Římskokatolická farnost, která památku spravuje, se po 178 letech rozhodla odkrýt kamennou desku, která se nachází právě uprostřed prostoru kostnice, pod kostěným lustrem. A místnost pod ní prozkoumat.

Důvodem je připravovaná celková rekonstrukce objektu kostnice a její první fáze, zaměřená na statiku. Právě statický průzkum je hlavním cílem otevření krypty.

Vzhledem k zmíněnému časovému odstupu představuje krypta jedno velké tajemství – neexistuje nikdo, kdo by s určitostí řekl, co se v prostoru pod kostnicí nachází.

Existuje celá řada spekulací

Jak poznamenal vedoucí informačního centra farnosti Jiří Arnet, existuje celá řada spekulací. „Mluví se o chodbách, mluví se o dalším patře,“ říká s tím, že jasno bude opravdu teprve tehdy, až do krypty sestoupí badatelé.

Podle záznamů místního faráře, který popsal stav krypty v roce 1833, kdy byla naposledy otevřena, by se v jejím prostoru měly nacházet tělesné pozůstatky čtrnácti kutnohorských měšťanů. Podle vedoucího technického úseku farnosti Petra Cicvárka vyjádřil farář domněnku, že mrtví jsou cisterciáci.

„Takže jsme zvědaví, jak to reálně je. Podle Aleše Pospíšila z Národního památkového ústavu by tam měly být cedulky se jmény,“ dodal Cicvárek.

V souvislosti s kryptou se hovořilo také o tajemné kovové schránce, kterou před lety v blízkosti vstupních schodů do kostnice odhalil geofyzikální průzkum. „Může to být rakev, které se dříve dělaly cínové. Pověsti kolují samozřejmě o sedleckých pokladech,“ naznačil spekulace Jiří Arnet.

Ve skutečnosti však vůbec není jisté, zda se zmíněná schránka nachází v kryptě. Pravděpodobnější je dokonce varianta, že leží mimo její prostory.

ROZHOVOR: Odolali pokušení vstoupit do krypty předčasně

Při příležitosti připravovaného otevření krypty kutnohorské kostnice jsme požádali o rozhovor vedoucího technického úseku sedlecké farnosti Petra Cicvárka a vedoucího infocentra Jiřího Arneta.

Krypta byla naposledy otevřena v roce 1833. Proč dovnitř od té doby nikdo nevstoupil?
PC: Možná nebyla potřeba tam chodit, možná to nikoho nenapadlo.
JA: Krypta je vlastně hrobka. Do ní nikdo neměl potřebu vstupovat.

Je hodně obtížné se dovnitř dostat?
PC: Kamenné víko krypty má prasklé rohy, proto budeme muset být opatrní, aby se to nějak nerozpadlo. Ten kámen je také velmi těžký, váží mezi 500 a 700 kilogramy.

Co když se vám jej nepodaří zdvihnout?
PC: Víme, že se nám to podaří. Otevření jsme si připravovali, nechtěli jsme svolat nějakou akci, kde by nám pak něco „vybouchlo“. Kámen jsme uvolnili – bylo nutné vyčistit spáry. V desce jsou čepy, které se dají vytáhnout. Za ně jsme připravili kolejnici, která se tam provlékne. Pak se to pomocí trámu a automobilových heverů zvedne. Dál jsme nepátrali, zase jsme to dali dolů.

Neměli jste v tu chvíli nutkání vlézt dovnitř?
PC: Dva členové skupiny ho neměli a jeden měl. Ale přemluvili jsme ho (úsměv).

Jak jsem se dozvěděl, záhadná kovová skříňka, kterou před lety objevil geofyzikální průzkum, se zřejmě nachází mimo prostory krypty. Je nějaká naděje na odhalení jejího tajemství?
PC: Plánuje se sonda k jednomu z pilířů pod věží. Tou se budou zkoumat statické poruchy. V té souvislosti je možné, že se bude odkrývat i tato schránka.

Nebojíte se nějakého „prokletí“, které by chránilo kryptu před nezvanými návštěvníky, podobně jako tomu bylo u egyptských pyramid?
JA: Doufáme, že kutnohorští měšťané byli křesťané a nikdo kryptu neproklel (úsměv).