VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ožije amfiteátr? Projekt je na světě, chybějí však peníze

Ostrava - Amfiteátr u porubského Domu kultury (DK) Poklad. Mnoho Ostravanů ho má v paměti ještě z dob, kdy se tady chodívalo do letního kina nebo třeba na koncerty Jarka Nohavici.

28.6.2011
SDÍLEJ:

Vizualizace projektu.Foto: Kania, a. s.

Dnes areál, který má k ideálu hodně daleko. Projekt, který by mohl amfiteátr oživit, je sice na světě, ale otázkou zůstává, kdy se na něj podaří sehnat potřebné finance.

„Náklady na rekonstrukci amfiteátru podle předběžného rozpočtu mají dosáhnout jedenadevadesáti milionů korun,“ říká Marek Kania, předseda představenstva ostravské společnosti Kania a. s., která projekt připravila, a vysvětluje: „Zpočátku jsme zvažovali kompletní rekonstrukci domu kultury i amfiteátru jako celku. Situace ale dospěla do stadia, kdy jsme se zaměřili výhradně na rekonstrukci amfiteátru. Už v nejbližších dnech by mělo být vydáno územní rozhodnutí a odhadem v září pak i stavební povolení. Už teď víme, že v letošním rozpočtu město Ostrava peníze na projekt neuvolní. Chceme ale, aby projekt byl připraven natolik, že v případě uvolnění peněz na stavbu se bude moci bez otálení začít s rekonstrukcí.“

Jak by měl  amfiteátr vypadat?

Zastřešení areálu by mělo umožnit intenzivní využití amfiteátru od dubna do října. Ostravská firma se nechala inspirovat zastřešením amfiteátru na hradě Kufsteinu v Rakousku. Plachta brání diváky v případě nepříznivého počasí. Její rozvinutí ale netrvá déle než pět minut, což nabízí poměrně komfortní možnosti využití i při nenadálé změně počasí.

„Už zmíněný příklad Kufsteinu ukazuje, že zastřešení je citlivé k okolí, což by platilo i pro porubský amfiteátr. Využíván by byl nejen jako letní kino, nabízel by také možnosti pořádání nejen hudebních, ale třeba i divadelních festivalů. Kapacitu hlediště, která u stávajícího amfiteátru činila 1,8 tisícovky lidí, bychom zvýšili po úpravách na 2,5 tisíce. Samozřejmostí by bylo i dostatečné zázemí včetně sociálního zařízení, možnosti občerstvení i další. Modernizace by se samozřejmě dočkalo i hlediště,“ vysvětluje dále Kania.

Podle něj by areál po těchto úpravách mohl určitě navázat na svou předchozí slávu, kdy hostil v druhé polovině minulého století divadelní soubory či známé zpěváky.

Opravy potřebuje nutně i DK Poklad

Vladimír Procházka, ředitel Domu kultury Poklad, na dotaz Deníku potvrdil, že původně se počítalo s kompletní rekonstrukcí.

„Byl zpracován investiční záměr na rekonstrukci budovy domu kultury i amfiteátru. Hospodářská krize se ale nezastavila před hranicemi naší republiky a je zřejmé, že i města musejí pečlivě obracet každou korunu a zvažovat, kde je investují. Původní rozpočet na rekonstrukci byl výrazně krácen. Situace nás tak trochu přinutila k rozhodnutí, kdy jsme se rozhodli odsunout rekonstrukci amfiteátru a peníze jsme přesunuli na opravy domu kultury,“ dodal Procházka.

Podle něj je investice na opravy domu kultury zařazena do kapitálového výhledu města Ostravy na příštích pět let.

„To znamená, že s investicemi na opravy domu kultury město ve svém výhledu počítá. Zastupitelé budou rozhodovat, kolik peněz v následujících letech město na opravu domu kultury poskytne. Celková částka se ale bude pohybovat v řádu stamilionů korun,“ dodal Procházka.

Ten ale zároveň doufá, že se peníze v budoucnu najdou i na opravu amfiteátru. „Ostravě jako městu takový amfiteátr chybí a bylo by určitě škoda, kdyby se celý projekt neuskutečnil. O to více, že bude připraven včetně už zmíněného územního rozhodnutí a stavebního povolení,“ věří ředitel DK Poklad.


POSTŘEH AUTORA BŘETISLAVA LAPISZE

Jak Maradona řádil v Mexiku

Rekonstruovaný amfiteátr by byl určitě velkým lákadlem k návštěvě letního kina či třeba hudebního festivalu nejen pro Porubany, ale i další obyvatele Ostravy.

Troufnu si ale předpovědět, že se budeme muset ještě pěkných pár let spokojit asi jen s plány a vizualizací. A to i v případě, že bude na projekt schváleno územní rozhodnutí a dokonce vydáno stavební povolení. Vytáhnout totiž z městské kasy devadesát milionů korun a nasměrovat je na obnovení a moderní přestavbu amfiteátru vypadá jako představa hodně daleké budoucnosti. A to i v případě, že se to týká třetího největšího města republiky.

I když, co je daleká budoucnost či minulost, je pojem hodně relativní. Mně kupříkladu připadá jako včera, když Diego Maradona na fotbalovém světovém šampionátu v Mexiku v mači proti Anglii nejprve překonal brankáře Petera Shiltona svou „božskou rukou“ a o chvíli později prokličkoval přes polovinu týmu soupeřů a potupil je druhým gólem. A ono je to už čtvrt století…

Autor: Břetislav Lapisz

28.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies