VYBERTE SI REGION

Sedm zlatých křížů má své majitele

Praha /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ – Odvážné činy, které někomu zachránily život, ocenil na Pražském hradě prezident Václav Klaus. V anketě vyhlašované letos již podvanácté odborným časopisem Rescue report byli oceněni laici i profesionálové, jednotlivci i kolektivy.

15.4.2011
SDÍLEJ:

Václav Klaus rozdával ocenění za nejlepší záchranářský čin roku 2010,Foto: Deník/Michal Bílek

V kategorii Nejkurióznější záchranářský čin byl letos poprvé spolu se svým pánem oceněn i pes – roční fenka belgického ovčáka Arven: svého pána Karla Kauckého upozornila na bezvládně ležícího starého muže na zahradě sousedního domu – bez pomoci obou by starý pán ve dvanáctistupňovém mrazu umrzl.

Největší pozornost se však soustředila na Jana Šimka z Březolup na Zlínsku, který loni v květnu zachránil čtyři lidi z havarovaného automobilu, jenž po smyku skončil v rozvodněném Bohuslavickém potoce. „Hodnotitelé jej jednoznačně vybrali jako vítěze v kategorii laiků,“ řekla na Hradě Kateřina Mázlová ze společnosti Siviliania, která oceňování hrdinů organizuje.

Zlatý záchranářský kříž mezi profesionály získal zdravotní záchranář Pavel Tobiáš, který vytáhl z ledové vody i přes svou svalovou křeč tonoucího chlapce. Zároveň mu poskytl tak dokonalou předlékařskou pomoc, že chlapec se plně zotavil a nebyl nijak porušen jeho mozek a nervový systém.

Za celoživotní záchranu osob byl vyznamenán Jan Čečrle, který se stal amatérským záchranářem na jezu na řece Ohři v Radošově v Karlovarském kraji, který patří mezi nejnebezpečnější v celé republice. Za celý svůj dosavadní život Čečrle na jezu zachránil padesátku vodáků a své zkušenosti již také předal svému synovi.

Zlatý kříž za humanitní čin mimo území ČR získala Margita Štěrbová z týmu Czech Hospital za projekt nemocnice v pákistánské části Himalájí, konkrétně ve vesnici Arandu.

Mezi týmy oceněni i Pražané

Mezi profesionálními týmy si Zlatý záchranářský kříž odnesly jednotky hasičů z Nýřan na Plzeňsku, které se podílely na záchraně šestiletého podchlazeného chlapce, který vězel v tekutých píscích ve Francově lomu u obce Tlučná.

Oceněni byli i pražští hasiči, kteří v říjnu zasahovali při rozsáhlém požáru opuštěné nádražní budovy na Florenci. Záchranáři z domu dostali mladou ženu a muže, nikdo další už ale z ohnivého pekla živý nevyšel. Postupně se našla těla devíti lidí. Včasné rozhodnutí

velitele zásahu o vyhlášení III. stupně požárního poplachu a povolání dostatečného množství sil a prostředků tak pomohlo zachránit budovy v okolí. Hasiči za to získali cenu pražského primátora Bohuslava Svobody.

Cenu policejního prezidenta obdrželi varnsdorfští policisté, kteří byli loni v červenci přivoláni k výbuchu a následnému požáru rodinného domu. Ačkoli dům stále hořel a hrozilo, že se sesune, podařilo se policistům z něj vyprostit osmdesátiletého muže a dopravit jej do bezpečí.

Prezident Klaus všem oceněným poděkoval za zcela mimořádné činy a jejich chování označil za „vzor pro mnohé z nás“.

Jan Šimek, držitel Zlatého záchranářského kříže, řekl Deníku: Trvalo to kratší dobu, než teď spolu mluvíme

Před několika dny oslavil padesáté narozeniny. Blahopřání přišla ze všech stran, ale to nejcennější až o pár dní později. Včera se stal jedním z nových majitelů Zlatého kříže za záchranářský čin roku 2010. Krátce poté, co ocenění převzal, jsme si s ním povídali o tom, jak se to loni v březnu odehrálo.

Jak a kdy jste vlastně uviděl auto v potoce?
Jel jsem po silnici k nám domů do Březolup, když za zatáčkou tchyně, která s námi byla ve voze, vykřikla: Auto. Já jsem viděl jen rozvířený prach, tak jsem zastavil a přiběhl ke břehu rozvodněného potoka. Viděl jsem auto převrácené střechou dolů a uvnitř malé dítě upnuté v dětské sedačce. Tak jsem na nic nečekal a skočil jsem tam.

Šly otevřít dveře?
Všechno bylo rozbité, protože ten náraz byl asi velmi silný. Po silnici šli v té chvíli mladí kluci z Bohuslavic, tak se rozeběhli za mnou. Já jsem neviděl na ty zapnuté pásy, tak jsem se tam naklonil a paní křičela, abych je zachránil. Byli tam dva dospělí a dvě děti – zřejmě matka s dětmi a vezl je nějaký známý. Tak jsem vyndal to dítě a bál se, že ti dva dospělí už nebudou moci dýchat, že se utopí. Museli jsme auto převrátit, aby bylo střechou vzhůru. A jak jsme ho převrátili, tak tam vidím ještě jedno velmi malé dítě, jak plave v sedačce. Ta paní to vůbec neřekla, zřejmě byla v šoku a pořádně si věci neuvědomovala.

Kdy jste se dostal k tomu, abyste zavolal záchranku?

To udělala manželka, já jsem jí předal to dítě v té sedačce a pak ho převzali záchranáři.

Jak dlouho to celé trvalo?
Chvilku, kratší dobu, než o tom teď mluvíme. Je zajímavé, že jak jsem vylezl na břeh, tak jsem se rozklepal jak ratlík, taková mi byla zima. Když jsem byl v té vodě, tak jsem to nevnímal, ale byla ledová z toho tajícího sněhu. Honem jsem nastartoval a odjel domů se převléci do suchého.

Bydlíte někde poblíž?

Ano, asi jen pět šest kilometrů odtamtud. Pak jsem se tam vrátil a to už bylo auto na břehu a stál tam u něj ten pán. Tak jsem se ho ptal, jak to dopadlo a on řekl, že dobře, že se o ně postarali záchranáři. Poděkoval mi a rozloučili jsme se.

A kdo vás vlastně navrhl na udělení Zlatého záchranářského kří­že?
Tak, jak to vyprávím vám, jsem to vyprávěl jednomu známému a on mě navrhl do soutěže Salvator vyhlašované zlínskou univerzitou. Tak v té jsem vyhrál hlavní cenu a potom pan Mitáček, mluvčí hasičského sboru Zlínského kraje, řekl, že mě nominují do této soutěže. Když potom přišlo pozvání do Prahy. Nechtěl jsem tomu věřit, myslel jsem, že si někdo dělá srandu.

Autor: Jan Horák

15.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies