Téměř skrze celé území Vyškovska a další části jižní Moravy si babočky hledají cestu na dlouhé trase od Středozemního moře přes střední Evropu, Baltické moře až do Skandinávie. Ornitolog Milan Hrabovský ze Slavkova u Brna nemohl při pozorování ptactva migrující motýly přehlédnout a jako milovník přírody o nich dokáže zasvěceně hovořit.

Čtěte také: U Příbrami je motýlí rezervace

„Nejenom ve světě známý americký motýl monarcha stěhovavý dokáže každoročně zdolávat tisíce kilometrů. Dokážou to i naši evropští motýli, hlavně pestře zbarvené a celkem u nás běžné babočky, a to bodláková a admirál,“ uvedl Hrabovský.

Zdolají i velké dálky

Od konce května až do dnešních dnů je na Vyškovsku neobvykle početný tah baboček bodlákových. „Jsou vidět na otevřených lokalitách kvetoucích bylin, keřů nebo i stromů. Slavkované je můžou pozorovat například na golfovém hřišti, kde jsou i nesečené plochy,“ doplnil Hrabovský.

Babočky bodlákové jsou vynikající letci. „Společně dokážou překonávat alpské vrcholy a široké vodní překážky. Byli zaregistrované dokonce i na Islandu. Taková cesta je zákonitě musí poznamenat. Jsou takzvaně „olítaní“, mají vybledlé barvy a narušené okraje křídel,“ popsal ornitolog.

Oba druhy baboček obývají podle Hrabovského i západní polokouli, východní Asii a Nový Zéland. „Na americkém kontinentě má babočka bodláková poetičtější jméno. Je to Painted Lady, Barevná lejdy,“ dodal Hrabovský.

Putují za teplem

Motýli jsou schopní přečkat zimu jen v teplých oblastech Evropy a severní Afriky, odkud k nám přilétají. „Oba druhy stěhovavých baboček jsou schopné zakládat další generace i v oblastech, které pro přezimování motýlů vhodné nejsou, jako například ve střední Evropě. Motýli poslední generace se s přicházející zimou vracejí zpět na jih Evropy k přezimování,“ vysvětlil Hrabovský.

Přečtěte si: Slovenský ráj nabízí tři sta kilometrů tras

Protože přílet motýlů probíhá v poměrně dlouhém časovém období, v červenci je můžou pozorovatelé zastihnout společně s čerstvě vylíhlými jedinci první generace na našem území. Podle Hrabovského jsou motýli v našich podmínkách rozptýlení po krajině. „Nezasvěcený pozorovatel ani nepostřehne směr jejich letu. Na jaře k severu a od září zpět k jihu. Na rozdíl od táhnoucích ptáků jsou to vždy jedinci, kteří tuto cestu nikdy neabsolvovali. Všichni cestují poprvé. Vracející se jedinci dodržují opačný směr cesty, kterou přiletěli jejich rodiče,“ vysvětlil ornitolog.

Podporujte motýly

A poradil, co pro tyto barevné skvosty můžou lidé udělat. Hlavně potřebují živné rostliny. Je totiž stále méně míst, kde se můžou vyvíjet. „Málokdo myslí na to, ponechat někde na odlehlém místě trsy plevelů pro vývoj jejich housenek. Babočky bodlákové přitom nejsou vázané jenom na jednu rostlinu, jako je tomu u některých jiných druhů motýlů. Housenky žijí i na pcháčích, lopuchu, kopřivě a jiných rostlinách. Stojí za to tyto klenoty mezi hmyzem podporovat,“ je přesvědčený Hrabovský.

Podle něj je v těchto dnech také vidět hodně populárních motýlů dlouhozobek svízelových, které za letu dokážou sát nektar z květů. Počátkem léta do České republiky z jižní Evropy přilétají i některé další druhy rychle létajících lišajů.