Odborné zdroje uvádí, že se kroky ke vzniknu ČSR odehrály v podstatě od 16. do 18. října roku 1918. Jaká byla tehdy situace?

Finální kroky ke vzniku nového státu se opravdu odehrály až v posledních dnech a hodinách před 28. říjnem 1918, ale k těm se politici propracovávali čtyři roky. Štefánik, Masaryk, českoslovenští legionáři a tisíce krajanů v zahraničí dokázali o nový stát bojovat na frontách vojenských i politických, miliony Čechů a Slováků pak doma toužily po získání svobody a samostatnosti.

Co se tehdy dělo v Kolíně?

Většina kolínských občanů byla válkou vyčerpána, mnozí přišli o své blízké na frontě. Během války však na tom Kolín byl, podle vzpomínek Kolíňáků, kteří velkou válku prožili i podle dochovaných pramenů, mnohem lépe než například Praha, zejména v oblasti zásobování.

To ale asi do konce války nevydrželo.

V roce 1918 však i v našem městě nastaly velké zásobovací problémy, které se v červenci 1918 staly mj. krycím důvodem, proč se začala setkávat kolínská politická elita - pod záminkou práce tzv. zásobovací komise se scházeli kolínští členové Národního výboru, instituce, která v říjnu 1918 uskutečnila nejelegantněji provedený převrat v našich dějinách.

Byli lidé vyčerpáni válkou, nebo jim zbývaly síly řešit otázku samostatnosti?

Válkou vyčerpané obyvatelstvo samozřejmě sílu na budování svobodné společnosti mělo, s novým státem přišel nejen konec války, ale poprvé v našich dějinách i naprostá svoboda a demokracie. Když budujete nový stát, který je lepší a kvalitnější než ten předchozí, sílu najdete v národě vždy.

Pokud se objevili nadšenci pro samostatnost, jistě muselo být hodně milovníků starých pořádků. Střetly se tyto skupiny v nějakém konfliktu? Ovládly Kolín po válce tyto šarvátky? Byl někdo zraněn, nebo dokonce zabit?

Tématem kolínské politiky a společnosti přelomu 19. a 20. století jsme se jako studenti politologie a historie s mým kolegou a kamarádem Tomášem Veselým zabývali téměř rok, výstupy z tohoto výzkumu byly publikovány i ve vašem deníku.
Za sebe můžu zodpovědně prohlásit, že jsem nenašel jediný písemný záznam o jediném kolínském občanovi, který by chtěl zachovat habsburskou monarchii, případně nechtěl svobodný a demokratický stát a byl tedy milovníkem starých pořádků. I většina státních úředníků, dosud poslušných rakouské vládě, složila slib věrnosti novému státu a mohla zůstat ve svých úřadech i nadále.

Hrozilo však, že se „něco" stane?

Možný střet hrozil pouze mezi ozbrojenými složkami odcházejícího režimu a tvůrci převratu, ale k tomu naštěstí nedošlo. V některých oblastech nového Československa však byl vznik státu doprovázen ozbrojeným bojem, například na území, kde žili německy mluvící českoslovenští občané, nebo na části Slovenska.

Byl Kolín, případně dnešní Kolínsko, pro Rakousko-Uhersko něčím klíčový?

Samozřejmě, z několika důvodů. Kolínsko je velmi úrodné, pro zásobování bylo velmi důležité. A v Kolíně již tehdy fungovalo několik továren, jejichž produkty se využívaly nejen k mírovým, ale i k vojenským účelům. Kolín navíc byl a je důležitou železniční křižovatkou, proto také jednu z prvních zpráv o převratu 28. října zaslal pražský Národní výbor na kolínské nádraží, kde již místní členové Národního výboru, jak víme ze vzpomínek železničního zaměstnance Josefa Hyhlíka, dobře věděli, jak s touto informací ve prospěch nového státu naložit.

Jak se v praxi projevovala touha po nezávislosti - sundavání habsburských orlic? Tiskly se letáky, pomalovávaly se zdi?

Kolínský Národní výbor, sdružující všechny kolínské politické strany, se ujal moci hned dopoledne 28. října 1918. Nechal vytisknout deset tisíc letáků s informací o převratu a o tom, že Národní výbor se dočasně stává představitelem státní moci. Již tehdy politici věděli, že informace jsou pro úspěch jakékoliv politické činnosti naprosto klíčové. Odpoledne se v centru města konal takzvaný tábor lidu, na kterém - podle policejních odhadů - tisíce lidí oslavovaly dosažení národní politické samostatnosti. A zároveň se dav, jak už to bývá, rozhodl demonstrovat svoji sílu a postoje odstraňováním symbolů nenáviděného režimu.

Můžete popsat, jak to konkrétně vypadalo?

Z úřadů i dalších institucí dav rychle strhával orlice, které se rozhodl hodit do Labe. Je zajímavé, že jsem v archivních pramenech našel záznamy o výzvách několika kolínských občanů, kteří navrhli nevhazovat všechny symboly do řeky, ale uchovat je v muzeu. Je tak evidentní, že mnozí Kolíňáci si uvědomili dějinný význam toho, co právě prožívali.

Československo vzniklo 28.10.1918. Co si myslíte, že by řekli tehdejší lidé, kdyby se dozvěděli, že za téměř sto let bylo programem některých stran v krajských volbách téma Czexitu? Chtěli by být v Evropské unii nebo jiné formě nadnárodního celku, nebo by chtěli úplnou nezávislost od vyšších mocenských struktur?

Byl bych velmi troufalý, kdybych se pokusil komentovat některá dnešní politická rozhodnutí či hesla pohledem Masaryka, Rašína nebo i jakéhokoliv kolínského občana, který se na vzniku státu podílel. Samozřejmě, že si myslím, že nad rozhodnutími nebo i chováním mnoha českých politiků by dnes zakladatelé státu příliš nejásali, ale každému bych spíše doporučil přečíst si například některá Masarykova díla. Mnoho z nich se budoucnosti Evropy věnuje a jsou to, podle mého názoru, myšlenky nadčasové.

Můžete nějaké takové popsat?

T. G. Masaryk například uvedl, že mezi národností a mezinárodností není rozpor, ale naopak shoda, protože lidstvo spěje k federaci jednotlivých národů, které svojí samostatností mohou naopak umožnit lepší spolupráci v Evropě. Nejen politici, ale i my všichni, bychom se občas mohli alespoň zamyslet nad hrdinstvím i názory těch, kteří nám dnešní samostatnost a demokracii vybojovali.

Čtěte také: Vznik Československa se na Benešovsku téměř neslaví, zvony míru ale zazní