VYBERTE SI REGION

Praha na kolech dánskou Kodaň asi dohnat nemůže

Praha - Stále více lidí už nemá kolo pro rekreaci, ale jako dopravní prostředek. Je jich 60 až 70 procent a čísla rostou.

30.6.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ivan Babej

Útlum staveb nových cyklostezek, naopak velká pozornost na úpravu ulic, silnic a křižovatek a jejich značení přímo v Praze.

To je směr jakým se má ubírat cyklistika v hlavním městě. Stále více se hodlá soustředit na integraci do běžné dopravy. Na nové trasy a stezky mimo běžný provoz je totiž stále méně prostoru. Navíc Praha nechce jít cestou rekreační jízdy na kole, ale jeho užívání jako každodenního dopravního prostředku.

„Míst pro cyklostezky už skutečně není tolik, navíc v současné době máme velmi omezené finanční prostředky a stavby nový stezek jsou většinou velmi nákladné a budou už jen drahé a dražší, to je také jeden z důvodů, proč se soustředíme více na úpravy přímo ve městě,“ uvedl na úvod Pavel Polák, magistrátní specialista rozvoje cyklistické dopravy.

Jeho kolega Petr Introvič, který má cyklistiku na starosti u technické správy komunikací (TSK) navázal s tím, že i přes útlum budou letos některé nové stezky, respektive trasy realizovány.

„Chtěli bychom udělat například úsek Roztocká – Sedlec (0,8 km), kde se jedná o propojení stávající cyklotrasy A1 vedené po levém břehu Vltavy. Vyřešilo by to velmi kolizní úsek. Náklady na stavbu jsou ale 18 milionů korun,“ řekl Introvič.

Upozornil, že už se naopak pracuje na cyklotrase Papírenská – plavební kanál (1,5 km) v Podbabě. Dalším novým úsekem má být Ankarská – přejezd v Petřinách, kde se náklady pohybují kolem milionu korun.

Dále by se mělo dostat na část Perucká – Vršovice – Nusle – Michle o délce 3,76 kilometru, kdy je akce rozdělena do tří úseků a náklady jsou cca 8 milionů a v plánech pro letošní rok je i úsek Kačerov – Spořilov – Záběhlice.

Celkové investiční náklady TSK pro letošní rok tak jsou na tyto akce 34,4 milionu.

„Určitě bychom pak měli ještě dodělat úsek trasy A1 z Barrandovského mostu do Malé Chuchle, jedná se o 1,8 kilometru trasy s živičným povrchem. Tím vznikne propojení z Radotína až na okraj Smíchova,“ uvedl Pavel Polák s tím, že u této akce pomohou evropské peníze.

Lidí na kole přibývá

Oba odborníci na cyklistiku se shodli na tom, že lidí na kole každým měsícem přibývá. Čísla v létě ukazují, že se v letních měsících jedná o 3,6 procenta, to bylo vloni, letos by to mohla být už 4 procenta Pražanů na kolech. Celoroční průměr je 1,5 až 2 procenta.

„Musíme si uvědomit, že jako Kodaň nikdy nebudeme, to si musíme přiznat, ani to totiž není možné. Faktem je, že od roku 2002 je nárůst počtu cyklistů o 700 procent, to vůbec není špatné. Tehdy se v podstatě začínalo od nuly a dnes už se v Praze přece jen jezdit dá, za dalších 10 to bude určitě zase mnohem lepší,“ pokračoval Polák.

Na kole podle něj mohou Pražané vykonat 5 až 7 procent všech jízd (jedná se o takzvaný Modal Split).

„Když si vzpomeneme na nedávnou stávku, Praha byla krásně volná a bez aut, tehdy jsme se na tu Kodaň dotáhli, ale jasně se ukázalo, že takhle to v Praze nepůjde. Vždyť lidé u Vyšehradského tunelu čekali osm minut, než projeli na kole dál. A těch kolizních míst jsou tu desítky. Pak bychom potřebovali miliardy jen na cyklistické úpravy,“ doplnil.

V Praze se samozřejmě dělají také různé průzkumy a sčítání, ty ukázaly velmi zajímavé výsledky. Alespoň jednou vloni na kolo sedlo 424 tisíc Pražanů. Hodně zajímavé je, že nejvíce narostl počet kolařů ve věku 40 až 49 let.

„Ti, kteří tak učinili, jsou zkrátka rozumní lidé. Když z Malé Strany do Karlína jedu na kole 10 minut a autem mi to trvá neuvěřitelných 50, tak jsou to jednoduché počty. Kolo je zkrátka praktické, a když denně předjíždím stojící kolony aut, tak to je pro mě ten jasný důkaz,“ uvedl příklad Petr Introvič.

Z cyklistiky to zdaleka není všechno. Pražský deník se jí bude věnovat i nadále, například tomu, jak mnohdy blokuje propojení dvou velkých částí cyklotras pouhých pár metrů. Vše stojí většinou na majiteli pozemku, který ho odmítá prodat, popřípadě chce mnohem větší cenu, ale tu už TSK potažmo Praha nabídnout ze zákona nesmí a zatím není cesta z tohoto bludného kruhu. Někde se takto čeká dlouhé roky.

Cyklistika v Praze

Cyklotrasy – 433 km – plán 2011: 24,2 km
Cyklostezky – 140,5 km – plán 2011: 11,4 km
Cyklointegrace (dopravní opatření) – 57 km – plán 2011: 2,3 km
Cyklostojany: 921 kusů – plán 2011: minimálně 300 kusů
Průzkum
- V roce 2010 najelo „nějaké“ kilometry po Praze na kole 424 tisíc Pražanů, 282 tisíc jezdilo alespoň jednou měsíčně.
- Nejvíce narostl počet cyklistů ve věkové kategorii 40 až 49 let.
Další připravované investiční akce:

(fáze: vydáno stavební povolení):

Na Slupi – Výtoň (A23) – 2 miliony Kč
Troja – Ďáblice (A270, A280) – 2,5 milionu Kč
Modřany – Cholupice (A201) – 3,5 milionu Kč

(ve stupni studie):
Návaznosti Komořany – Lahovice
Kolčavka 2. etapa
Běchovice – Horní Počernice
Nádraží Holešovice – ZOO Praha
Můstek – Jahodnice
Kačerov – Kamýk
Peluněk – Řeporyje
Štěpařská – Řeporyje
Roztyly – Záběhlice
Písnice – Rozkoš

Čtěte také: Změní se Praha v město kol? Stávka ukázala, že to jde

Autor: Lukáš Marek

30.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies