VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Satelity na Brněnsku porostou. I s problémy

Brněnsko - Lidí odcházejících bydlet z města do přírody a vesnic je stále víc. Přinášejí problémy, ale i peníze. Často se starousedlíky nepromluví.

1.8.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Archiv

Jdou za klidem a čistým vzduchem. Chtějí žít v přírodě, ale také pohodlně dojíždět do města. Hlavně z těchto důvodů se obyvatelé jižní Moravy stěhují k lesům a polím na okrajích měst a obcí. Díky nové vlně zájemců o vlastní bydlení se například Vranov u Brna v následujících letech rozšíří téměř na dvojnásobek.

„Pracujeme na novém územním plánu. Podle již hotové studie bychom za dvacet let měli mít až 1200 obyvatel oproti současným 650,“ potvrdil starosta Vranova Marek Juha. Podle jeho slov ale nevznikne další satelitní městečko na Brněnsku. „Zachováme typický vesnický ráz s rozumnou výstavbou, která bude odrážet historii obce,“ slíbil starosta. Popřel tak obavy části místních obyvatel, kteří proti novým domům protestují.

Dva odlišné světy

Ve většině míst na Brněnsku totiž satelity, jak se zástavbám na okraji obcí říká, starousedlíkům přinášejí spíše problémy. Nedůvěřivému postoji se nevyhnuli ani obyvatelé České. „Se satelitní částí máme dost potíží. Nejhorší jsou majetkoprávní vztahy. Někteří majitelé nově vystavěných domů nechtějí třeba na své ulice nechat napojovat další a cesty uzavírají,“ uvedla Starostka České Jana Chiniová.

V obci tak musí všichni jezdit jednou ulicí a doprava je dost rozmělněná. „Snažíme se to řešit, ale s lidmi není řeč,“ posteskla si Chiniová. Změnu vidí až v další generaci. „Doufám, že se jejich děti dohodnou,“ dodala starostka.

Problémy jiného rázu mají v Ořešíně, kde je jedna ulice naprosto oddělená. „Před deseti lety tady vznikla nová Šikmá ulice, kterou teď tvoří dvaadvacet domů. Je to naprosté ghetto,“ popsal situaci starosta Ořešína Jan Levíček.

Když má obec hody nebo slavnosti, dveře pochodujícím stárkům v této krajní části obce podle něj otevřou jen dva domy. „Tanečních zábav se nezúčastní snad nikdo z nových obyvatel. Přišli na vesnici, ale ponechali si městskou mentalitu a nechtějí se do života Ořešína zapojit,“ postěžoval se Levíček.

Například v Jehnicích však vypadá situace mnohem lépe. „Nemáme tu žádné konflikty. Stavební ruch do obce nijak nezasahuje a zástavba nám přináší spíše výhody,“ řekl starosta Jehnic Václav Šicha.

Před pěti lety se tam začalo intenzivně stavět a obec tehdy neměla vodovod, kanalizaci ani pořádné silnice. „Díky novým stavbám jsme na to všechno získali dotace a teď nám nic nechybí,“ pochvaloval si Šicha.

Problémem satelitních městeček je hlavně jejich monofunkčnost. Lidé v nich bydlí často bez základního vybavení, jako je škola či obchod. Chybí také soudržnost mezi obyvateli. „Hezké staré domky se s novými vilami prolínají dost nevhodně. V potravinách často nekoupíte ovoce, nemáme drogerii. Hlavně mi chybí náměstí,“ svěřila se Petra Bauer Horská, která bydlí v satelitní části v Soběšicích.

Pro celistvost místa je podle ní důležité, aby se lidé, kteří v něm žijí, měli kde scházet. „I v naší hospodě je více projíždějících než místních. Nemáme spolu kde být,“ míní místní obyvatelka.

Zájem neklesne

Ať už budou vztahy a spolupráce mezi lidmi v různých částech obce vypadat jakkoliv, satelitních zástaveb bude v budoucnu na Brněnsku nejspíše přibývat. Vize vlastního bydlení je totiž podle architekta a urbanisty Jan Kratochvíla silná. „Lidé ale budou více dbát na materiály a standard. Stavění bude uvědomělejší, a ne tak překotné jako dosud.

Obce se už dost spálily a budou si kvalitu bydlení hlídat víc,“ poznamenal Kratochvíl. Potvrzuje to i socioložka Barbora Vacková. „Lidé se chtějí zbavit všech nepříjemných okolností života ve městě. Prachu v rušných ulicích, strachu o děti, které může přejet auto, kriminality,“ vysvětlila Vacková. Podle ní tak obliba domů na okraji obcí a měst neklesne.

Do České republiky se tento trend dostal po roku 1989, kdy padlo tabu vlastního domu jakožto přepychu a snaha se odlišit. „V devadesátých letech se začalo Brněnsko rozšiřovat na severu. Vznikaly tam první satelity jako například v Bílovicích nad Svitavou nebo v Ořešíně. Lidi tam přitahovala krásná příroda,“ vysvětlil Kratochvíl. Později se stavěly domy i na jihu, kde je dobré napojení na dálnici. „Největší satelity jsou v Troubsku či Moravanech,“ dodal architekt.

Autor: Marija Nobilisová

1.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrůza,  kterou po sobě zanechal zatím neznámý pytlák v Trojanovicích.
7

Otřesný případ! Pytlák vyhodil vnitřnosti srny, ta ale byla březí

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

Experti: připlácení na péči vylepší zdraví i rozpočet státu

Čeští pacienti jsou rekordmany ve zdravotní turistice. Ke svému lékaři zajdou i dvanáctkrát za rok. Přitom Skandinávcům to stačí jen třikrát a rakouským sousedům sedmkrát. Česko to stojí zbytečných dvacet miliard korun navíc.

Zlatý Ámos Lukáš Lis: Nechtěl jsem být učitelem, ale neměnil bych

/VIDEO/ Nový držitel titulu Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele Lukáš Lis ze základní školy Soběslav původně nechtěl být učitelem, ale svou práci by už neměnil. Učitel by podle něj neměl být jen oblíbený, ale také dobrý. Svůj úspěch přičítá kombinaci přísnosti a přátelského přístupu k dětem.

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Oslavy, nebo poslední bitva? Čeští poslanci věří, že EU chytí druhý dech

Půlstoletí Evropské unie provázely fanfáry a nadšení. Nynější šedesátileté výročí Římských smluv je ve znamení toho, zda se společenství dožije sedmdesátky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies