VYBERTE SI REGION

Parkovací plochy u nádraží v Českém Brodě stály miliony, nyní přestávají stačit

Český Brod - To, o čem si lidé v Českém Brodě na Kolínsku mysleli, že přijde nejdřív za deset let, se stalo skutečností už nyní. Řeč je o parkování u nádraží. Město tam za desítky milionů postupně vybudovalo několik moderních parkovišť s celkovou kapacitou 300 míst. A je to málo. Částečně to lze přičíst zavedení modrých zón v Praze.

14.11.2016
SDÍLEJ:

Parkovacím plochám v okolí nádraží se věnují v Českém Brodě dlouhodoběFoto: DENÍK/ Jana Martinková

Kapacita českobrodských parkovišť přestává stačit, přijíždějí totiž lidé ze širokého okolí, nechávají u nádraží auto a odjíždějí vlakem za prací do Prahy. Z Českého Brodu jim totiž jezdí spoj čtyřikrát za hodinu. Jak situaci řešit? „Variant je několik," předeslal starosta Jakub Nekolný.

Nový územní plán, který by měl být schválený nejdéle do konce února, bude řešit i prostranství cukrovaru, kde byla dosud jen výrobní zóna, nově tam bude smíšená zóna. Měla by se tam pomalu rozjíždět další výstavba. „V této lokalitě by mohla vzniknout i další parkovací místa," řekl starosta.

Druhá varianta je využití jiných lokalit v blízkosti nádraží. Například ploch zemědělského podniku, který se zrovna nyní stěhuje do nedalekého Klučova.

Pakoviště B+R

Letošní kampaň je poslední, při níž využil sklad a sila v Českém Brodě. Objekty budou poté na prodej. Město už s firmou jednalo. „Měli bychom o tyto prostory zájem," uvedl Jakub Nekolný k další možnosti, jak kapacitu parkovacích míst u nádraží zvýšit.

Nyní s příchodem chladných dnů je tam ještě o něco větší nával aut, než byl v létě. V teplých měsících lidé využívají více kola. To na radnici dobře vědí, a tak chystají u nádraží další parkoviště, tentokrát B+R, tedy parkoviště přímo pro jízdní kola. „Nyní podáváme žádost o dotaci," dodal starosta.

Problematickou křižovatku v Českém Brodě by měla vyřešit přestavba na kruhový objezdKřižovatka takzvaně u ZZN či u nádraží, tedy křížení ulic Krále Jiřího, Jana Kouly a Zborovské, je dlouhodobě problematickým bodem v Českém Brodě. Jedná se o frekventované místo, které není zcela přehledné pro řidiče, ani zcela bezpečné pro chodce. Navíc občas během dopravní špičky nastávají situace, kdy je tato křižovatka prakticky neprůjezdná. Co s tím?

Město problém řeší už delší dobu. Ještě letos na jaře se zvažovala úprava na takzvanou miniokružní křižovatku, nebo osazení světelné signalizace. Nyní se vrací zpátky do hry snaha o přebudování na klasickou okružní křižovatku. Potvrdil to starosta Jakub Nekolný.

Město podle jeho slov už jednalo s krajem jakožto majitelem komunikace. „Chceme se dohodnout, že by město zpracovalo projektovou dokumentaci a kraj by akci zahrnul do plánu investic a kruhový objezd vybudoval," upřesnil starosta. Rekonstrukci a budování částí, které patří městu, by samozřejmě město uhradilo, tedy zejména chodníky, zeleň, veřejné osvětlení, přechody pro chodce atd.

Současná podoba křižovatky vznikla na přelomu 80. a 90. let minulého století spolu s výstavbou průtahu městem - ulicí Jana Kouly - a demolicí fronty domů na jižní straně ulice Krále Jiřího. Postupem času ale její původně poměrně slušná kapacita zkrátka přestala stačit, hlavně kvůli nárůstu tranzitní dopravy včetně kamionové, ale i místní automobilové dopravy.

Křižovatka u ZZN koncipována jako, odborně řečeno, průsečná a neřízená s předností v jízdě ve směru Zborovská - Jana Kouly. Jako páté rameno tam ústí výjezd z areálu zemědělského výkupu. Jedná o křižovatku krajské silnice a místních komunikací, takže je jasné, že na jakýchkoli úpravách musí spolupracovat město s krajem a krajskou správou a údržbou silnic. Pro chodce je problematické zejména přecházení ve směru k nádraží a od nádraží.

Čtěte také: Beroun nahrazuje záchytná parkoviště v Praze

Autor: Jana Martinková

14.11.2016
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies