VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sekyra Group: Plán B pro Žižkov nemáme

Praha - Odpůrci zbourání architektonicky cenné funkcionalistické budovy nádraží prosazují její začlenění do výstavby a další praktické využití.

24.2.2011 1
SDÍLEJ:

Pokračování Olšanské ulice na území dnešního nákladového nádraží by mělo získat tvář moderního bulváru s tramvajovým pásem a širokými chodníky. Foto: Sekyra Group

Developerská společnost Sekyra Group nemá alternativní řešení revitalizace a zástavby prostoru žižkovského nákladového nádraží pro případ, že neuspěje se svým rozkladem a zůstane v platnosti rozhodnutí ministerstva kultury z loňského prosince o vyhlášení nádraží kulturní památkou. Uvedli to její představitelé na tiskové konferenci, která byla zřejmou reakcí na ustavení občanského sdružení „Tady není developerovo“ a jeho prezentaci 8. února.

„Oblast plánujeme využít pro rezidenční centrum doplněné administrativními budovami i parkem a zelení,“ řekl k plánům zástavby území nákladového nádraží Luděk Sekyra, majitel firmy Sekyra Group, která za developera Žižkov Station Development podala proti vyhlášení nádraží kulturní památkou rozklad.

Sekyra řekl, že v případě nádraží jde o střet dvou veřejných zájmů.

Středem území nádraží má totiž vést čtyřproudá komunikace napojená na Olšanskou ulici - Jarovská spojka - navazující na další dopravní tepny a Pražský okruh. Tato komunikace by měla odlehčit Černokostelecké a Koněvově ulici. „Je potřeba určit, co je důležitější. Zda veřejný zájem v podobě spojky, nebo zachování budovy nádraží,“ říká Sekyra.

Odpůrci zbourání architektonicky cenné funkcionalistické budovy nádraží, včetně občanského sdružení „Tady není developerovo“, prosazují její začlenění do výstavby a další praktické využití. Proti námitkám, že tak velká budova – asi 100 000 metrů čtverečních podlahové plochy – by nemohla smysluplně sloužit jednomu účelu, navrhují její multifunkční využití. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše by mohlo jít o depozitáře Národní knihovny či Národní galerie, vlastní výstavní prostory, obchodní plochy, univerzitní kampus atd.

Byty versus památka

Podle Sekyry je záměrem jeho firmy postavit v prostoru uvolněném po nádraží byty pro asi 15 000 lidí. „Mělo by jít o cenově dostupné bydlení, počítáme se zhruba 60 korunami na metr čtvereční,“ uvedl šéf firmy. Byty by měly být doplněny kancelářskými budovami a obchodními plochami. V areálu by mělo připadnout asi 10 procent ploch na park a dalších asi 35 procent plochy by měla zahrnovat zeleň v okolí domů. Domy by měly mít šest až osm podlaží a klasické bloky odpovídají stávající zástavbě v této části Žižkova,“ řekl Leoš Anderle, ředitel developmentu Sekyra Group.

Obejít či podtunelovat

Budova nádraží stojí přímo v ose Olšanské ulice, jejíž pokračování by mělo vytvořit velkou křižovatku s ulicí Želivského, kde by se křížily dvě čtyřproudé komunikace, a bylo možné odbočování vozidel ve všech směrech. „Toho nelze docílit při obejití nádraží ulicí Malešickou či U nákladového nádraží. Navíc tyto ulice vedou zástavbou a jejich rozšíření by bylo problematické,“ uvedl Anderle. Za stejně technicky nemožné považuje průchod Olšanské ulice pod nádražím tunelem. Pak by bylo možné přímé křížení, ale žádné odbočování.

O čí zájem tady jde

„Odstranění budovy není primární zájem developera, ale jde o veřejný zájem na vybudování této komunikace,“ zdůraznil před novináři Sekyra.
„Když developer Sekyra Group mluví o veřejném zájmu, obávám se, že má namysli především vlastní zisk,“ řekl k tomu předseda občanského sdružení „Tady není developerovo“ Tomáš Mikeska. Mnohem důležitějším veřejným zájmem než tzv. východozápadní magistrála ze Žižkova do Malešic je podle něj ochrana cenné funkcionalistické stavby nádraží.

S tím, aby se budova nádraží stala kulturní památkou, nesouhlasí nejen České dráhy a developer, ale i magistrátní odbor památkové péče a radnice Prahy 3. O námitkách podaných společností Sekyra Group v zastoupení developera nyní jedná rozkladová komise ministerstva kultury. Své doporučení ministrovi by měla dát patrně ještě v únoru. Konečné slovo bude mít ministr kultury, který se však doporučením komise nemusí řídit.

Leoš Anderle, z developmentu Sekyra Group, pro Deník: Žižkov není d´Orsay!

Kteří experti a proč se postavili za váš projekt v jeho nynější podobě, tedy za zbourání památkově chráněné budovy nádraží?
Je to docent Jan Vojta. Posudek je z doby, kdy jsme začali s územím pracovat, tedy z roku 2008. Tehdy jsme zadávali historicko-stavební průzkum. A pak to byl posudek profesora Vladimíra Šlapety, který vznikl loni v kontextu té diskuse, jež se kolem nádraží rozvířila. Neoslovovali jsme více expertů, pouze České dráhy oslovily loni profesora Šlapetu a my před třemi lety docenta Vojtu.

Jistě ale sledujete reakce odborníků, objevující se v různých médiích.
To samozřejmě ano. Ale já osobně tam zatím vidím populistická srovnání typu přirovnání k využití nádraží d´Orsay v Paříži (jako muzeum umění – pozn. red.). Shodou okolností se tomuto tématu trochu věnuji, rekonstrukci mám vystudovanou jako svůj obor a nelze tedy říci, že bychom byli ignoranti, kteří si neuvědomují, že je to funkcionalistická stavba. My jen říkáme, že pro ni neznáme smysluplné využití a že není řešením ji nechat chátrat tak, jak chátrá nyní. A to pominu, že jakékoliv využití by mělo dramatický dopad na to, že bychom ji museli upravit: vytvořit nové vnitřní prostředí, nové vertikální členění, zateplení, nová okna atd. Z té stavby by skoro nic nezbylo. Když docent Vojta hovoří o tom, že hodnota areálu byla v jeho funkční celistvosti, tak se musí zdůraznit, že ta původní funkce se tam nikdy nevrátí a většina technologií, jež tvořily funkční jednotu toho celku, je už pryč.

Jednou z námitek odpůrců stavby je, že Jarovská spojka vlastně není potřeba, že lze vytvořit jiná spojení.
Nebyli jsme přizváni k žádné diskusi strany Zelených, ani jiných odpůrců. Jestliže ty argumenty mají, ať předloží svoji dopravní studii. Studie, kterou máme my a která vychází z dnes jediných uznávaných údajů, říká, že i za předpokladu, že ta Jarovská spojka bude, naroste doprava na komunikacích, jež dnes plní zčásti její funkci – tedy Černokostelecké a Koněvově – o 50 procent. Nejde o horizont nějakých 40 let, jde o rok 2020.

Zkuste ještě jednou odpovědět na otázku: Jste v případě neúspěchu vašeho rozkladu pokračovat v projektu nalevo a napravo od nádraží, anebo opustit pole?
Ve chvíli, kdy se rozhodne, že nádraží má zůstat, bude třeba říci, co bude s Jarovskou spojkou. Jestli se na ni skutečně rezignuje a lidé na Černokostelecké a Koněvově se odsoudí k tomu, že jim tam bude jezdit 40 až 50 tisíc aut denně, tak v ten okamžik to hodnotu našeho území dokonce zvedne. To není jen rozhodnutí o památce, ale musí přijít řada dalších rozhodnutí, například o dopravním skeletu hlavního města, o územním plánu. Všechna tato rozhodnutí musíme znát, abychom si mohli spočítat nějakou studii proveditelnosti. Dnes prostě nedokážu říct, co budeme dělat, bude-li ta stavba vyhlášena památkou.

Čtěte také: Žižkovské nákladové nádraží čeká na záchranu

Autor: Jan Horák

24.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

S novým rokem se opět mírně upravují pravidla pro přiznání důchodu: rozhoduje nejen dosažení zákonem stanoveného věku, ale rovněž doba pojištění.

Co je dobré stihnout, než odejdete do důchodu

Divadlo Bez zábradlí. Ilustrační fotografie.
16

Kavárna divadla, kde hraje žena Stropnického, nemá EET. Prý nemusí

Mládek nevydržel, Sobotka ho odvolal. Na tahu je Zeman

/ANALÝZA/ - Volby se nevyhrávají díky potlesku velkých firem, ale díky lidem, kteří vhazují hlasovací lístek do urny. Většinou to dělají na základě svých zkušeností – u lékaře, ve škole, při pohledu na výplatní pásku nebo na účet od mobilního operátora. A právě ten je nepřiměřeně vysoký celé tři roky, kdy vedl ministerstvo průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Čeští vojáci měli konflikt s policií v Litvě

Pětice českých vojáků, kteří jsou na tříměsíčním cvičení v Litvě, měli v noci na neděli incident s policií v přístavu Klaipeda. Vojáci byli údajně opilí a dožadovali se vstupu do nočního klubu. Informoval o tom server iHned.cz s odvoláním na litevskou policii a ruská a litevská média.

Migranti pronikli na španělské území. Překonali šestimetrový plot

Na 360 migrantů dnes časně ráno proniklo z Maroka přes vysoký hraniční plot do španělské severoafrické enklávy Ceuta. Jde o druhý masový případ za posledních několik dnů. V pátek se takto dostalo na španělské území kolem 500 lidí.

EET? Prázdné výlohy a strach

Po restauracích, barech a hotelech, které už mají za sebou skoro tři měsíce zkušeností, míří elektronická evidence tržeb (EET) do dalších provozoven. Od začátku letošního března čeká živnostníky podnikající v maloobchodě i velkoobchodě. Někteří jsou už teď dokonale připraveni, jiní podlehli strachu a s podnikáním raději končí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies