VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stát v boji o jaderné úložiště nabídl obcím miliony

Blatno, Lubenec - Blatno a Lubenec mají za průzkumy pro budoucí úložiště vyhořelého jaderného odpadu dostávat téměř osm milionů korun ročně. Obce váhají a kladou si podmínky, které prozatím nejsou splněny.

13.1.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Nové chodníky, moderní veřejné osvětlení nebo opravené malebné náměstíčko a další a další investice by si mohly v budoucnu dovolit Blatno a Lubenec, pokud kývnou na nabídku Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).

Stát nabízí oběma obcím na Podbořansku miliony. Co za to? Průzkumy, které mají napovědět, která z devíti lokalit bude tou nejlepší pro stavbu hlubinného úložiště pro vyhořelý jaderný odpad.

Souhlasíš s průzkumem? Dostaneš peníze, láká nově správa úložišť ke spolupráci obce po celé republice, u nichž jsou vytipované lokality pro stavbu úložiště. Několik let jsou přitom průzkumy pozastavené kvůli protestům veřejnosti. Dřívější taktika, přemlouvání a vysvětlování, neměla úspěch.

Miliony se hodí

„Obce, které se aktivně zapojí do výběru lokality a na jejichž katastrech proběhnou geologické průzkumné práce nutné k výběru vhodné lokality, budou moci čerpat milionové finanční příspěvky z jaderného účtu,“ řekl Deníku Jan Prachař, ředitel SÚRAO.

Vláda schválila finanční příspěvek 600 tisíc korun za lokalitu na rok plus 0,3 koruny za každý metr čtvereční průzkumného území. Pro Lubenec by to znamenalo každoroční injekci do pokladny ve výši 3,7 milionu korun, Blatno by dostávalo 4 miliony korun.

A co na to obce na Podbořansku? Čtyři miliony ročně pro každou by se hodily. Vždyť Blatno má běžně investiční rozpočet zhruba půl milionu, Lubenec dva až tři miliony.„Náš postoj se zatím nemění. S průzkumy souhlasíme, stejně jako dříve, ale za jasně daných podmínek a ty zatím nebyly splněny,“ řekl Václav Beneš, starosta Blatna.

Stejně odpovídá také první muž Lubence - Bohumil Peterka. „Naše podmínky platí. Průzkumy ano, ale souhlas s průzkumy nesmí být zároveň předpokládaný souhlas s úložištěm. Nadále trváme i na podmínce, že průzkumy musí proběhnout i v ostatních lokalitách, aby průzkumné práce neproběhly jen u nás a pak tu automaticky vzniklo i úložiště,“ přiblížil.

Průzkumy ano, ale…

Peníze tedy asi zatím na účet Blatna a Lubence nepotečou, pokud nezmění názor, protože ostatní lokality se do průzkumů nehrnou. „Čtyři miliony ročně do rozpočtu by se nám samozřejmě moc a moc hodily Dalo by se za ně hodně postavit a opravit, ale z našich podmínek nechceme ustupovat,“ říkají svorně oba starostové z Podbořanska.

Miliony by přitom obce nemusely utratit v jednom roce, ale mohly by si je šetřit a později využít i pro větší stavby či rekonstrukce.

Další vytipované obce ale zatím průzkumné práce odmítají. Blatno a Lubenec souhlasí, byť s podmínkami, jako jediní. „Další souhlasy s průzkumy se nám prozatím nedaří získat,“ zní ze SÚRAO. Průzkumy přitom území v okolí obcí nijak nepoškodí, jde povětšinou o povrchové měření a několik hlubokých vrtů s minimálním zásahem do krajiny.

Druhá podmínka, že souhlas s průzkumy neznamená automaticky stavbu úložiště, stát zaručuje. „Zahájení geologického průzkumu není v žádném případě bráno jako souhlas s případným umístěním hlubinného úložiště v dané lokalitě. Musíme jen prozkoumat geologické podloží, abychom zjistili vhodnost či nevhodnost území,“ slibuje ředitel správy úložišť Jan Prachař.

Lokalitu Čertovka v okolí Blatna a Lubence v minulosti odborníci označili za „nadějné“ místo pro úložiště. Obce se proto obávají, že pokud se bude dlouho otálet s průzkumy, stát prostě autoritativně rozhodne - tady se bude kopat. Zatím takovou taktiku ale stát odmítá, snaží se vyjednávat.

Protesty veřejnosti

Na všech vytipovaných lokalitách v minulých letech proběhly základní průzkumy, SÚRAO v nich ale potřebuje pokračovat, aby mohlo říci, která je nejlepší z hlediska bezpečnosti. Práce jsou zatím kvůli protestům veřejnosti pozastaveny. Správa úložišť se aktuálně snaží získat souhlasy obcí a s tím by měly právě pomoci kompenzace.

Ukládat vyhořelé radioaktivní palivo z jaderných elektráren do českého hlubinného úložiště se má začít až v roce 2065. Stavět se začne kolem roku 2040. Dvě varianty, kde by nakonec mohlo stát, se ovšem vybírají už od 90. let, aktuálně se hovoří o tom, že výběr dvou nejvhodnějších lokalit by měl skončit v roce 2018. Datum konečného výběru místa se už ale několikrát posunulo.

V předběžném výběru je devět lokalit, z toho jsou dvě ve vojenských újezdech a všude mají proběhnout průzkumy. Kromě oblasti v okolí Lubence a Blatna je ve výběru také vojenský prostor Hradiště v Doupovských horách.

Autor: Hynek Dlouhý

13.1.2012
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
6 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

AUTOMIX.CZ

Škoda vážně chystala vlastní pick-up. Neklaplo to. Zatím...

V posledních letech se několikrát objevily zprávy, že Škoda zvažuje výrobu pick-upu. Nejčastěji se přitom hovořilo o vlastní verzi Volkswagenu Amarok. Nyní se ukazuje, že na těchto informacích opravdu něco bylo.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies