Aktuálně tedy platí nejvyšší možné riziko napadení člověka nebo zvířete klíštětem, a je-li infikováno, i pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou. Při takto vysokém stupni aktivity je důrazně doporučeno použití repelentu, nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů a pohybovat raději pouze po zpevněných cestách. Důležitá je také prohlídka těla po návratu z přírody.

„V minulém roce jsme vykázali 37 případů lymské boreliózy a šest případů klíšťové encefalitidy. Od začátku roku máme potvrzeny zatím dva případy lymské boreliózy a dosud žádné onemocnění klíšťovou encefalitidou," uvedla Ladislava Matějíčková, vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Litoměřicích s upozorněním, že se nacházíme teprve na začátku sezóny, takže nárůst onemocněních můžeme čekat každým dnem.

Ilustrační foto.
Špička Krajské zdravotní bere skoro milion ročně

„Můžeme očekávat zvyšující se počet zejména právě klíšťovou encefalitidou, protože s oteplujícím se počasím začíná aktivita klíšťat a pohyb lidí v přírodě vzrůstat. Klíšťová encefalitida nám prakticky nikdy neunikne, to je onemocnění, které nám hlásí zdravotnická zařízení spolehlivě vždy. Horší je to s hlášením boreliózy, u této choroby si troufám říci, že počty jsou ve skutečnosti vyšší, než říká naše statistika. Souvisí to i se složitější diagnostikou," doplnila Matějíčková.

Své zkušenosti s nemocí přenášenou klíštětem má i 63letá Zdena z malé obce u Úštěku, která se již potřetí za posledních pět let nakazila od klíštěte lymskou boreliózou.

„Naposledy se mi klíště přisálo na začátku května a i když jsem ho okamžitě odstranila a ránu si desinfikovala, po čtrnácti dnech se mi v místě přisátí vytvořila červená ohraničená skvrna. Začala mě bolet hlava a klouby a do toho jsem cítila velkou únavu," popisuje Zdena, která už po dvou předchozích zkušenostech s boreliózou tušila, že má nepříjemnou nemoc znova. Spěchala okamžitě k lékaři, který ji na tři týdny předepsal silná antibiotika.

Městská nemocnice v Litoměřicích.
Litoměřická nemocnice chce být akciovkou

„Bydlíme s manželem na venkově v domě se zahradou v blízkosti lesa a louky. Klíšťat tu je opravdu hodně, pohybují se i po posekaném trávníku a na zahradě. Používání repelentu je proto pro nás samozřejmostí, avšak jak je vidět, není jeho účinek vždycky stoprocentní," dodává Zdena.

Hygienici doporučují využít možnosti očkování proti klíšťové encefalitidě, které v naší republice využilo podle odborníků pouhých 20 až 25 procent obyvatel. Průzkum Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ukázal, že bezmála každý třetí klient této pojišťovny měl loni klíště.

„Skoro všichni lidé v průzkumu odpověděli, že vědí o tom, že se mohou nakazit klíšťovou encefalitidou. Očkování proti této nemoci ale využila jen čtvrtina našich klientů. Jedním z důvodů může být i to, že 38 procent lidí nemá obecně důvěru v očkování a bojí se vedlejších účinků," uvedla VZP s tím, že podle odborníků jsou obavy z očkování zbytečné.

Další prevenci při návštěvě rizikového prostředí je kromě použití repelentu také vhodný oděv. Klíšťata se vyskytují v trávě a porostech do výšky do půl metru od země, typickým místem výskytu jsou pak listnaté a smíšené lesy a křoviny s bylinným patrem, zejména jejich okraje. Jejich útočištěm jsou dále porosty na okrajích vodních toků, parky, zahrady nebo neudržované pastviny. Výrazně méně jich je v kamenitém prostředí a jehličnatých lesích.

Policie. Ilustrační foto.
Policisté pátrají po svědcích nehody ve Štětí