Začnu tím, co nevyšlo přesně podle plánů:

1. Příjezd do města a parkování kolabovaly. To je bohužel fakt, se kterým bylo více méně počítáno, a přes veškerá možná opatření se nepodařilo plynulost provozu dosáhnout. Do obrovského náporu vozidel přijíždějících doslova na poslední chvíli se nachomýtla malá nehoda na Evropské, a na problém bylo zaděláno.

Chápu, že to, že všechna možná parkovací místa, k nimž dovedla návštěvníky navigace, zafungovala bezchybně, to je bráno jako samozřejmost. Poučení pro příště: začátek programu rozprostřít do delšího časového úseku tak, aby se příjezd vozidel nekoncentroval do jediného okamžiku.

Čtěte také: Příbramský Krampuslauf 2016 navštívilo na dvacet tisíc návštěvníků

2. Natažení programu. Skupiny účinkujících se po cestě občas zapomínaly. Diváci u zábran chtěli mít snímky s čerty a čerti byli v tomto ohledu opravdu přející. To mělo za důsledek natahující se „díry" v průvodu a celkový skluz programu. Na straně druhé, tisíce dětí i dospělých si odnesly selfíčko s čertem, anebo si na čerta aspoň sáhly. Pro příště: důsledněji vyžadovat dodržování scénáře a časového plánu.

Poeticky trapná situace

3. Zpoždění odpálení ohňostroje. Bylo velmi nepříjemné pro ty, kteří přišli jenom kvůli němu. Po zpožděném průvodu došlo až k poeticky trapné situaci. Dohoda byla jasná: „Franto, já mávnu, ty púšťaš". Moderátor Marcel Forejt vydal pokyn ke zhasnutí světla veřejného osvětlení, a Franta… nic. Skvělý moderátor neztratil hlavu, šikovně to zamluvil, chvíli počkal, vydal pokyn znovu a… Franta opět nic.

To už organizátoři žhavili linky do běla. Atmosféra v zákulisí rychle houstla. „Kde je Franta? Neviděl někdo Frantu? Kdo viděl Frantu naposled? Kdo to umí zhasnout místo něj? Pro diváky je deset minut čekání dlouho, ale pro organizátory to byla celá věčnost.

Spojení na Frantu se nedařilo, a tak nakonec pohasnutí světel v Příbrami museli řešit na dálku dispečeři až z Prahy. Inu, lidský faktor. A poučení pro příště? Vedle Franty mít v záloze ještě Pepu, kdyby se Frantovi zase v mrazu vybil mobil.

4. Zdaleka ne všichni návštěvníci dostali šanci sáhnout si na čerta. To je také bohužel fakt, se kterým šlo jen těžko něco dělat. Vzhledem k počtu návštěvníků by zábrany musely být dlouhé pět kilometrů. Na straně druhé, ten kdo přišel včas, mohl si čertů užít do sytosti.

Spontánní dětské reakce

Ještě by se určitě dalo poukázat na další zádrhele, ale i přes všechno výše popsané vše nasvědčuje tomu, že velká většina návštěvníků si i tuto část oslav užila. Soudím tak především ze spontánních dětských reakcí. Ten kdo tam byl a viděl všechny ty úsměvy a zářící oči malých diváků, dá mi jistě za pravdu. Ohňostroj odpalovaný ze tří míst současně byl nejspíš tím nejlepším ohňostrojem, jaký kdy Příbramané mohli vidět.

Jako samozřejmost bereme i to, že na žádném místě nenastal ani náznak jakéhokoli nebezpečí pro návštěvníky. I tuto samozřejmost zajišťovaly desítky policistů a specialistů připravovaných na nejrůznější situace. Pro krizi největší bylo připraveno i družstvo těžkooděnců.

Dle policejních odhadů mohl počet diváků dosáhnout až 20 tisíc. Něco takového Příbram ve své historii také ještě nikdy nezažila. Jenom ten, kdo něco takového někdy organizoval, může ocenit náročnost a rizika takového podniku. Už jenom vidět v Příbrami tolik lidí pohromadě byl zážitek sám o sobě.

Bezpečný průběh setkání

Nesmím zapomenout poděkovat za více než vstřícný a profesionální přístup v této věci ze strany státní policie, městské policie, bezpečnostní agentury, profesionálních a dobrovolných hasičů, záchranné služby a pracovníků městského úřadu. Ti všichni se zasloužili o bezpečný průběh akce samotné.

Doposud také, myslím, nikde nepadlo poděkování osobě, která stála v pozadí této akce, kterou sama vymyslela a tíhu a odpovědnost za její provedení vzala na sebe. Děkuji proto touto cestou paní místostarostce Aleně Ženíškové.

Otázka, jež visí ve vzduchu prozatím bez odpovědi: má se vedení radnice pokusit i v budoucnu o další takovou akci? Je skutečně více těch, kteří jsou vděčni za to, že Příbram ožívá více, nežli těch, kteří se cítí být rušeni? Jak zjistit mínění veřejnosti jinak než ve volbách? Škoda, že volby nejsou už teď, věděl bych najisto kudy se vydat dál.