Obcím u elektráren svítá naděje na kompenzace

Senátem i parlamentem procházejí nezávisle na sobě dva návrhy pravidelných kompenzací.

Pokud se podaří alespoň jednomu uspět v současné podobě, znamenalo by to například pro vsi řádově o 500 obyvatelích přilepšení ročního rozpočtu o nějakých 400 tisíc korun. Za to se dá pořídit velký kus chodníku či mechanizace pro údržbu vsi.

Města s pěti tisíci obyvateli by pak mohla počítat s asi čtyřmi miliony korun každý rok po dobu existence jaderného zařízení. Za to se dá slušně zrekonstruovat část školky nebo jedné ulice včetně inženýrských sítí.

Region, kde se vyrobí pětina české elektřiny, patří k nejchudším

Nutno podotknout, že výpočty jsou velmi zobecněné a proces schvalování a pozměňujících návrhů může nakonec cifry změnit.

Pravidelná zákonem daná suma znamená stabilní peníze.

A příjemnou jistotu, že region, ve kterém se vyrobí pětina české elektřiny, snad přestane být jedním z nejchudších v zemi.

Senátní návrh předložila skupina senátorů v čele s Vítězslavem Jonášem z ODS. Je novelou zákona o rozpočtovém určení daní.

Polepšit by si měly obce kolem atomových i tepelných elektráren

„Postupně získáváme podporu napříč senátem i díky tomu, že chceme, aby kompenzace dostaly obce nejen v havarijní zóně okolo Dukovan a Temelína, ale též v bezprostřední blízkosti tepelných elektráren,“ upřesnil Jonáš. Odkud na to brát? Z výnosu daně z elektřiny, kterou odvádějí zařízení vyrábějící více než 100 GWh elektrické energie ročně.

Parlamentní návrh předložili sociálnědemokratičtí poslanci, Třebíčsko reprezentuje František Bublan. Jde o novelu atomového zákona.

Existuje takzvaný jaderný účet, na který každoročně plyne asi 1,3 miliardy korun na budoucí stavbu hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu. Z něj by se podle Bublana ročně odebíraly peníze na kompenzace obcím v havarijních zónách okolo Dukovan a Temelína za snížený komfort. Tento příspěvek není na řešení jakékoliv havárie, ale jako kompenzace dopadu na atraktivitu života a rozvoje obcí a jejich demografický vývoj. Zatím návrh celkem hladce prošel prvním čtením, vnímám jeho poměrně širokou podporu. 21. října jej budeme projednávat v hospodářském výboru,“ konstatoval František Bublan.

Obce a města ve 20ti kilometrové zóně havarijního plánování okolo Dukovan mají dohromady asi 100 tisíc obyvatel. Sdružují se vyjma těch nejbližších elektrárně v Energoregionu 2020.

Jeho předseda a zároveň starosta Náměště nad Oslavou Vladimír Měrka vítá cokoli, co konečně přinese lidem okolo jaderky peníze. „Když se postavil mezisklad vyhořelého paliva v Dukovanech, ČEZ se dušoval, že do regionu napumpuje ročně 100 milionů. To se psala polovina 90. let. Pravda to byla tak první dva roky. Pak se ale pozornost ČEZu přesunula jinam. Vítáme všechny snahy, ať už uspěje ta Jonášova či Bublanova,“ komentoval nynější situaci.

Jak to vidí hlavní aktéři

FRANTIŠEK BUBLAN (poslanec za ČSSD)
Parlament nyní projednává novelu atomového zákona. Zjednodušeně řečeno spočívá v každoročním rozdělení části finančních prostředků z tzv. jaderného účtu (alokovaného pro stavbu úložiště jaderného odpadu) do obcí v havarijním pásmu Dukovan a Temelína. Celková částka by měla být vypočítána 0,20 Kč/m2 plochy obcí v 5km pásmu a 0,10 Kč/m2 plochy v 20 km pásmu a rozdělena podle algoritmu z 50 % plochy a 50 % počtu obyvatel každé konkrétní obce. Celkově by se jednalo v případě Dukovan o 139 mil. ročně.

Jak bude vypadat proces schvalování a kdy by mohl být ukončen?

Novela atomového zákona poměrně hladce prošla prvním čtením ve sněmovně. 20. října ji projednáme v hospodářském výboru, bude následovat druhé a třetí čtení. Když by to šlo velmi dobře, do konce roku by mohla být schválena s účinností od 1. ledna 2010. Obce by tak viděly peníze příští rok. Samozřejmě do procesu schvalování je zapojen senát a poslední slovo má prezident, takže záleží na nich.

V případě, že bude mít větší šanci na úspěch novela zákona o rozpočtovém určení daní předkládaná ODS, podpoříte ji?

Jsem vůči ní trochu skeptik, jsou to peníze ze státního rozpočtu. Možná je tento návrh systémovější, ale kdo ví, jak bude příští rok. Já bych pro to klidně i hlasoval, ale bojím se, že reálné peníze pak obce uvidí až za několik let.

VÍTĚZSLAV JONÁŠ (senátor za ODS)

Senát nyní projednává novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která řeší rozdělení části prostředků (asi 50 %) z výnosu daně z elektřiny, kterou odvádějí zařízení vyrábějící více než 100 GWh el. energie ročně obcím v okolí těchto zařízení. Jedná se o jaderné a uhelné elektrárny. Peníze by měly být určeny z části pro kraje, na jejichž území jsou elektrárny a zčásti (90%) pro obce, na jejichž katastru se nacházejí a pro obce sousedící. Tam, kde je havarijní pásmo, též pro obce, které jsou v něm zahrnuty (20 okolo Dukovan, 13 km okolo Temelína). V případě Dukovan to vychází na 100 mil. Korun ročně. I zde se počítá s rozdělením peněz půl na půl dle rozlohy katastru obce a počtu obyvatel.

Jak bude vypadat proces schvalování?

Každým dnem bude novela zákona o rozpočtovém určení daní podepsaná všemi předkladateli a poté podána na organizační výbor. Předpokládám projednání v prvním čtení na plénu již v listopadu.

Kdy by novela mohla být schválena?

Od kdy začne platit, si netroufám odhadnout, protože musí jít ještě do poslanecké sněmovny. Jestli vše půjde hladce, mohou obce dostat první peníze již v roce 2010. Podle mě náš senátní návrh má větší šanci na schválení, jinak bych ho ani nepodával.

V případě, že bude mít větší šanci na úspěch druhá novela – novela atomového zákona předkládaná ČSSD, podpoříte ji?

Určitě ano, ale za splnění podmínek, že bude navýšen o tyto kompenzace pro obce jaderný účet. Jen dostatek peněz v jaderném účtu nám zaručuje, že se zbuduje konečné uložení vysoce radioaktivních odpadů a tudíž se použité palivo od nás odveze.