Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skutečná historie českých dálnic se začala psát před 50 lety

Střední Čechy – Rovných padesát let uplynulo od chvíle, kdy týmy stavbařů začaly budovat nejstarší českou dálnici D1. V září roku 1967 odstartovala výstavba páteřní komunikace tehdejšího Československa, jejíž první úsek Praha–Mirošovice (21,3 km) byl dokončen o čtyři roky později.

12.9.2017
SDÍLEJ:

Kolona na dálnici D1. Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Na slávu, která 12. července 1971 provázela jeho otevření, si mnozí pamětnici ještě možná vzpomenou. A zcela jistě si vybaví jeho podobu – na rozdíl od současnosti měla tato dálnice v obou směrech jen dva jízdní pruhy. Do podoby, jak ji zde známe dnes, se rozrostla v letech 1996–1999. Kvůli velké vytíženosti byly tehdy dobudovány ještě dva pruhy v modelu 3+3.

Dálnice se postupně prodlužovala – a trvá to dosud. Souvislého dálničního spojení mezi Prahou a Brnem se motoristé dočkali v roce 1980 (když velkým mezníkem se stalo také otevření 54kilometrového úseku Mirošovice–Hořice v roce 1977); pak se pracovní ruch přenesl pouze na Moravu. Aktuálně se staví 14kilometrový úsek Přerov–Lipník nad Bečvou, kde má být hotovo v příštím roce – a v roce 2018 také bude zahájeno budování posledních 10 km v úseku Říkovice–Přerov. Po dokončení se délka D1 rozroste na 377 km, které umožní dojet po dálnici z Prahy až na polskou A1. Mezitím se ale ve staveniště postupně mění i již používané úseky, které procházejí rozsáhlou modernizací (což se neobejde bez dopravních komplikací, často ani bez emocí – a bohužel ani bez nehod).

Významný vliv na provoz na D1 by měly mít i další chystané velké dopravní stavby. „Ulevit“ jí má nejen přivedení dálnice D3 až k Praze, ale do budoucna také výstavba dálnice D35 v úseku Hradec Králové–Mohelnice. Ta by pak společně s dálnicí D11 vytvořila druhou, „severní“ trasu na Moravu.

Plány ze třicátých let připomínají opuštěné mosty Výstavba, která začala na Praze-východ a na Benešovsku před půl stoletím, nebyla na našem území první snahou o budování dálnic. Rozhodnutí o vzniku D1 padlo již v roce 1938 – a na jaře roku následujícího se skutečně začalo stavět. Období druhé světové války přineslo přerušení prací. Ty sice byly po jejím skončení částečně obnoveny, už v roce 1950 se ale zastavily docela. Dodnes je připomínají opuštěné mosty v původně zamýšlené trase u Želivky; v okolí nádrže Švihov. Předtím se vážně uvažovalo o souvislé dálniční trase ze západních Čech do Košic, která by se vyhýbala velkým sídlům; plány se musely zásadně měnit po Mnichovu, kdy byla zabrána pohraniční území.

Autor: Milan Holakovský

12.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zemětřesení v Mexiku
AKTUALIZOVÁNO
4

Mexiko zasáhlo další silné zemětřesení. Vyžádalo si desítky obětí

Ruské vojenské helikoptéry během manévrů Západ 2017 na cvičišti u Petrohradu.
13 5

Při cvičení Západ 2017 došlo k nehodě, střela zamířila mezi novináře

EXKLUZIVNĚ

Somálka, která prohrála soud o hidžáb, získala azyl na čestné slovo

Deník zjistil, jak se do Česka dostala Somálka Ayan Jamaal Ahmednuurová, které v úterý Městský soud v Praze zamítl žalobu proti pražské Střední zdravotnické škole kvůli zákazu nošení hidžábu. Sedmadvacetiletá Somálka se do země dostala bez jediného dokladu, azyl jí byl udělen na základě čestného prohlášení.

Začíná kampaň Číst Havla. Dětem přiblíží Havla jako literáta

Knihovna Václava Havla dnes spustila kampaň Číst Havla, která chce žákům základních a středních škol pomoci poznat Václava Havla nejen jako velkou postavu české historie, ale především jako čtivého a podnětného spisovatele.

Zemřel básník a výtvarník Ivo Vodseďálek

Ve věku 86 let dnes zemřel  spisovatel,výtvarník a vzduchoplave Ivo Vodseďálek. Byl jedním z hlavních představitelů první vlny českého undergroundu. Společně s Egonem Bondym založil jednu z prvních českých samizdatových edic Půlnoc. O Vodseďálkově úmrtí ČTK informovala Edita Onuferová z časopisu Revolver Revue, ve kterém Vodseďálek publikoval.

AUTOMIX.CZ

TEST: Jeden řidičák, dvě cesty. Vyzkoušeli jsme skútry, na které stačí "béčko"

Jestli žijete s autem ve větším městě, tak vás dost možná taky štve ranní doprava. A velice často i ta odpolední. Možná by se vám vyplatilo přesednout na něco, co disponuje polovičním počtem kol a pouze jednou stopou. Nebojte se, bicykl vám tlačit nebudeme. Řešením může být skútr.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení