VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příroda se vzpamatovává ze zimy

Liberecký kraj - Tokání bažantích kohoutků, párování divokých kachen, čiřikání koroptví, či páření neboli odborně honcování zajíců nenechá nikoho na pochybách, že v lese i na polích, zkrátka v přírodě, nastává doba námluv.

17.3.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Marcela Průchová

„Skutečným poslem jara je ovšem pro myslivce 'poutník soumraku' dlouhonoska neboli sluka lesní, která teď přilétla společně s konipasy a její tok začíná se svitem první hvězdy,“ začíná poetické vyprávění o jarním lese člen mysliveckého sdružení Jeníšovice – Bezděčín Roman Provazník.

„Je úchvatné vidět kohoutky sluky, jak se třepotavým letem prohánějí po nebi v dohasínajícím vlahém jarním podvečeru,“ popisuje chvíle, kdy se člověk, má–li trpělivost, stane pokorným pozorovatelem ztichlé přírody. Takové chvíle je teď podle Romana Provazníka možné zažít právě v podhůří. „Třeba na Černostudničním či Ještědském hřebenu,“ prozrazuje.

Příroda, to ale není jen poezie. Obzvlášť v zimě nastavuje svou druhou, krutější tvář. „V těchto dnech končí myslivecký rok a s tím souvisí i sčítání spárkaté zvěře. Zatím se ale nezdá, že by došlo k velkým úhynům,“ dodává Roman Provazník. Podle něj je to i díky péči lidí z mysliveckých svazů.

V lese buďme opatrní

Jeho slova potvrzuje i mluvčí Českomoravského mysliveckého svazu Jiří Šilha. „Na myslivce nyní čeká mnoho práce. Je nutné zkontrolovat zdravotní stav zvěře a při zjištění úhynů postupovat v souladu s veterinárním zákonem. Také krmelce je nutno stále ještě doplňovat kusovou solí,“ vysvětlil Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

Začátkem března se na polích objevují první mláďata zajíce. „Většina jich však zahyne pod zemědělskou mechanizací při přípravě půdy pro setí a díky přemnoženým liškám a krkavcovitým ptákům, ale i lokálním povodním,“ vysvětluje odborník. Pokud přijdou silnější mrazy, hrozí vyšší úmrtnost čerstvě narozených selat divokých prasat. To však není jediné nebezpečí pro volně žijící zvěř. Spolu s přirozeně nepříznivými podmínkami má bohužel negativní dopad i člověk.

„S oteplením se zvýší migrace zvěře, na což by měli reagovat zvýšenou pozorností řidiči, zvláště ve večerních hodinách a za rozbřesku, kdy zvěř migruje za potravou,“ dodává Jiří Šilha.

Také milovníci adrenalinových sportů by měli zejména teď zjara utlumit své vášně. Zejména příznivci terénních motorek. „Samice spárkaté zvěře jsou v polovině březosti a vytvářející se nový život by měl být určitě důvodem k naší ohleduplnosti,“ apeluje mluvčí mysliveckého svazu. „Spárkatá zvěř, třeba srny, se navíc pohybuje v zimních tlupách, které mohou mít i několik desítek kusů, což není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté,“ dodává Šilha.

Později se budou tlupy rozpadat a srnci budou vyhledávat nová teritoria. „Staří srnci začínají obhajovat svá teritoria a vytloukat parůžky. Jeleni paroží naopak shazují,“ doplňuje Roman Provazník a dodává, že nejsilnější samci mají pochopitelně teritoria nejlepší.

Jedna vlaštovka jaro nedělá

Jedni z nejmilejších poslů jara jsou tažní ptáci, kteří se pomalu začínají vracet ze svých zimovišť. „První vlaštovka byla zaregistrována tento týden někde ve středních Čechách. Ale byla to opravdu ta příslovečná první vlaštovka, která jaro nedělá,“ vysvětlil ornitolog Severočeského muzea v Liberci Martin Pudil, podle kterého se tito ptáci ve vyšších polohách zatím nevyskytují.

Otázka je, kolik se jich tu vůbec objeví. Podle České ornitologické společnosti totiž vlaštovek ubývá. „Tento pták na rozdíl totiž potřebuje hnízdit v zastřešených plochách. Na rozdíl třeba od jiřiček, které hnízdí pod krovy, v podloubí či na vnější straně oken. Takových objektů ale ubývá, a tak se vlaštovky přestávají množit,“ vysvětlil ornitolog. Z dalších pěvců je v těchto dnech možné už slyšet například červenky, konipásky, drozdy a v lese jejich lesní druh – drozdy brávníky. „Zrovna v těchto dnech jsem byl na Frýdlantsku a tyto ptáky už zaregistroval,“ potvrdil ornitolog Martin Pudil.

Za krokusy do Lukášova

Milovníci jarní květeny postupně objevují na zahradách, ale i ve volné přírodě první rozkvetlé sněženky (na snímku), sasanky hajní, bledule a především krokusy.

Znalci se za nimi vypraví do chráněné lokality v Lukášově, kde se vyskytují ve větším množství. Bohužel už ne v takovém počtu, jako se vyskytovaly kdysi.

„V našem regionu je ve volné přírodě opravdovou vzácností. Vyskytuje se zejména v Karpatech, kde roste ve velkých společenstvech. O tom, jak se krokusy dostaly až do Lukášova, se odborníci odedávna dohadovali. Ve vlastivědě jabloneckého okresu z roku 1939 se například uvádí, že jde o pozůstatek doby poledové, kdy se až k nám rozšířila stepní flóra z východních oblastí. U nás se mělo jednat o jeho nejzápadněji položené naleziště,“ uvádí publicista Otakar Simm.

Když počasí dovolí, začíná také setí

Aby to ale nebylo tak jednoduché, nejsou botanici v přesném určení zdejšího druhu zajedno. Píše se i o křížencích pocházejících z alpských oblastí, což se zdá být pravděpodobnější. Mohli ho sem přinést někteří z osídlenců a ti sem dříve z východu nepřicházeli. Pokud to počasí dovolí, na polích se dokončuje setí jarních obilovin.

V lesích probíhá likvidace stromů napadených kůrovcem či poškozených větrem během zimního období, v nižších polohách už i jarní výsadba stromků.

Březen vyhlížejí nedočkavě i včelaři.

Autor: Jana Švecová

17.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Pobyty pro astmatiky. Podle kontroly pojišťovna chybovala

Titanic
19

Ke vraku Titaniku s cestovní kanceláří. Za dva a půl milionu

Dalík obnovu řízení nenavrhl, informace soudu byla chybná

Odsouzený lobbista Marek Dalík obnovu trestního řízení v kauze nákupu pandurů nenavrhl. Pražský městský soud v pátek dementoval svou předchozí informaci o podání návrhu, kterou původně uvedl v justiční databázi a následně i potvrdil. Podle mluvčí soudu Markéty Puci vznikla chyba tak, že právník v jiné, nesouvisející kauze zaslal soudu omylem návrh na obnovu řízení pod spisovou značkou Dalíkova případu.

Proti falšování. Pěstování česneku ohlídá zákon

/INFOGRAFIKA/- Český česnek je unikátní vyšším podílem silic, které mu dávají unikátní chuť a říz. Nad jeho sadbou mají bdít odborníci.

Svého "Kodiaqa" bude mít i Seat. Dorazí příští rok

Velké SUV brzy nabídne i další značka koncernu Volkswagen. V roce 2018 totiž začne Seat prodávat novinku, která bude k dispozici i se sedmi sedadly.

AKTUALIZOVÁNO

Madona z Veveří patří církvi, rozhodl znovu soud

Gotický obraz Madony z Veveří patří církvi. V pátek o tom opět rozhodl pražský městský soud, ke kterému se spor vrátil po dovolání Národní galerie (NG). Obraz byl desítky let součástí expozice galerie, v rámci církevních restitucí na něj vznesla nárok římskokatolická farnost Veverská Bítýška. Páteční rozhodnutí je pravomocné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies