Zázračná studánka. Tak se jmenuje jeden z nejznámějších pražských pramenů ukrytý v Lysolajích v údolí Housle. Je výjimečná legendami opředenou historií, která hovoří o jejích zázračných vlastnostech, ale také svou silou a čistotou. Podobné štěstí ale nemá většina dalších studánek metropole. Odborníci z nich pít nedoporučují.

„Kvalita se kontroluje nepravidelně, nicméně jisté je, že nesplňují limity hygienických norem pro pitnou vodu,“ popsal stav specialista péče o chráněná území magistrátu Jiří Rom. Za špatnou situaci může nejčastěji splašková kanalizace.

Petřínka, studánka na Petříně, je jednou z asi šesti studánek v Praze, které se dají považovat za pitné.
Studánky ve městě desetiletí pustly. Nadšenci nyní mění situaci k lepšímu

Studánky je nutné považovat za kulturní dědictví

„Naprostá většina studánek je zatížena fekálním znečištěním, neznamená to ale, že tam tečou splašky. Voda je vizuálně čistá a ani nezapáchá,“ vysvětlil Rom. Druhým původcem problémů je obsah těžkých kovů, dusičnanů nebo chloridů. Obrana proti znečištění ale téměř není.

„Pokud se nám podaří zjistit úniky splaškových vod, tak se to dá vyřešit, ale je to spíše výjimečný a v zásadě náhodný případ,“ řekl Rom. To, že je kvalita vody ovlivněná zejména urbanizovaným prostředím, sledují i ochránci přírody. „Studánky je nutné považovat spíše za kulturní dědictví než za využitelný zdroj vody,“ připomněl Jan Moravec z ústředí výkonné rady Českých ochránců přírody (ČSOP).

Opravy za desetitisíce 

Magistrát na území hlavního města monitoruje 160 studánek a pramenů. Každý rok do jejich opravy investuje desítky tisíc korun. Během příštího roku je v plánu upravit například studánku Okrouhlík v Kobylisích, Krellovu v Kunraticích či Mariánskou studánku v Malé Chuchli.

„Většina je po technické stránce ve výborném stavu, nejzásadnějším problémem je v některých lokalitách vandalismus,“ přiblížil Moravec. S negativními zkušenostmi se ochránci přírody setkali například v Údolí studánek jihozápadně od Libuše.

PRAHA 4 buduje první retenční nádrž v ZŠ Jílovská
Pražský boj proti suchu: Pomohou nové rybníky a nádrže

O prameny se stará řada dobrovolnických sdružení

„Předloni bylo celé území komplet opraveno. Bohužel tu je ale tlak vandalů natolik silný, že většina úprav je v současné době zničena. V nejbližší době se uskuteční další rekonstrukce,“ popsal Moravec. O prameny a studánky ve svém okolí se stará řada dobrovolnických sdružení, jako je Okrašlovací spolek Zbraslav. V této městské části je dokonce jedna z největších koncentrací vodních zdrojů z celé metropole.

„Nejvýznamnější studánku Belveder a její okolí jsme čistili dva roky, než byla přebudovaná v rámci oprav celého parku,“ popsala Štěpánka Hrdá ze spolku. V loňském roce například dobrovolníci opravili proražené dno studánky V Hluboké. „Je to sice jen malá betonová jímka, ale slouží jako útočiště larvám mloků skvrnitých,“ vysvětlila Hrdá.

Fontána. Ilustrační foto.
Konec vedra v Praze. Město plánuje zahrádky a fontány

Dobrovolníci navazují na tradici  

Zbraslavský spolek vznikl v roce 2013. „Snažíme se navázat na úspěšnou činnost prvorepublikového Spolku pro okrašlování města Zbraslavi a okolí,“ dodala členka. Péče o vodní zdroje má v metropoli tradici. Významnou osobností v tomto směru byl například Eduard Ureš, přezdívaný také jako „studánkový dědeček“.

Tomu se podařilo koncem 70. let minulého století podnítit zájem o tuto problematiku. „Sám jich řadu zejména v oblasti Kunratického lesa obnovil a posléze provedl ve spolupráci se základní organizací ČSOP Taraxacum jejich soupis na území celé Prahy,“ přiblížil historické pozadí Jan Moravec. Mnoho studánek i pramenů v minulém století v Praze zaniklo, většina ale stále existuje, pouze nejsou systematicky udržované.

Pítko. Ilustrační foto.
V ulicích hlavního města přibudou v příštím roce pítka

Pražské studánky. Infografika.Zdroj: Redakce