VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Praha schválila akční plán bezdomovectví

Praha - O lokalitě, kde by měl vzniknout tábor pro bezdomovce zatím není rozhodnuto. Ve hře jsou tři možnosti.

18.8.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Pražští radní schválili akční plán bezdomovectví. Počítá se zřízením kontroverzního tábora pro lidi bez přístřeší, zavedením jednotné evidence bezdomovců nebo zvláštního týmu městské policie. Především vznik takzvané „oázy bezdomovectví“ vyvolal kritiku neziskových organizací, které se problematikou zabývají, například Armády spásy. Radní pro sociální oblast Jiří Janeček (ODS) by chtěl tábor zřídit v Průmyslové ulici v Malešicích, místo ale ještě není schválené. Řekl to v úterý na tiskové konferenci.

V táboře, který by mohl vzniknout do šesti měsíců, by se podle Janečka mohli usídlit bezdomovci, kteří nechtějí spolupracovat na svém návratu do normálního života a o které se v současné době nikdo nepostará. Pobyt na vymezených pozemcích by nebyl povinností, bezdomovce by ale k jejich obývání měli dotlačit sociální pracovníci. „Intenzita kontrol se bude zvyšovat, až poznají, že tam budou mít největší klid,“ popsal radní strategii.

Vznik tábora, kam by se mohli bezdomovci z centra města přesunout, vzbudil nevoli u neziskových organizací, které se touto problematikou zabývají. Podle nich se takto zamezí návratu těchto lidí do společnosti. Janeček oponoval, že se magistrát snaží bezdomovcům všemožně pomoci, někteří z nich ale o spolupráci nestojí.

„Musím jasně říct, že se proti tomu stavíme, nikdy se to tím nevyřeší. Služba má jít za člověkem, posílit ho,“ řekla ČTK Pavla Vopeláková z Armády spásy. Podobnou strategii podle ní zkoušela Paříž a uvažovala o tom i Praha na začátku devadesátých let, kdy chtěla bezdomovce přestěhovat do bývalých kasáren v Horních Počernicích.

Ve hře jsou tři možné lokality

Zatím se hovořilo o třech variantách, kde by mohl tábor vzniknout. Podle Janečka je v současné době nejreálnější Průmyslová ulice v Malešicích. Jako další lokality se objevily pozemky u ďáblické skládky nebo na Jižním Městě. „Určitě to nebude v místech, kde je hustá zástavba. To by mohli zůstat v centru,“ ujistil radní.

Proti variantě v Ďáblicích se již postavili místní obyvatelé, projednané zatím nejsou ani další lokality. „Dvakrát se mi to nelíbí, měl by to mít předběžně projednané,“ řekl ČTK starosta Prahy 15 Jiří Petříš o Průmyslové ulici. Janeček by podle něj měl říci přesnou lokalitu, aby ji městská část mohla prozkoumat a projednat na úrovni rady.

Podle Mladé fronty Dnes se jako o třetí variantě uvažuje o ulici Stříbrského na Jižním Městě. Starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský ČTK potvrdil, že o této možnosti s radním mluvil. Na pozemcích jsou totiž stavební buňky z doby výstavby Jižního Města, ve kterých již v minulosti bezdomovci bydleli. „Myslím si ale, že to není vhodné. Je to hustě obydlená oblast,“ zdůraznil Mlejnský.

Janeček chce nyní jednat s jednotlivými městskými částmi o možném umístění. Zařízení, které bude určeno pro asi 300 bezdomovců, by na vybraném pozemku mělo zůstat dva až tři roky, poté by se mělo přestěhovat na jiné místo v metropoli. Bezdomovci v táboře dostanou dvakrát denně polévku, přespat budou moci v buňkách. Starat by se o ně měl lékař, sociální pracovníci, na pořádek bude dohlížet ale i ochranka. Zařízení by měla spravovat nezisková organizace.

Evidence lidí bez domova

Materiál kromě vzniku tábora počítá také se zřízením „jednotné evidence sociálně slabých osob“. V ní by se měly shromažďovat údaje o bezdomovcích z jednotlivých organizací, které jim pomáhají. Magistrát tak chce zamezit zneužívání služeb, ke kterému prý v současné době dochází. Podle Vopelákové systém pouze zatíží neziskové organizace administrativou.

Vzniknout by také měl speciální tým městské policie, Janeček chce dále rozšířit terénní programy nebo nabídnout pomoc lidem, kterým hrozí ztráta bydlení. Práci bezdomovcům má nabízet takzvaná „Job kontaktní místa“. Lidem bez domova budou umožňovat okamžitý výdělek při úklidu veřejných prostranství či péči o zeleň.

„Jedná se o materiál, který nemá ambice nahradit koncepci řešení bezdomovectví, ale snaží se řešit do hloubky pouze některé aktuální problémy bezdomovectví na území hlavního města,“ řekl Janeček o akčním plánu.

Kolik žije v Praze bezdomovců, není známo. Není totiž přesně stanoven pojem bezdomovce. Zatímco tak v roce 2004 průzkum zjistil téměř 3100 lidí bez domova, jiný jejich počet v roce 2007 stanovil na asi 1800. Podle Janečka v současné době v hlavním městě žije asi 3500 lidí bez přístřeší.

Lidé bez domova mají k dispozici v současné době pět nocleháren s kapacitou 350 lůžek, přes den fungují tři centra.

Autor: ČTK

18.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
19 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies