Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přes Vyškovsko táhnou hejna baboček

Vyškovsko /FOTOGALERIE, AKTUALIZOVÁNO/ - Hvězdlice směrem ke Zdravé vodě, louky kolem Orlovic, traviny u rybníka v Moravských Málkovicích, některé části Bučovicka a Slavkovska. Nejen z těchto míst lidé hlásí neobvykle velká hejna motýlů baboček.

22.7.2009
SDÍLEJ:

Hvězdlice směrem ke Zdravé vodě, louky kolem Orlovic, traviny u rybníka v Moravských Málkovicích, některé části Bučovicka a Slavkovska. Nejen z těchto míst lidé hlásí neobvykle velká hejna motýlů baboček. Foto: Milan Hrabovský

Téměř skrze celé území Vyškovska a další části jižní Moravy si babočky hledají cestu na dlouhé trase od Středozemního moře přes střední Evropu, Baltické moře až do Skandinávie. Ornitolog Milan Hrabovský ze Slavkova u Brna nemohl při pozorování ptactva migrující motýly přehlédnout a jako milovník přírody o nich dokáže zasvěceně hovořit.

„Nejenom ve světě známý americký motýl monarcha stěhovavý dokáže každoročně zdolávat tisíce kilometrů. Dokážou to i naši evropští motýli, hlavně pestře zbarvené a celkem u nás běžné babočky, a to bodláková a admirál,“ uvedl Hrabovský.

Zdolají i velké dálky

Od konce května až do dnešních dnů je na Vyškovsku neobvykle početný tah baboček bodlákových. „Jsou vidět na otevřených lokalitách kvetoucích bylin, keřů nebo i stromů. Slavkované je můžou pozorovat například na golfovém hřišti, kde jsou i nesečené plochy,“ doplnil Hrabovský.

Babočky bodlákové jsou vynikající letci. „Společně dokážou překonávat alpské vrcholy a široké vodní překážky. Byli zaregistrované dokonce i na Islandu. Taková cesta je zákonitě musí poznamenat. Jsou takzvaně „olítaní“, mají vybledlé barvy a narušené okraje křídel,“ popsal ornitolog.

Oba druhy baboček obývají podle Hrabovského i západní polokouli, východní Asii a Nový Zéland. „Na americkém kontinentě má babočka bodláková poetičtější jméno. Je to Painted Lady, Barevná lejdy,“ dodal Hrabovský.

Putují za teplem

Motýli jsou schopní přečkat zimu jen v teplých oblastech Evropy a severní Afriky, odkud k nám přilétají. „Oba druhy stěhovavých baboček jsou schopné zakládat další generace i v oblastech, které pro přezimování motýlů vhodné nejsou, jako například ve střední Evropě. Motýli poslední generace se s přicházející zimou vracejí zpět na jih Evropy k přezimování,“ vysvětlil Hrabovský.

Protože přílet motýlů probíhá v poměrně dlouhém časovém období, v červenci je můžou pozorovatelé zastihnout společně s čerstvě vylíhlými jedinci první generace na našem území. Podle Hrabovského jsou motýli v našich podmínkách rozptýlení po krajině. „Nezasvěcený pozorovatel ani nepostřehne směr jejich letu. Na jaře k severu a od září zpět k jihu. Na rozdíl od táhnoucích ptáků jsou to vždy jedinci, kteří tuto cestu nikdy neabsolvovali. Všichni cestují poprvé. Vracející se jedinci dodržují opačný směr cesty, kterou přiletěli jejich rodiče,“ vysvětlil ornitolog.

Podporujte motýly

A poradil, co pro tyto barevné skvosty můžou lidé udělat. Hlavně potřebují živné rostliny. Je totiž stále méně míst, kde se můžou vyvíjet. „Málokdo myslí na to, ponechat někde na odlehlém místě trsy plevelů pro vývoj jejich housenek. Babočky bodlákové přitom nejsou vázané jenom na jednu rostlinu, jako je tomu u některých jiných druhů motýlů. Housenky žijí i na pcháčích, lopuchu, kopřivě a jiných rostlinách. Stojí za to tyto klenoty mezi hmyzem podporovat,“ je přesvědčený Hrabovský.

Podle něj je v těchto dnech také vidět hodně populárních motýlů dlouhozobek svízelových, které za letu dokážou sát nektar z květů. Počátkem léta do České republiky z jižní Evropy přilétají i některé další druhy rychle létajících lišajů.

Autor: Šárka Dubská

22.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kim Čong-un a Donald Trump
4 11

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Kominíků je dost. Pozor však na nájezdníky

/ROZHOVOR/ Lidé často ve víru letních radovánek zapomínají, že si do zimy musejí nechat vyčistit komín. Co mají dělat v případě, že se sazí chtějí zbavit až na poslední chvíli před začátkem topné sezony? Kde muže v černém najít, poradil kominický prezident Jaroslav Schön.

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

/ANKETA/ Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení