VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozpory nad větrníky pokračují

Varnsdorf - Ani jednoznačný odpor, ale ani jasný souhlas nepřevažovaly mezi obyvateli Varnsdorfu při veřejném projednávání uvažované výstavby dvou větrných elektráren na vrchu Špičák.

30.3.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/ Petr Wagenknecht

O nové investici přišlo v pondělním odpoledni do klubu Střelnice diskutovat asi čtyřicet lidí. Debata se protáhla na skoro čtyři hodiny. Téma větrníků je totiž pro místní obyvatele velmi žhavé.

„Smyslem našeho setkání je posoudit vliv stavby na životní prostředí z pohledu obyvatel města, občanských iniciativ a sdružení. Vznesené připomínky se stanou součástí schvalovacího procesu EIA,“ uvedl Daniel Brix z ministerstva životního prostředí, které jednání svolalo.

Veřejnost s projektem seznámil Miroslav Černý, šéf představenstva akciové společnosti Větrné elektrárny Varnsdorf, která má být investorem stavby.

„Na Špičáku chceme instalovat vůbec ty nejmodernější větrníky, které se vyznačují minimální hlučností a nebudou tedy obtěžovat obyvatele v nejbližším okolí. Budou mít maximální výkon čtyři megawatty a i s rotorem budou stožáry dosahovat výšky necelých 140 metrů,“ uvedl zástupce investora.

K záměru se také vyjádřili zpracovatelé projektové dokumentace, oponentního posudku, zástupci místní a krajské samosprávy a dalších dotčených úřadů a institucí. Krajští úředníci a hygienici neměli k předloženému projektu připomínky. Dokumentaci včetně oponentního posudku ale považují za nedostatečnou Agentura ochrany přírody a krajiny, Česká inspekce životního prostředí a některé další úřady.

"Jde o investici, která se na vytipované místo nehodí"

„Obáváme se, že zhruba sedmdesát lidí v nejbližším okolí větrníků bude soustavně obtěžováno hlukem. Jde o investici, která se na vytipované místo nehodí,“ tvrdil varnsdorfský starosta Martin Louka. Argumentoval i tím, že stožáry mají stát v blízkosti hranic s Německem a postoj tamních obcí k zamýšlené investici je kvůli narušení rázu krajiny i z pohledu dalších možných nepříznivých vlivů spíše odmítavý. Což v diskusi potvrdili i zástupci sousedního Seifhennersdorfu a Grosschönau. Paradoxem přitom je, že v okruhu několika kilometrů od Varnsdorfu je hned několik desítek saských větrníků.

„Myslím si, že větrníky jsou prospěšná věc. Zvláště v době, kdy začínají docházet zásoby uhlí a hrozí, že kvůli tepelným elektrárnám dojde k likvidaci Horního Jiřetína či dalších obcí na severu Čech,“ hájil výstavbu Lubomír Záleský. V diskusi mu přitakali i někteří další zastánci větrné energie.

„Bydlím ve Varnsdorfu přes padesát let a pamatuji doby, kdy nám tady na hlavu padaly tun popílku. Vítám jakoukoli investici, která přispěje ke zlepšení životního prostředí,“ tvrdila Eva Nováková. Podobně argumentoval Stanislav Vacko, který deklaroval i podpisy asi sedmdesáti majitelů varnsdorfských nemovitostí, kteří s větrníky souhlasí.

„Pod Hrádkem jsem si postavil rodinný domek, protože jsem nechtěl bydlet uprostřed městské zástavby. Zamýšlená stavba je teď hrozbou, že o klidný život přijdeme. Proto jsem jednoznačně proti větrníkům,“ uvedl varnsdorfský rodák Pavel Hruška. Nesouhlas s výstavbou vyjádřili i někteří další diskutující.

"Ať město uspořádá referendum"

„Ať tedy město uspořádá referendum a jeho výsledkem se řídí,“ vzkázal radnici Lukáš Kohout, který sám s výstavbou souhlasí. Třeba i proto, že podle příslibu investora by v horizontu dvaceti let město získalo z provozu větrníků čtyři miliony korun.

Jestli ke stavbě větrníků na Špičáku dojde a nebo ne, v tom budou mít rozhodující slovo příslušné úřady. Zákon jim ale ukládá, aby respektovaly připomínky a názory dotčených obyvatel města. Významnou roli pak budou sehrávat místní zastupitelé. V minulosti už dvakrát, byť jen těsnou většinou, řekli výstavbě ne.

Autor: Josef Suk

30.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies