VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Škola pro neslyšící v Brně se brání stěhování

Brno - Učitelé a studenti střední školy pro sluchově postižené v Gellnerově ulici v Brně se peticí ohradili proti plánovanému stěhování. Bojí se, že kraj školu kvůli prodeji budov ruší.

5.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Martin Divíšek

Nejde o sluchově postižené ani o vytvoření špičkového zařízení. V popředí zájmu jsou dvě krásné budovy, které se dají výhodně prodat. To si o plánovaném přestěhování brněnské střední školy a odborného učiliště pro sluchově postižené z Jundrova do areálu jiné školy v Komárově myslí víc než stovka tamních učitelů, studentů a jejich rodičů. Píší o tom v petici, kterou v pondělí doručí jihomoravským radním.

Kraj totiž o osudu zařízení rozhoduje z pozice zřizovatele. Před dvěma týdny oznámil, že škola nejpozději letos v září změní adresu. A tamní pedagogy tím polekal. „Žádáme, aby se škola nikam nestěhovala. Alespoň ne do doby, než se najde vhodná budova pro společné vzdělávání sluchově postižených žáků od mateřské až po střední školu,“ uvádějí signatáři v petici.

Učiteli a jednomu z členů petičního výboru Ivoši Hájkovi vadí v první řadě to, že se tak nejspíš definitivně zhroutil původní záměr kraje soustředit vzdělávání neslyšících do jednoho dobře vybaveného centra. „Přes všechny sliby zůstává roztroušené v několika zařízeních ve městě. Doufali jsme, že i neslyšící v Brně budou brzy mít centrum, které jim kromě výuky nabídne například sportovní vyžití,“ podotkl Hájek.

Model, který se podle něj osvědčil v řadě větších měst, ještě před dvěma lety podporovalo i vedení kraje. Až dosud ale vzhledem k díře, kterou ekonomická krize vykousla do daňových příjmů kraje, všechno zůstávalo při starém.

Větší bere

Teď se navíc krajští zastupitelé napříč politickými kluby shodli, že školu z budov v Gellnerově ulici a ulici Elišky Machové přesunou do ne zcela naplněného Odborného učiliště a Praktické školy v Lomené ulici. „Z naší strany v tom problém nevidím, potřebný prostor máme,“ potvrdil ředitel komárovské školy Ladislav Hochman.

Připomněl, že zařízení se zaměřuje na vzdělávání mládeže s jinými typy postižení. Někteří signatáři petice v tom přesto vidí hrozbu, že větší škola obory dosud vyučované v Jundrově, nakonec pohltí. Její ředitel Miloš Pártl se těmto obavám příliš nediví. „Mnozí studenti se k nám přihlásili právě proto, že jsme menší zařízení rodinného typu. A stejně jako řada učitelů mají ke škole citový vztah,“ připomněl Pártl.

Vadí mu hlavně to, že kraj stále nevysvětlil, co chce s uvolněnými budovami dělat. Pravděpodobně se do nich přestěhuje některá z krajských škol, které dosud platí nájem v budově jiného majitele. Náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek však zatím záměry zřizovatele komentovat nechtěl. „Stále jednáme, takže nechci být konkrétní. Už teď ale mohu téměř jistě vyloučit prodej budov,“ zdůraznil Juránek. Jednoznačně odmítl i sloučení škol. Oba ředitelé tedy zůstanou na svých židlích. „Pro přestěhování jsme se rozhodli kvůli tomu, abychom ušetřili provozní náklady na školu v Jundrově,“ řekl Juránek.

Čtěte také: Přednáška po telefonu? Díky centru i pro neslyšící

Autor: Lucie Hrabcová

5.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies