VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Revizor: Na černé pasažéry mám čich

Plzeň /ROZHOVOR/ - Kdyby někomu v tramvaji plné lidí řekl, čím se živí, část cestujících by prý vzala nohy na ramena a druhá část by s otráveným výrazem začala prohledávat kapsy a kabelky.

14.5.2009
SDÍLEJ:

Revizor kontrola - Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Pan Jiří je totiž revizor, a i když tahle profese není lidmi vnímána nijak pozitivně, za jinou by ji prý neměnil. O svém příjmu mluvit nechce, focení odmítá. „Nechci, aby mě lidé poznávali,“ vysvětluje omluvně. Podle jeho slov se lidé do tohoto řemesla zrovna nehrnou. Pražské dopravní podniky například lákají revizory na sedmatřicetitisícový plat. Výsledek? Stále jich je málo…

Jak jste se vůbec k tomuhle ne zrovna populárnímu povolání dostal?
Proč si myslíte, že je to nepopulární povolání? Je to povolání jako každé jiné. Stejně nepopulární by mohli být policisté. Prostě kontrolujete dodržování pravidel jedněmi, aby to neznevýhodňovalo druhé. Ale dostal jsem se k němu víceméně náhodou. Známý, který dělá řidiče trolejbusu, mě upozornil na volné místo revizora. Zkusil jsem to a v současné době tuhle práci dělám už čtvrtým rokem.

Změnilo se něco za tu dobu?
Myslíte, jestli vymizeli černí pasažéři? (smích) To ne, spíš jich přibývá. Vloni jsme jich v Plzni odhalili 52 tisíc, rok předtím asi o 10 tisíc méně. Podle statistiky jezdí bez jízdenky každý šestnáctý cestující.

Čím si nárůst jejich počtu vysvětlujete?
To je těžké. Jízdné nezdražilo, pokuty se taky nezvýšily… buď mají lidé méně peněz, o čemž pochybuji, nebo jsou zkrátka otrlejší.

Poznáte černého pasažéra na první pohled hned, jak do tramvaje nastoupíte?
To zrovna ne, ale už dokážu například vytypovat skupinku lidí, u které takřka stoprocentně vím, že někdo z nich jede bez jízdenky.

Jak takový člověk vypadá?
Nedá se říct, jak vypadá, je to spíše otázka intuice. Sledujete jejich chování, gesta. Já jim říkám ´machýrci´. Je jim tak od dvaceti do pětadvaceti let… já nevím, co bych o nich ještě řekl, já na ně mám asi čich. (smích)

Jak se většinou cestující přistižený bez jízdenky chová?
Rozdělil bych to na tři ukázkové typy. Ten první se dušuje, že jen zapomněl kartu doma, ochotně předloží doklady a většinou druhý den nakluše zaplatit čtyřicetikorunovou přirážku. Druhý typ si sype popel na hlavu, bez jízdenky jel poprvé, nefungoval automat, nestihl si ji koupit… znáte to. Třetí typ má tendenci řešit situaci arogancí, vyhrožováním, případně útěkem.

Uteče vám jich hodně?
Už se mi to stalo.

Jaké máte v takovém případě možnosti?
Moc jich není. Některé akce děláme ve spojení se strážníky, kteří jsou oprávněni černého pasažéra vyzvat k prokázání totožnosti. On to má revizor v tomto směru těžké, protože nejde o veřejného činitele. Představte si třeba, že bych násilím vyvlekl neplatiče ven z tramvaje. On se přitom udeří o tyč, řekne, že se mu dělá špatně, zavolá si sanitku a mě zažaluje za ublížení na zdraví. I když s neplatičem vystoupím ven, nemám právo ho donutit, aby například počkal na příjezd policie.

Už vás někdy agresivní cestující fyzicky napadl?
Nějaká strkanice už proběhla, ale přímo napadl, to říct nemůžu.

Kolik revizorů vůbec mohou cestující v Plzni potkat?
Řekněme několik desítek.

Co se děje s cestujícím, který pokutu nezaplatí?
On ji nakonec zaplatí. Spousta lidí si myslí, že když nezaplatí a půl roku se nic neděje, že se na celou věc zapomnělo. Dopravní podniky ale po nějaké době pohledávky prodají soukromé firmě a ta je pak vymáhá soudně a exekucí. Vím o případech, kdy černý pasažér nezaplatil tisícovku pokuty a ve finále platil se všemi náklady přes dvacet tisíc korun.

Autor: Gerald Weschke

14.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies