VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Temelín chce dodat teplo dvaceti tisícům domácností

České Budějovice – Už za tři roky by mohlo do Českých Budějovic proudit teplo z temelínské elektrárny. Firma ČEZ nabídla městu dodávky na čtyřicet let.

20.5.2011
SDÍLEJ:

TEMELÍN. Dostavba jaderné elektrárny je naplánována na rok 2020. Proti jsou ovšem ekologická sdružení. Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Potrubí, které by vedlo horkou vodu, by měřilo zhruba 25 kilometrů a mělo by stát kolem dvou miliard korun. Investici by zaplatil ČEZ.
„Rada města oficiálně projednala prezentaci a technické předpoklady projektu přivaděče,“ řekl včera budějovický primátor Juraj Thoma, ale dodal, že radní ještě nemluvili o ekonomických otázkách dodávky teplé vody.

„Město je připraveno jednat,“ naznačil pouze Thoma a připojil, že základní věcí pro vedení města je otázka ceny dodávek. Požadavek radnice podle Thomy bude, aby cena tepla pro domácnosti nebyla v důsledku dodávek z Temelína skokově navýšena a dlouhodobě aby byla nižší než cena tepla vyráběného z uhlí nebo z plynu.

„Teplo dodávané z Temelína by mohlo pokrýt zhruba jednu třetinu výroby teplárny,“ uvedl za českobudějovickou teplárnu Ivan Rybníček. Horká voda by šla na sídliště na levém břehu řeky Vltavy, kde jsou potřebné rozvody.

Plán na dodávky tepla z jaderné elektrárny přitom není novinkou. „O teplovodním propojení Temelína a Českých Budějovic se uvažovalo již v roce 1988,“ uvedl pro Deník tiskový mluvčí Temelína Václav Brom.

„Záleží na vedení Teplárny České Budějovice a na vedení města, jak budou vidět budoucnost tohoto zdroje,“ říká tiskový mluvčí temelínské elektrárny Václav Brom k možnosti, že by do Budějovic proudilo teplo z Temelína.

Díky dodávkám z Temelína by se nemuselo podle Broma spálit v budějovické teplárně ročně přibližně 120 000 tun hnědého uhlí. To by znamenalo snížení emisí škodlivých plynů – COŖ o 100 000 tun ročně a o 20 000 tun ročně by ubylo i ukládaného popílku.

Teplovodní přivaděč z Jaderné elektrárny Temelín by měl pozitivní dopad na ekonomiku teplárny a na ovzduší ve městě i podle vyjádření Ivana Rybníčka ze samotné teplárny.

Jedinou otázkou tak zůstává cena, za kterou by se nakupovalo teplo z Temelína. V současnosti bere dodávky z elektrárny Vltavotýnská teplárenská a pro obyvatele běžných domácností Týna nad Vltavou je gigajoul za 405 korun. V Budějovicích je cena pro bytové jednotky zhruba 430 korun za gigajoul.

Zaznívají ale varování, jakou cenu dokáže ČEZ v Budějovicích nabídnout. „Nebude to levné teplo ve smyslu odpadního tepla. Nabídku je třeba doplnit ekonomickou rozvahou,“ upozorňují někteří odborníci ohledně návrhu Temelína.

Důležité slovo zřejmě padne na akcionářské konferenci budějovické teplárny 1. června. Bude se mluvit nejen o nabídce firmy ČEZ, ale také o tom, co by to znamenalo pro investiční záměry města, většinového akcionáře teplárny.

Nabídka z Temelína by mohla mít vliv na plánované odsíření provozu v Novohradské ulici nebo i na vznik plánovaného dalšího zdroje ve Vrátě.
Podle města je případná dohoda s Temelínem otázkou nejbližších měsíců. Záměr postavit teplovod už ale má všechna potřebná povolení a v letech 2014 – 2015 by se mohly uskutečnit první dodávky.

Autor: Edwin Otta

20.5.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies