VYBERTE SI REGION

Obce chtějí na Šumavě lyžařský areál

Jižní Čechy –Zastupitelé vybrali ze čtyř variant rozvoje tu nejdynamičtější. Hejtman jejich návrh zohlední při dalších jednáních.

3.2.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Václav Pancer

Podporovat turistický ruch na Šumavě, budovat tu nová lyžařská střediska i lanovky. To si podle hejtmana Jiřího Zimoly přeje většina šumavských obcí. Vyjádřily se tak totiž k možným variantám rozvoje v příštích letech.

Jihočeský kraj si loni nechal zpracovat územní studii Šumavy. Jejím výsledkem jsou čtyři scénáře dalšího vývoje. „Nejdynamičtější rozvoj navrhuje Akce, trochu mírnější je v tomto směru Harmonie. Především na podporu přirozené krajiny se orientuje Příroda. Čtvrtou variantou je Kompromis, který by vlastně Šumavu rozdělil na tři různé oblasti,“ popsal Zimola. Dodal, že všechny scénáře se navzájem prolínají, žádný z nich není zcela ojedinělý.
Návrhy rozeslal kraj do 31 šumavských obcí a vyzval je, aby se k nim vyjádřily. Největší podporu získala Akce, pro kterou hlasovali představitelé deseti obcí, osm hlasů dostala Harmonie.

Tyto dva scénáře se shodují zhruba v šedesáti procentech. Zatímco Akce je založena výrazné na podpoře turistického potenciálu Šumavy, Harmonie je poněkud střízlivější. „V Akci se například počítá s lyžařským areálem Smrčina na severní straně Šumavy směrem k Horní Plané, v Harmonii jenom s lanovkou nahoru na Hraničník,“ přiblížil rozdíly Zimola. Akce také navrhuje lyžařské středisko na boletickém Špičáku, Harmonie ne.
Jednou z obcí, které podpořily Akci, byla Horní Planá. „Rozhodli jsme se pro tuto variantu, protože jednoznačně dokládá socioekonomický rozvoj života na Šumavě. Všechny ostatní jej víceméně konzervují ve stávajícím stavu, nebo ho dokonce brzdí ve prospěch ochrany přírody,“ uvedl starosta Jiří Hůlka.

Pro zastupitele z Borových Lad byla nejpřijatelnější Harmonie. Starostka Jana Hrazánková vysvětlila, že nechtějí, aby území bylo zastavěno vším možným, ale současně nejsou pro to, aby se zde zastavil další vývoj. Zmínila ale také, že není zcela spokojena s podobou předložených variant, které upřednostňují spíše jižní část Šumavy směrem k Lipnu a od hranic s Bavorskem do vnitrozemí, zatímco centrální část zde chybí. „Šumavu nelze chápat odděleně,“ dodala Hrazánková s tím, že se nechá překvapit, co nakonec ze studie vyjde.

Podle hejtmana je jasně vidět, že lidé na Šumavě nechtějí pouze přírodu. Volení zástupci obcí totiž doporučili zcela jiné scénáře. Pro variantu Příroda se vyslovila jen Černá v Pošumaví, také Kompromis podpořila jediná obec. Byla však celá řada těch, které se k návrhům vůbec nevyjádřily. Patří mezi ně například Přední Výtoň. „Upřímně řečeno, nic převratného ve studii není,“ vysvětlila starostka Regina Houšková.

Dva scénáře, které získaly největší podporu, bude nyní kraj nicméně využívat při dalších jednáních se správou šumavského parku i Ministerstvem životního prostředí. „Je to dobrý nápad. Určitě to vezmeme v potaz, domluva je pro nás důležitá,“ reagovala Jana Zvettlerová ze Správy NP a CHKO Šumava.

ANDREA ZAHRADNÍKOVÁ
a zpravodajové Deníku

Říkají jí Zelené srdce Evropy
Uprostřed Evropy, podél hranic Německa, Česka a Rakouska, na evropském rozvodí, z něhož stékají vody řekou Vltavou a dále Labem do Severního moře, Dunaje a Černého moře vody z německé i rakouské strany, leží Šumava. Jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě bývá nazývána i Zeleným srdcem Evropy.
Na 920 kilometrech čtverečních zde leží dva národní parky - na německé straně NP Bavorský les, na české NP Šumava. Návštěvníci tu mohou obdivovat rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami, rašeliniště, luhy v údolní nivě Vltavy i hluboce zaříznutá údolí se skalními útvary.
Prvními návrhy na ochranu Šumavy jako přírodního parku se objevily v roce 1911. NP Šumava byl ale vyhlášen až v roce 1991. Jedná se o největší český národní park. zdroj: www.npsumava.cz

Jednotlivé scénáře

Akce
Tématem scénáře je růst a zlepšení konkurenceschopnosti re〜gionu. Za velmi potřebný považuje lyžařský areál Smrčina včetně nové lanovky mezi Klápou a Smrčinou a Klápou a Hraničníkem i sjezdovku z Hraničníku. Navrhuje výstavbu střediska na Špičáku. V rámci lyžařského areálu Kramolínpodporuje další rozšiřování, stejně tak na Zadově. Snaží se o výrazné zlepšení dostupnosti a rozšíření ekonomických činností s ohledem na místní podmínky (wellness, dlouhodobé pobyty seniorů, zpracovatelský průmysl s vysokou přidanou hodnotou). Chce intenzivní rozvoj rekreačního využití kolem Lipna.

Harmonie
Tématem scénáře je kvalita života. Usiluje především o udržitelný rozvoj na celém území, cílem je vytvořit co nejlepší podmínky života místních obyvatel. Snaží se o zlepšení služeb a pracovišť pro obyvatele. V rámci rozšiřování lyžařského areálu Smrčina výrazně podporuje pouze lanovku na Hraničník. Je střízlivější i v otázkách rozvoje dalších středisek. Souhlasí s nárůstem služeb a turistického ruchu zejména ve větších centrech, ale zdůrazňuje zásadu nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické prvky.

Příroda
Tématem scénáře je ochrana přírody a jejích hodnot. Chápe českou část Šumavy jako jedinečný prostor s minimálním vlivem lidské činnosti a chrání její relativní nedotčenost. Je proti rozšiřování lyžařských areálů. Trvá na přísné ochraně přírody a navrhuje využít image neporušené krajiny ve středu Evropy především k podpoře naučně–poznávací turistiky.
Chce také lákat na dlouhodobé pobyty v doteku s „opravdou“ přírodou či ekologické zemědělství.

Kompromis
Tématem scénáře je rozdělení území. Navrhuje Šumavu rozčlenit na části, přičemž v jedné se bude upřednostňovat ochrana přírody, v jiné intenzivní rekreace, turistický ruch a volnočasové aktivity a v další tradiční venkovské prostředí. Uspořádání by mělo být nekonfliktní. Cílem je udržet turismus na Lipensku, v okolí Kvildy a Zadova a naopak nezasahovat do přírody ve zvláště chráněných územích a na pravém břehu Lipna a Vltavy pod Lipnem.

zdroj: Územní studie Šumava

Kácení má drasticky negativní dopad

Josef Rusek upozorňuje, že na Šumavě žije unikátní půdní fauna

České Budějovice – Na Šumavu jezdí nejméně třikrát do roka. Má však obavu, že holosečné kácení tu postupně vyhubí unikátní půdní faunu. „Problém je, že ji nikdo nechrání, protože není tak nápadná jako krásný motýl nebo orchidej. Přitom je ale nesmírně důležitá,“ říká Josef Rusek, zakladatel českobudějovického Ústavu půdní biologie.

V jakém stavu je teď podle vás příroda na Šumavě?
Již několik let sledujeme vliv lesního managementu na půdu a během té doby se jednoznačně ukázalo, že holosečné kácení smrčin na volných plochách má na půdu a půdní faunu drasticky negativní dopad. Je to zjevné už po prvním roce tohoto způsobu hospodaření, který by v národním parku neměl být nikdy aplikován. Na Šumavě tomu tak ale v některých zónách bohužel je.

Čím je holosečné kácení tak škodlivé?
Velká vykácená plocha je jednak silně přehřívaná sluncem a také se při deštích odplavuje svrchní část půdy. Vládnou tedy extrémní klimatické podmínky, které decimují půdní faunu. Vymírají tak celé druhy, protože půdní živočichové jsou drobní a nemohou jednoduše vyběhnout na povrch a utéct před pohromou.

Dá se po vykácení les obnovit?
Především půdní fauna se tam pak velmi těžko vrací. Znovuosídlení a obnovení důležitých půdotvorných funkcí trvá stovky i tisíce let a nikdy se neobnoví úplně všechno. Většinou není úspěšné ani opětovné vysazení dřevin na paseku, musí se několikrát opakovat a často dřeviny stejně nakonec uschnou.

Jsou na Šumavě také některé specifické druhy půdní fauny?
Ano. Na Šumavě jsou i takoví půdní živočichové, kteří nikde jinde nežijí. My jsme tam objevili zhruba 40-50 nových druhů půdní fauny, které jsou skutečně unikátní, možná důležitější než některé vzácné rostliny. To je to neopakovatelné bohatství Šumavy, kvůli němuž by se mělo rozšířit bezzásahové pásmo. Problém je, že půdní faunu nikdo nechrání, protože není tak nápadná jako krásný motýl nebo orchidej. Přitom je ale nesmírně důležitá.

Jak by se tedy měl management parku zachovat, aby tam tito vzácní živočichové zůstali?
Nedělat velké holosečné paseky. Je třeba nechat šumavský les žít tak, jak žil odjakživa. To je například v prvních zónách ochrany, kde se nekácí. Les se tam nechá dojít věku, kdy sám odumírá a na jeho místě se postupně vyvíjí les nový. To je přirozená obnova. Pokud management dělá holosečné paseky, mělo by to být nanejvýš na jednom hektaru, aby prostor nebyl tak otevřený a nepůsobily tam silné vlivy tepla a dešťů.

Šumavské obce rozhodly, že by chtěly podporovat turistiku a vybudovat například lyžařský areál. Co si o tom myslíte?
Rozhodně to tak nemůže být po celé Šumavě, jen v místech, kde je příroda ovlivněná sídly. První a druhá zóna by měly skutečně zůstat přirozené.

Nemáte z toho pocit, že lidi už příroda tolik nezajímá?
Vůbec ne. Lidé přírodu stále chtějí, na Šumavě potkáváme spoustu pěších turistů, kteří chodí i do hlubokého lesa a obdivují ho.

Jak často jezdíte na Šumavu vy a co se vám na ní nejvíce líbí?
Pracovně jezdím na Šumavu nejméně třikrát za rok. Líbí se mi, že tam jsou ještě území s původními smrčinami, kde les žije vlastním životem a má svoji dynamiku. Doufám, že právě tohle nikdy zcela nezmizí, že některé části budou vždy naprosto chráněné.

ANDREA ZAHRADNÍKOVÁ

Autor: Andrea Zahradníková

3.2.2011
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies