VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starostové: Novinky ministerstva nám ubližují

Jižní Morava – Dvě mouchy jednou ranou. Tak se dá ve zkratce shrnout princip veřejně prospěšných prací. Zaměstnají lidi, kteří obtížně a dlouho hledají práci a zároveň zajistí úklid obce nebo městské části za rozumné peníze.

13.2.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Starostům ale dělá vrásky na čele nové opatření, které platí od začátku letošního roku. Zpřísnilo totiž pravidla pro výběr uchazečů o veřejně prospěšné práce. A především určilo, že je jeden člověk nesmí vykonávat déle než rok. „Smyslem novinky je, aby při obsazování veřejně prospěšných prací dostali všichni uchazeči stejnou šanci,“ vysvětlila nové nařízení Ivana Ondráková z brněnského úřadu práce.

Zaškolení znova

Podle starosty Cetkovic na Blanensku Petra Horáka přidělá nový předpis obcím problémy. „Máme už svoje zaškolené a samostatné pracovníky. Nové lidi teď budeme muset znovu zaučit, navíc nemáme jistotu, že nám s prací předčasně neseknou,“ upozornil Horák.

Na Hodonínsku se s novinkou už sžili a pracovníky si začínají vybírat podle nových pravidel. „Ze zájemců jsem si už zakřížkoval ty, které chci oslovit. Ale pokud mám být upřímný, tak jde většinou o lidi, kteří stejně pracovat nechtějí,“ uvedl starosta Bzence Pavel Čejka.

Obavy starostů, kteří si zvykli najímat stále stejné a osvědčené lidi, Ondráková mírní. „Můžeme se dohodnout. Pokud to půjde, tak místo obsadíme člověkem, který se radnici v minulosti už osvědčil,“ podotkla Ondráková.

Někteří starostové tak zatím výběr odkládají a čekají, až ministerstvo pokyn zmírní oficiálně. V Hýslech, kde je nejvyšší nezaměstnanost na Hodonínsku, ale jako jedni z mála na nové nařízení nečekají. „Dva pracovníky jsme vybrali a k prvnímu únoru nastoupili,“ uvedl starosta Tibor Skalka.

Jak se nováčci osvědčí, ukáže podle starostů teprve až čas. „Mohou to být lidé, kteří nemají práci jen přes zimu a na jaře zmizí jinam,“ obává se bzenecký starosta Čejka.

To je jeden z důvodů, proč prospěšné práce nevyužívají například v brněnských Tuřanech. „Úklid máme sjednaný s firmou a jsme spokojeni. Máme jistotu dobře odvedené práce,“ uvedl tajemník úřadu Zdeněk Cibulka.

Naopak městská část Brno­-střed si veřejně prospěšné práce chválí. „Jsme spokojení, a pokud vím, tak jsou za tuto možnost rádi i lidé, kteří dlouho nemohou najít žádné zaměstnání,“ uvedl mluvčí úřadu Roman Burián.

Radnice pracovníky využívá především na úklid chodníků a parků. „Pomáhají nám hlavně v místech, kam se nedostane technika,“ vysvětlil Burián.
Odměna za aktivitu

Kromě veřejně prospěšných prací si nezaměstnaní mohou přivydělat i v programu veřejné služby. V Brně takto pracuje sto padesát lidí. „Nárok na službu má ten, kdo dostává příspěvek na živobytí déle než šest měsíců. Příspěvek se totiž po půlroce krátí z 2880 korun na životní minimum 2020 korun,“ popsal nařízení mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Pokud se dotyčný přihlásí do veřejné služby a projeví tím zájem o práci, příspěvek mu zůstane v plné výši.

Veřejně prospěšné práce si lidé často pletou s obecně prospěšnými pracemi. Ty jsou alternativním trestem, který určuje soud. Pachatel není uvězněn, ale na svobodě bezplatně odpracuje určitý počet hodin pro obec.

Veřejně prospěšné práce na JM.
Vedoucí odboru trhu práce brněnského pracovního úřadu Ivana Ondráková říká:

Lidé z vesnice jsou ochotnější

Brno /ROZHOVOR/ - Veřejně prospěšné práce? Děkuji, nechci. I takovou větu slýchají od nezaměstnaných lidí poradci na úřadech práce. „Určitá skupina lidí prostě pracovat nechce vůbec,“ upozorňuje vedoucí odboru trhu práce brněnského pracovního úřadu Ivana Ondráková.


Je pro uchazeče o zaměstnání přínosem, když se zapojí do programu veřejně prospěšných prací?
Určitě ano. Hlavně pro ty, kteří mají nízkou nebo žádnou kvalifikaci. Zaměstnání si hledají velmi těžko, a tak jsou pro ně veřejně prospěšné práce mnohdy jediná možnost, jak získat zaměstnání.

Jaké máte s programem zkušenosti?
Dobré, v kraji zaměstnáváme téměř tři tisíce lidí. Nejvíce na Znojemsku.

Daří se veřejným pracem spíše v městech, nebo na vesnicích?
Spíš na vesnicích. Radnice tam mají o veřejné práce větší zájem. Možná je to tím, že se tam lidé více znají a důvěřují si. A nezaměstnaní z vesnice přijímají veřejné práce bez takzvaného ohrnování nosu. Když někdo nepracuje, je to obvykle větší ostuda pro lidi z vesnice než z města. Právě proto, že se mezi sebou všichni znají.

Co když člověk zaregistrovaný na pracovním úřadu takovou práci odmítne?
Pokud k tomu nemá vážnější důvody, vyřadíme ho z evidence.

Jak kontrolujete, zda lidé v programu pracují tak, jak mají?
Práci rozděluje i kontroluje obecní nebo městský úřad, který volné místo zřídil. Některé radnice na to mají vyčleněné takzvané skupináře. To je člověk s organizačním smyslem, který zodpovídá za svěřenou skupinu i odvedenou práci.

Práce pro obec? Chvála i kritika

V zimě uklízí sníh. Na jaře zametá chodníky, prořezává keře v parcích. V létě seká trávu u chodníků. Na podzim shrabává listí. Václav Horník se v programu veřejně prospěšných prací stará o pořádek v ulicích své městské části.

Celý život pracoval ve výrobní hale u pásu, pak ale o zaměstnání přišel. „Na stará kolena lítám po venku. Ale nevadí mi to, jsem za tu práci rád,“ říká šedesátiletý muž z Brna.

O jeho celoživotní zaměstnání ho před půldruhým rokem připravily zdravotní potíže. V evidenci úřadu práce byl tři měsíce, když dostal nabídku pracovat pro radnici v projektu veřejně prospěšných prací. Lidé z okolí si ho pochvalují. „Často mě zastavují a říkají, že tak čisto u nás ještě nikdy nebylo,“ říká s potěšením.

Přesto se ale kritice nevyhne. Hlavně v zimě, když padá sníh. „Jsme tu na práci dva, a jakmile začne sněžit, nestihneme ihned uklidit všechny chodníky. To je přeci jasné, ale někteří lidé to nedokážou pochopit a nelíbí se jim, že není zameteno hned,“ vysvětluje Horník.

S kolegou se vždy snaží odklidit sníh nejdříve u zastávek a prohrnout chodníky alespoň na jedné straně ulice. „Většina lidí to chápe, tak přejde na druhou stranu ulice, ale přesto se najdou i ti, kteří nám vyčítají, že není uklizeno,“ podotýká muž.

Doma na dvoře má zaparkovaný malý obecní traktor a sekačku. „Musel jsem se je naučit ovládat i opravovat. Jsem tu taková holka pro všechno. Když je potřeba něco opravit nebo přivézt, tak se radnice obrátí na mě,“ líčí svoji práci.

I když má práci zatím jistou, snaží se najít jiné zaměstnání. „Dostávám asi deset tisíc korun měsíčně a takové peníze chlap domů nosit nemůže. Manželka sice zatím pracuje ve školní jídelně, ale půjde do důchodu, a proto budeme potřebovat každou korunu,“ říká muž.

GABRIELA PERINGEROVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Autor: Gabriela Peringerová

13.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda pendolina u Studénky.
DOTYK.CZ

Přejezdy zabíjejí. Stát jich desítky ročně ruší, víc než stovku letos opraví

Krajně pravicová Národní fronta (FN) získala podle dílčích výsledků sčítání v prvním kole francouzských regionálních voleb 28 procent hlasů.
11

Le Penová se odmítla zahalit, zrušila kvůli tomu schůzku s muftím

AKTUALIZOVÁNO

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Jako v Jiříkově vidění si musejí připadat úředníci z obcí s rozšířenou působností (ORP) při naplňování svých povinností v souvislosti s novelou takzvaného komínového zákona.

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

V ČSSR musela být před 40 lety kvůli havárii odstavena JE Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích nedaleko slovenské Trnavy byla první svého druhu na území někdejšího Československa. Její první reaktor, ve kterém se řetězová reakce rozběhla v říjnu 1972, ale sloužil k výrobě elektrické energie pouze necelých pět let. Před 40 lety, 22. února 1977, byl po havárii odstaven. Tuto etapu budování jaderné energetiky tak nyní připomíná pouze budova stojící vedle čtyř novějších bloků.

EXKLUZIVNĚ

Pražští radní projednají převzetí společnosti PVK

Praha - Radní v úterý projednají záměr převzetí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které stoprocentně vlastní francouzská firma Veolia. O jak velký podíl bude Praha usilovat, zatím není jasné. Radní také projednají rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a harmonogram tvorby Metropolitního plánu. Na programu jednání je i nákup vozů pro městskou policii a veřejná zakázka na opravu Vinohradské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies