VYBERTE SI REGION

Petřínská rozhledna oslaví 120 let

Praha - Projekt Pražské věže zahrnuje celkem sedm historických objektů, které jsou seřazeny do osy Prašná brána, Karlův most, Petřínská rozhledna. V našem seriálu vám představíme nejen všechny objekty, ale také profese lidí, kteří na pražských věžích pracují například průvodce, pokladní, trubače, údržbáře, dispečera a další. O pražské věže pečuje již dva roky společnost ABL.

14.8.2011
SDÍLEJ:

Petřínská rozhlednaFoto: archiv Deníku

Když v roce 1889 navštívilo vlakem 363 členů Klubu českých turistů světovou výstavu v Paříži, netušili, že přivezou nápad, který navždy změní vrch Petřína a turistické cíle v Praze. Velké úsilí, které bylo věnováno přípravám stavby zejména sháněním finančních prostředků, bylo završeno úspěchem.

Stavba probíhala podle plánu, nebyl překročen rozpočet a podílely se na ní tehdejší české firmy a živnostníci. Projekt vzbudil veliký ohlas a lidé i firmy začali upisovat podílové listy na 50 zlatých. Stavba stála 32 tisíc zlatých, začala 16. března a dokončena byla 8. srpna 1891. Psal se rok 1891.

Oslavy 120 let Petřínské rozhledny proběhnou již tuto sobotu

Na petřínském vrchu je pro všechny návštěvníky, turisty i Pražany připravena oslava 120. výročí od slavnostního otevření rozhledny. Začíná v deset hodin dopoledne. Bavit vás bude Švejk Bend, Laura a její tygři, divadlo pro děti, dobové pouťové atrakce, historické automobily, motocykly a bicykly. Připraveny jsou také atrakce jako facepaiting pro děti a balonková dílna. Pro všechny návštěvníky, kteří přijdou v dobovém kostýmu je vstup na Petřínskou rozhlednu zdarma. V průběhu odpoledne bude předán šek Nadaci nemocnice v Motole.

Co uvádí Vilém Kurz v publikaci ke slavnostnímu otevření?

…. Byltě již ve schůzi výboru dne 16. října 1889 p. Tallowitz předložil první určité návrhy o stavbě rozhledny na Petříně, dne 27. prosince pak předložil již přibližný rozpočet na železnou věž, měřící dole v průměru 20 m, do výšky pak 60 m, a to:na zděné základy 3000 zl., na železnou konstrukci..18000 zl., na restauraci v přízemí …3500 zl., na pavillon v I. patře1500 zl. na schody a vytahovadlo 6000 zl. Celkem…32000 zl.

Zároveň p. rada Hrabák přednesl výsledek svého horopisného měření, z něhož vyšlo na jevo, že věží 60 m vysokou bude vyhlídka s Petřína podstatně zvětšena a rozšířena, neboť vyjímajíc jediný směr k Šumavě získá se rozhledu na všechny ostatní strany. Z té příčiny vřele doporučoval tento podnik. O tomto všem jednání nevešlo pravda nic na širší veřejnost. Tak se stalo teprve v den tří králů ( 6.ledna 1890) a na pozejtří (8.ledna), kdy se ve feuilletonu Politiky vyskytl článek „Der Eiffelthurm Prags, ein Zukunftsbild aus dem Jahre der Jubiläums-Ausstellung“ od dra Kurze.

Děj tohoto feuilletonu položen jest na první dny srpnového tohoto roku; pisatel provází hosta z výstavy a upozorňuje na četné novoty, které sice k výstavě si bylo přáti, z nichž však mnohé, bohužel, dosuď zůstaly neprovedeny. Konečně s ním přichází na Újezd a vystoupí s ním na Nebozízek, kdež je vítá lanová dráha, právě v těchto dnech dohotovená. Po ní vyjedou na Petřín k rozhledně a vystoupí také na ni, aby užili za jasné oblohy krásného rozhledu a slunce západu. Když pak za pozdního večera sestupovali po Nebozízku, uzřeli ještě čarovného pohledu na osvětlenou rozhlednu, jejíž vrchol byl věnčen obrovitou Českou korunou, skvoucí se barevnými světly, -- jak to dnes v pravdě denně vidíme na výstavním paláci. …

Tato představa se vyplnila a 16. března 1891 začaly výkopové práce pro základy Petřínské rozhledny. Vše přesně podle plánů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka z Pražských mostáren, kteří vypracovali projekt. Práce probíhaly tak rychle, že již v květnu bylo možné začít budovat železnou konstrukci, která byla vyrobena z Kladenského plávkového železa. Jednotlivé díly se o celkové hmotnosti 175 tun vozily na vrchol Petřína celé dva měsíce. Již 8. srpna, tedy po necelých pěti měsících, mohli první návštěvníci vystoupat na vrchol rozhledny.

Výtahem až na vrchol rozhledny

Jádrem konstrukce Petřínské rozhledny je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah. Okolo něj se vinou dvě točitá schodiště - jedno pro cestu nahoru, druhé pro cestu dolů. Každé z nich má 299 schodů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 54 metrů, a nižší ve dvaceti metrech. Stejně jako Radniční věž na Staroměstském náměstí i Petřínská rozhledna má výtah, kterým je možné nejenom vyjet na vrchol, ale také vyvézt do dvacetimetrové vyhlídky návštěvníky na vozíku. Vzhledem k atypické kabině je musí obsluha přesadit do speciálně upraveného vozíku, který se vejde do výtahu.

Česká koruna, která byla umístěna na vrcholu rozhledny, nevydržela a v 60. letech 20. století ji nahradily antény pro televizní a rozhlasové vysílání. Roku 1979 byla rozhledna pro špatný technický stav konstrukce uzavřena pro veřejnost. Zpřístupněna byla až v roce 1991 u příležitosti druhé jubilejní výstavy. 20. srpna si připomínáme 120 let od slavnostního otevření.

Zajímavosti:
Co má Petřínská rozhledna společného s Eiffelovkou?
Je přesně pětkrát menší, měří 60 metrů, ale protože je postavena ve vyšší nadmořské výšce, již ve dvacetimetrové vyhlídce převyšuje pařížský symbol o 5 metrů. Stejný je použitý materiál i spojování konstrukce žhavými nýty, které obě stavby drží pohromadě již více než 120 let!

Otevírací doba:
říjen a březen: po - ne 10 - 20
listopad-únor: po-ne 10-18
duben-září: po - ne 10 – 22
Základní vstupné 100 korun
Rodinné vstupné (2 dospělí, až 4 děti do 15 let) 250 korun

Technická data:
Hloubka základů: 11 m
plocha základů: 300m2
výška: 60m
počet schodů: 299
váha konstrukce: 175 tun
„120 let stará šlechtična vyžaduje zvláštní péči“, říká „kastelán“ Petřínské rozhledny Jiří Čejka

Kolikrát jste v letošním roce vyšel na vrchol rozhledny „po svých“?
Z různých důvodů je třeba minimálně 2x denně podstoupit ,,výšlap po svých“. Důvody jsou prozaické. Při každodenním tlaku turistů je třeba kontrolovat stav schodišť a jejich jednotlivých stupňů, je nutné sledovat konstrukci a plochy věže a odstraňovat grafity, nálepky, žvýkačky nebo ošetřit rýpance do nátěru. V poslední době s nárůstem popularity geocatchingu je pak potřeba demontovat i několik ,,pokladů“ týdně.

Rozhledna je otevřena celoročně, a tak vedle železné konstrukce patří zvláště schodiště k těm částem, které je asi nutné častěji opravovat. Jak se udržuje?

Jelikož jednotlivé stupně schodišť jsou zhotoveny z dubového dřeva je třeba jim věnovat velkou péči. Vzhledem k tomu že při rekonstrukci rozhledna v roce 2001 byla konstrukční životnost jednotlivých stupňů stanovena na 10 let, dochází v současné době k finančně náročné (a proto postupné) výměně. Nové stupně jsou opět z tvrdého dřeva a je do nich zafrézována protiskluzová páska. Samozřejmě s pokrokem technologií v oblasti lakování dřeva doufáme, že nové schody vydrží déle než kdysi plánovaných deset let.

Výtah zde byl postaven již v roce 1891. Dnes je oproti původnímu plynovému pohonu, všude elektrika. Ale když zaprší… Dokáže vás voda potrápit?
No výtah a jeho elektronika je kapitola sama pro sebe. Víte, rozhledna je svou konstrukcí tak specifickou stavbou že je prakticky nemožné dokonale ,,utěsnit“ tubus výtahu. Normální deště nás samozřejmě nezaskočí, ale přívaly, jaké jsme zažili v nedávné době, nám daly důrazně najevo, že příroda má pořád ještě navrch.

Výtahovou šachtou se valila malá Niagara, která elektroniku dokonale propláchla. Není bez zajímavosti, že na likvidaci škod se podílela i řádová sestra, která se přišla se svěřenými dětmi na rozhlednu podívat. Dali se spolu s naším personálem do díla a přispěla tak k tomu, že napáchané škody nebyly katastrofální..

Co mě překvapilo je pohodový a usměvavý personál v kostýmech, které přibližují atmosféru před stodvacetin lety. Kolik lidí se o každodenní provoz vlastně stará?
Ano máte pravdu, že náš personál je usměvavý a vstřícný a jsem rád, že jste si toho všiml. Nicméně musím konstatovat, že tomu tak nebylo vždy a jen díky tomu, že jsme zpočátku našeho fungování na Pražských věží nastavili laťku hodně vysoko máme dnes takový personál. Kladli jsme důraz na vztah k památkovým objektům, na zájem o historii a v neposlední řadě na jazykovou vybavenost. Dobové kostýmy evokující atmosféru 19tého století byly už jen onou legendární třešničkou na dortu.

Zimní období je asi náročnější nejen na údržbu, ale i pro lidi. Aby se při tuhých mrazech a sněžení dalo vyjít až na vrchol, chce to asi každodenní péči a bez chemie.
Samozřejmě zimní údržba je nesrovnatelně náročnější než ta letní. Je to dáno jednak zmiňovanou teplotou a potom nadmořskou výškou Petřína jako takového. Pravidelně, když v centru prší, pak na Petříně sněží. Vzhledem k tomu, že máme otevřená schodiště, troufám si říci, že se každou zimu v posledních letech potýkáme se stovkami kubíků sněhu na nich. Nestydím se prozradit, že v pár případech dokonce došlo k tomu, že jsme byli nuceni kapitulovat a omezit provoz pouze na jedno schodiště. Druhé se nám prostě nepodařilo udržet schůdné. Dalším výrazným problémem je námraza související s oním teplotním rozdílem ,,dole a nahoře“ stává se totiž často, že ,,dole“ prší a ,,nahoře“ namrzá. Samozřejmě s ohledem na památku jako takovou nepřipadá v úvahu použití jakéhokoliv chemického ošetření a dochází na stará a osvědčená košťata,škrabky, hrabla a lopaty. Při silném sněžení i několikrát denně.

Kdy je z rozhledny nejkrásnější výhled na Prahu a okolí?
Málokterý z evropských ,,výhledů“ (jestli vůbec nějaký) se totiž vyrovná pohledu na zasněženou Malou stranu, Hradčany a centrum města. To prostě v Evropě neuvidíte a troufám si říci, že ani slavná předloha stojící v Paříži nenabízí ani zlomek toho, co je možno vidět od nás. Uvidíte z Paříže Krkonoše nebo něco s nimi srovnatelného? Můžete z Paříže komunikovat světelnými signály s Ještědem nebo podobnou unikátní stavbou? Kde jinde je možné z centra státu přehlédnout zemi od hranice k hranici? Jistě je to dáno rozlohou České republiky, ale pokud jde o výhledy a panoramata od Milešovky přes bájný Říp, majestátný Bezděz až po Sněžku, nikde jinde to prostě neuvidíte.

Každý pohled z rozhledny je krásný a dokonce v každou roční dobu. Mne osobně nepřestává uchvacovat zimní pohled na večerní Malou Stranu a genius loci je pro mě asi tím nej mezi ostatními.

Je s obdivem, co vlastně tato technická památka vše prožila a kolika generacím umožnila výhled na Prahu a okolí. I z tohoto důvodu dostává jistě dobrý servis.
Vidím to tak, že 120 let stará šlechtična prostě vyžaduje zvláštní péči, protože 120 let je úctyhodná historie. S přihlédnutím k různým historickým faktům ať už to byl Hitlerův úmysl rozhlednu demontovat nebo následná ,,péče“ komunistické éry v podobě různých vysílačů, rušiček a dalších technologií bez prakticky žádné údržby. (pozůstatky z této éry jsou dodnes patrny za rozhlednou v podobě nevzhledné a nebojím se říci hnusné budovy Radiokomunikační ,,krychle“) Musíme před paní Rozhlednou smeknout a poděkovat za to že oněch 120 let vydržela.

14.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

„Cítíme velkou křivdu," říkají manželé, kteří měli naftu ve své studni

Zdounky – Společně se svou manželkou cítí velkou křivdu a bezmoc poté, co před více než 14 dny zjistili, že jejich do té doby průzračná a kvalitní pitná voda ve studni je kontaminována starou směsí topných olejů. Znehodnocenou vodu nic netušíce několik dní pili.

První česká medaile. Koukalová dojela v Östersund třetí ve sprintu!

Östersund (Švédsko) - Biatlonistka Gabriela Koukalová dojela třetí ve sprintu v Östersundu a poprvé v nové sezoně Světového poháru vystoupila na stupně vítězů. Královna minulé zimy dnes přesně střílela a prohrála jen s vítězkou Marií Dorinovou-Habertovoui z Francie a druhou Finkou Kaisou Mäkäräinenovou.

Britové poslali do vězení trio, jež ženy z ČR nutilo k prostituci

Bristol - Soud v britském Bristolu dnes uložil tresty vězení ve výši 7,5 až 9,5 roku trojici osob, které lákaly z České republiky ženy do Spojeného království, kde je nutily k prostituci. Britská média státní příslušnost odsouzených neupřesňují, z prohlášení místní policie ale vyplývá, že jeden z trojice byl zadržen v Česku, kde čeká na vydání do Británie. Soud mu tedy trest uložil v nepřítomnosti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies