VYBERTE SI REGION

Svoje vzpomínky ukryli do dřevěných beden

České Budějovice - Neobvyklý projekt Příběhy z krabic spojil studenty a seniory.

7.12.2010 1
SDÍLEJ:

Zdeňka Škopková s paní Ludmilou P. u bedny vzpomínek. Foto: Deník/Radek Gális

Pestré, občas šťastné i bolavé osudy deseti mužů a žen ukrývají dřevěné bedny, do kterých se vešly znázorněné vzpomínky na mládí a celý život. Výstava Příběhy z krabic, zachycující vzpomínání deseti klientů Domova důchodců v Dobré Vodě, je k vidění v Galerii Měsíc ve dne do konce roku.

Generační radost

„Po loňském školení Diakonie v Telči jsem dostala nápad, že bychom mohli s našimi klienty uskutečnit výstavu jako výsledek takzvané reminiscenční terapie,“ prozrazuje sociální pracovnice Renata Tetourová z Domova důchodců v Dobré Vodě.

„Oslovila jsem některé školy s uměleckým zaměřením a získala hned souhlas z Teologické fakulty Jihočeské univerzity,“ pokračuje Renata Tetourová s tím, že projektu se ochotně a s nadšením ujali studenti pod vedením Ireny Kovářové, která na fakultě vyučuje předmět Kreativita. „Studenti k nám začali chodit a povídali si s klienty. Jejich bohaté životní příběhy pak ztvárnili v orginálních bednách, které teď vystavujeme. Deset studentů a deset klientů vytvořili společně deset příběhů. Projekt je krásný a zároveň vyzývá nás ostatní, kteří máme doma nebo ve své blízkosti staršího člověka, abychom s ním společně vzpomínali. Ti lidé na to někdy čekají. Dodá jim to pocit vlastní jistoty. Výsledek se ale týká obou stran, takže jde o obohacení mezigenerační,“ dodává Renata Tetourová s tím, že spolupráce studentů se seniory v Dobré Vodě bude pokračovat i v příštím roce.

Čtvrteční vernisáže se zúčastnila také propagátorka tzv. reminiscenční terapie Hana Janečková z evangelické Diakonie. „Dříve se říkalo, že vzpomínání je projevem stárnutí. Vzpomínky ale pomáhají lidem překonat deprese a vyrovnávat se se životem. Ve vystavovaných bednách uvidíme bolesti, radosti nebo lásku. Budeme okouzleni příběhy, kterým začneme naslouchat. Když se spojí mladí a staří, vznikne z toho něco krásného a vzácného,“ upozorňuje Hana Janečková na fakt, že projektu se chopili vysokoškoláci se seniory.

„Ráda bych, aby se výstava Příběhy z krabic stala symbolem soudržnosti, pochopení, odpuštění a vzájemné úcty,“ pokračuje Hana Janečková.

„Práce s vlastními vzpomínkami pomáhá klientům k začlenění se do společnosti i k jejich lepšímu životu,“ tvrdí Hana Janečková.

Projekt vzpomínek starých lidí vznikl před pěti lety v Anglii a zapojily se do něj evropské země z východu i západu. „Vzpomínky lidí byly zachyceny v bednách z vojenské munice a putovní výstava k 60. výročí konce války procestovala Evropu včetně České republiky,“ doplňuje Hana Janečková.

Poznávání života

Jihočeské bedny plné vzpomínek v galerii znázorňují životy desítky lidí, kteří si pamatují první republiku, Tomáše G. Masaryka, světovou válku, pohromy v 50. letech i socialistickou minulost.

„Někdy vzpomínám, když mě tak napadají myšlenky z minulých časů,“ říká devadesátiletá paní Ludmila P. u krabice se svými vzpomínkami. „Nejvíc vzpomínám na život v rajchu, kde jsem byla i zavřená,“ zdůrazňuje.

Její vzpomínání do bedny výtvarně zpracovala Zdeňka Škopková. „Párkrát jsem se s paní Ludmilou potkala a postupně poznávala její život,“ říká studentka (21) teologické fakulty ze Čkyně u Vimperka.

„Bylo mi příjemné, když jsem zachycovala její život, a doufám, že se to bude líbit jí i dalším lidem,“ říká u bedny. Radost z projektu neskrývá ani Jan P. „Když je člověk mladý, je všechno veselejší,“ shrnuje životní zkušenosti rodák (nar. 1942) ze Smilovic, který po mozkové mrtvici nastoupil do Domova důchodců v Dobré Vodě před osmi lety. „Celý život, už od čtrnácti let, jsem dělal v zemědělství,“ vysvětluje obsah bedny vlastních vzpomínek, kde jsou zvířata i zemědělské stroje.

„Při reminiscenční terapii se potkávají staří lidé s mladými lidmi a přenášejí se do jiného období svého života, což jim pomáhá,“ zdůraznila při vernisáži náměstkyně hejtmana Ivana Stráská. „Nejlepší je, když se seniory komunikují mladí lidé. Proto ve Skandinávii vznikají domovy důchodců vedle škol,“ dodává Ivana Stráská a zve na výstavu Příběhy z krabic do Galerie Měsíc ve dne, která zde potrvá až do konce roku.

Pobyt v rajchu byl pro mě velkým zážitkem, vzpomíná paní Ludmila P. (90 let)

Dobrá Voda u Českých Budějovic – Narodila jsem se před devadesáti lety v Loučce u Lipníka nad Bečvou. Jsem nejstarší z dvanácti dětí.

Chodila jsem tam do obecné školy, do měšťanky jsem jít nechtěla, protože byla hodinu do města.

Po škole jsem nastoupila do nemocnice jako ošetřovatelka u řádových sester, práce tam se mi velice líbila. Narodil se mi tam v té době i bratr, byl skoro o dvacet let mladší. Byla jsem moc šťastná a chlubila jsem se jim tam.

Bratra jsem měla moc ráda, dokonce když byl na vojně, chodili jsme spolu do Vatikánu v Českých Budějovicích. Vzpomínám na to moc ráda. Velkou oporou pro mě byla maminka. Byla to velmi sečtělá a chytrá žena.

Dále jsem pracovala v sirkárně. Jednoho dne jsem šla z práce s pláčem, poslali mě totiž do rajchu do Rakouska. Bylo to velmi těžké období. Vyráběli jsme tam plynové masky a zažívali nálety na Vídeň. Ale i tam mě štěstí doprovázelo, protože jsem potkala svého manžela, dělal v Rakousku ve fabrice.

Netrvalo dlouho a otěhotněla jsem tam. Vdát jsem se ale zatím nemohla.

Když válka skončila, přestěhovala jsem se na Moravu. Všichni, co jsme byli v rajchu, jsme se tam museli přihlásit na pracovní úřad, ale já už byla těhotná.

Zanedlouho jsme se s manželem přestěhovali do Českých Budějovic a měli jsme svatbu na Dobré Vodě. Šest dnů po svatbě jsem porodila syna. Zbytek života jsem pak byla v domácnosti.

S postupem věku přišly ale zdravotní problémy, můj manžel zesnul, já jsem šla na operaci srdce a poté jsem musela i nastoupit k pobytu do Domova důchodců Dobrá Voda.

V domově se mi líbí, ráda si povídám a vykládám, co bylo v rajchu, jelikož je tato doba pro mě velkým zážitkem.

Autor: Radek Gális

7.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies