VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starosta: Kraj selhal, Chrastava zůstane válečnou zónou

Chrastava - Město na Liberecku se stalo symbolem loňských povodní. Už proto, že se na rozbitých silnicích a stržených mostech v jeho katastru dramaticky předváděli krajští i vládní politici. Všichni slibovali, že mimořádná situace se bude řešit mimořádným způsobem.

5.3.2011
SDÍLEJ:

TADY SE STŘÍDALI POLITICI A TELEVIZNÍ ŠTÁBY. Dnes u provizorního pontonového mostu stojí jen starosta a nechápe, proč ho kraj „hodil přes palubu“.Foto: Deník/Jan Škvára

Nyní to alespoň v očích lidí, kteří denně drncají po tankodromech, ve které se přeměnily páteřní komunikace, vypadá tak, že mimořádný způsob znamená žádný způsob. Kraj totiž vůbec nepodal žádost o dotace na jejich opravu!

„I když my si opravíme své obecní silnice, zůstane to tu jak po válce,“ zlobí se starosta Chrastavy Michael Canov. Nemluví přitom jenom o silnici vedoucí přes chrastavské náměstí. Krajskou „stopku“ dostala i rekonstrukce strženého secesního mostu.

Místo něj je tu zatím pontonový. „Bojím se, že už nám tu zůstane,“ přiznává starosta Canov. Nešlo by přitom jen o estetický problém, provizorní pontonový most totiž není použitelný pro nákladní dopravu, je pouze jednosměrný a autobusy i auta si na něm ničí pneumatiky.

Vstupenka do kriminálu

Silnice z Andělské Hory, vedoucí přes chrastavské náměstí dál na Novou Ves, vlastně vede odnikud nikam. Na andělské straně končí betonovým zátarasem, dál na Kryštofovo Údolí se nedá. Vlastně dá – ale po lesní komunikaci a přes zákaz vjezdu. Všichni tudy jezdí… „Tohle je vstupenka do kriminálu, jen nevím pro koho,“ komentuje starosta Canov druhý „konec“ zmíněné silnice, ten novoveský. Průjezd blokuje na chrastavské straně zákaz vjezdu, místní ale po zdejším tankodromu stejně jezdí. A všichni přivírají oči navzdory tomu, že silnice má do bezpečné komunikace daleko.

Podobná situace je na silnici na Vítkov. Obě patří kraji a v tom vězí jádro pudla. Město Chrastava je ani opravit nemůže, nejsou jeho. Kraj zase nemá peníze – a ani o ně nepožádal.

Tahanice o dotace

Ostré jarní slunce nemilosrdně odhaluje nejen ničivé dílo přírodní katastrofy, ale i neschopnost příslušných institucí škody napravit. Zádrhelem jsou kupodivu dotace, které by měly v principu věc spíš urychlit. Termín pro podání žádostí na Ministerstvo pro místní rozvoj vypršel 28. února. A z Liberecka žádná žádost o grant neodešla.

„Dotace se poskytují jenom ve výši padesáti procent,“ vysvětlil náměstek pro dopravu Martin Sepp (ČSSD), „a kraj na to prostě nemá. Jeho rozpočet na dopravu činí 1 miliardu a naše spoluúčast na opravách pěti nejpostiženějších úseků, včetně těch chrastavských, by byla 800 milionů.“

Chrastavský starosta to ale vidí jinak – kraj podle něj pohrdl padesáti procenty a raději nemá nic. „Když teď nemají na to, aby to zafinancovali z poloviny, jak to opraví za rok, kdy budou muset zaplatit sto procent?“ ptá se.

„Budeme se snažit, aby vláda projekty zařadila do Státního fondu dopravní infrastruktury, pak by naše spoluúčast byla jen deset procent,“ plánuje Sepp. A když neuspějí? „Budeme to muset nějak řešit,“ přiznává Sepp. Nejen podle něj nechala vláda postižený kraj ve štychu. „Jediné řešení vidím v tom, tlačit na vládu, aby peníze našla,“ souhlasí i starosta Canov a dodává: „Od toho je hejtman hejtmanem, i kdyby měl držet hladovku před vládou.“

Hejtman Eichler (ČSSD) na otázku, proč kraj nepodal žádosti o dotace, uvedl: „Je to jen o prioritách a penězích. Pan Canov by chtěl na úkor ostatních obcí spravit vše a ještě dělat parádičky.“

Čtěte také: Bleskové povodně přišly Liberecko na osm miliard

Autor: Jana Patková

5.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies