnout město a kraj

Jakým směrem byste chtěl univerzitu vést?
Základem instituce, která se nazývá univerzitou, by měly být výsledky vědy a výzkumu. To je základ, na kterém by se mělo stavět všechno ostatní i studium. Mým cílem je, aby věda a výzkum a jednotlivá pracoviště byly uznávané u nás i v zahraničí. Pevně věřím, že to přiláká studenty především do doktorských studijních programů. Je třeba pro ně vytvářet podmínky a následně, když bude mít univerzita dobré renomé a absolventi si bez problémů najdou práci, přijdou i studenti a demografický pokles se nás nedotkne tak výrazně.

Pokud by bylo méně studentů, odkud lze získávat peníze?
Jsou v podstatě tři cesty: studenti, vědeckovýzkumné a umělecké projekty z veřejných zdrojů a třetí cesta je cesta z neveřejného sektoru, což je pole neorané. Je to těžší cesta, ale je třeba ji využívat. Ať už ve vztahu k veřejnému sektoru, městu či kraji. Nechci se města Olomouce nějak dotknout, ale bez univerzity by to bylo asi jen provinční městečko.

Chtěl byste navázat bližší spolupráci s městem a krajem?
Chtěl bych je do dění na univerzitě více vtáhnout.

Největší problém? Zatím rozpočet

Jsou nějaké změny, které byste chtěl udělat?
Zatím nemám žádnou konkrétní změnu naplánovanou. Na to, aby se nějaká změna provedla, je třeba nejprve problém vidět. Řadu problémů vidím sám, řada lidí mě na jiné zase upozorňuje.

O co jde?
Tak třeba jen to, kolik trávím času nad schválením jednoho cestovního příkazu. Informační systémy nefungují, je otázka, jak to změnit. Pokud je mi známo, v současné době se také dělá řada auditů, příkladem jsou koleje a menzy. Chtěl bych se na to nejprve podívat a pak skládat nějaké rozhodnutí.

Přesto, je nějaký problém nejpalčivější?
Nevím o takové věci, ale cítím, že tím nejpalčivějším problémem bude sestavení rozpočtu na příští rok a rozdělení peněz mezi fakulty. Jistým problémem, který jsem zatím vycítil, je i financování fakulty zdravotních věd, má zatím málo studentů, a tudíž i méně prostředků.

O prověření právnické fakulty jsem neuvažoval

Českým vysokým školstvím teď hýbe kauza plzeňské právnické fakulty. Budete chtít v této souvislosti podnikat nějaké kroky?
To, co se stalo v Plzni, považuji za ostudu vysokého školství jako takového. Nevím, kde a kdo selhal, ale pravděpodobně je to selhání systému na fakultě, ať už řízení či jednotlivých pracovníků.

Setkal jste se osobně s podobným případem?
Ve školství se pohybuji zhruba dvacet let a upřímně, s něčím takovým a takového rozsahu jsem se nesetkal. Když jsem byl prorektor, řešily se na univerzitě dva plagiáty, ale aby se to odrazilo v udělování absolutoria, s tím jsem se nesetkal. Asi se občas stane, že některý student zkouškou projde lehce. Tomu se nedá vyhnout, ale aby to bylo celé studium, to je ostuda.

Budete chtít nechat prověřit taky olomoucké fakulty?
Zatím jsem o ničem podobném neuvažoval, pevně věřím, že na této univerzitě k něčemu podobnému jako v Plzni nedošlo.

Má Univerzita Palackého nějaký systém na odhalování plagiátorství?
Pokud je mi známo, tak zatím žádný systém vyhledávání plagiátů na univerzitě není. Myslím si však, že v tom není podstata věci. Za to, že někde vznikne plagiát, by měli být především zodpovědní vedoucí jednotlivých prací, protože oni je čtou a vedou studenta. Jsem zastáncem toho, aby závěrečné práce byly zveřejněny. Nevidím důvod, proč by neměly být na internetu, až na výjimky, například pokud součástí práce je něco, co je hodno další patentní ochrany.

Prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc.

– Narodil v roce 1957, je ženatý a má tři děti.
– Je vedoucím katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UP) a působí mimo jiné i v Centru pro výzkum nanomateriálů.
– Je také koordinátorem projektu Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů PřF UP, jenž je připravován v rámci evropského operačního programu Věda a výzkum pro inovace.
– Hlavní oblastí odborného zájmu profesora Miroslava Mašláně je Mössbauerova spektroskopie a její aplikace v mineralogii a chemii, především při studiu částic oxidů železa.
– Zabývá se také metodikou mössbauerovských měření a konstrukcí spektrometrů a detektorů. Je zakladatelem Vědecko-technického parku UP, řešitel 11 projektů s úhrnnou dotací nad 160 milionů korun.

Autor: Petra Pášová

16.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies