Vrátnice s ostrahou a cedule se zákazem vstupu osob i vjezdu automobilů jsou od severní strany od Vítkovic. Ve směru od jihu z Hrabové toto chybí.
„Je to super. Chodíváme tam s klukama od začátku června, když začaly ty pařáky," uvádějí Patrik a Denis z Hrabůvky, využívající k přístupu na haldu pěšinek od stanic MHD Benzina a Dřevoprodej. Zákazy vstupu na pozemek jsou podle nich značeny na východní straně od Kunčic.
„Voda je fajn. Jediné, co je blbé, jsou šneci pod hladinou držící se na gumě položené na dně. Naštěstí u mola je hloubka, takže tam většinou rovnou skáčeme," popisuje omladina. Přístup k vodě není ale všude snadný, od Hrabové/ Šídlovce jsou břehy zátoky zarostlé vysokým plevelem.
VÁŽNĚ TAM JSOU?
Pracovníky vítkovických rekultivací zprávy o koupajících se lidech v umělém jezeře zarážejí.
„Vždyť je to podobné, jako by plavali v kališti DIAMO. Je to voda sloužící pro úpravu teploty v haldě, tedy technická nádrž, a ne koupaliště," říkají ke 180 tisícům metrů krychlových vody na ploše 4,5 hektaru.
Halda v Hrabůvce je podle šéfky odboru vítkovické ekologie Hany Bártkové pod dohledem ostrahy, veřejnost zde prozatím nemá co pohledávat.
„Ještě nejméně dva roky tady musíme hlídat teplotu. Poté budou smět zelené území s jezerem normálně navštěvovat lidé," líčí Bártková.
Vodní plocha, jak připomíná, má z hlediska rekultivace významnou funkci brání přístupu kyslíku do uhelné hlušiny v tělese haldy, kde v podzemí vznikají vysoké teploty.
„Umělé jezero tvoří podkladní vrstvy a speciální fólie. Skutečně to není nádrž vhodná ke koupání lidí," míní Bártková. Halda je podle vítkovické mluvčí Evy Kijonkové každopádně už po celkové rekultivaci.
Nenacházejí se zde „žádné závadné materiály ovlivňující negativně obyvatelstvo a životní prostředí".