VYBERTE SI REGION

O brněnském metru se spekuluje od 70. let

Brno – Už od roku 1974, kdy Praha otevřela první metro v republice, trvají spekulace o podobném způsobu dopravy i v Brně.

28.2.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Z klasického metra se v plánech představitelů města postupně stala rychlá tramvaj a v poslední době se odborníci přiklánějí k podzemnímu regionálnímu vlaku. Za léta se proměnily také uvažované trasy brněnské podzemky.

Nápad vybudovat podzemní tramvajovou trať pod centrem Brna vznikl na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Tehdy už bylo jasné, že stavba klasického metra by se ve městě nevyplatila.

Zrodil se projekt nazvaný „Rychlá tramvaj“

Tento systém také zavedl pojem takzvaných diametrů, což byly páteřní trasy, spojující okrajové části města.

„Doprava měla fungovat podobně jako v Praze, kde jsou tři trasy metra, které se v centru kříží. V Brně měly tramvajové tratě vést většinou po povrchu a jen ve středu města se nořit pod zem,“ vysvětlil dopravní odborník Josef Veselý, který v polovině osmdesátých let nastoupil do oddělení koncepce rozvoje městské hromadné dopravy v Brně.

Tratě měly propojovat Bystrc s Líšní, Řečkovice s Modřicemi i Bohunicemi a Bosonohy s Lesnou. Všechny trasy byly podle studie propojené v trojúhelníku, podobně jako pražské metro.

Projekt rychlé tramvaje skončil listopadovou revolucí. V Brně po něm zůstaly dodnes fungující první české obousměrné tramvaje KT8 a rychlé tratě do Bystrce, Bohunic nebo Líšně

Začátkem devadesátých let se objevil nový projekt

Od tří tras se sice už upustilo, ale vedení města uvažovalo o propojení severní části Brna s jižní. Na severu se totiž rozvíjel Technologický park s vysokoškolským areálem pod Palackého vrchem. Na jihu města měli investoři zájem stavět velkoobchody. Objevila se tak myšlenka propojit tato dvě místa.

Na jihu měla plánovaná tramvajová rychlodráha začínat u křížení dálnic D1 a D2, ale uvažovalo se také o prodloužení pod dálnicí k současnému Avion Shopping Parku. „Trasa pokračovala dál na sever přes novou a starou polohu vlakového nádraží, historické jádro, Moravské náměstí, Konečného náměstí přes Šumavskou ulici až k areálu Vysokého učení technického a dál k řečkovickému vlakovému nádraží,“ popsal první studii ze začátku devadesátých let bývalý šéf katedry dopravních staveb Stavební fakulty VUT Jan Pavlíček.

Severní směr se nelíbil Útvaru hlavního architekta, kde odborníci prosazovali variantu, podle které vedl diametr do Bystrce. „Tehdy to byl fenomén, který hýbal Brnem. Tento dopravní systém by vznikl jako nástavba ke stávajícím tramvajím, umožnil rychlou přepravu cestujících na velké vzdálenosti a ulevil pouličním tramvajím,“ vzpomněl Veselý.

Přibližně od roku 2001 se myšlenka Severojižního diametru opět pozměnila. Začal vznikat Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje a diametr se měl stát jeho součástí. „Měl na severu vést až do Tišnova a na jihu přes Chrlice, Sokolnice do Slavkova. Byl tak najednou přes třicet kilometrů dlouhý a začalo se mu říkat kolejový,“ doplňuje Pavlíček. Po trati měla jezdit lehká vozidla, jakési hybridy mezi tramvají a vlakem.

Od začátku však bylo jasné, že diametr nemůže město postavit bez peněz státu. Tehdejší vláda jej ale v roce 2002 smetla ze stolu s tím, že není potřeba.

Situace kolem výstavby diametru zamrzla až do roku 2009

Tehdy se k problému vrátil Jihomoravský kraj, jenž zadal zpracování studii proveditelnosti stavby. Ta počítá s poslední uvažovanou variantou, tedy s podzemním vlakem. „Teprve podle studie určíme, kolik bude stavba přesně stát a jak budeme shánět peníze. Kdy se začne stavět si netroufnu odhadnout,“ uvedl vedoucí krajského odboru dopravy Rostislav Snovický.

S projektem diametru počítá i ministerstvo dopravy. Hodlá jej zařadit mezi prioritní projekty pro žádosti o evropské dotace po roce 2014.

PETR JEŘÁBEK

REDAKTOŘI ROVNOSTI

Autor: ČTK

28.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies