Těžbu uhlí metodou zplyňování města a obce odmítají

Starostové obcí na Mělnicku: Těžbu uhlí u nás nechceme!

Australská firma chce na Mělnicku těžit uhlí zplyňováním v hloubce až kilometr pod zemí. Obce jsou proti, bojí se znečištění spodní vody. Zástupci měst a vesnic na Mělnicku jsou ale také proti. Svůj nesouhlas vyjádřili na společném setkání v Byšicích, kam dorazili i představitelé těžební společnosti.

Firma už ministerstvo životního prostředí požádala o stanovení průzkumného území na rozloze zhruba čtyři sta kilometrů čtverečních. A obce by k tomu podle ministerstva měly zaujmout své stanovisko. Už teď je jasné, že kladné nebude. Starostové obcí, kterých se v Byšicích sešlo skoro třicet, se obávají, že by průzkumné vrty a následná těžba uhlí v hloubce šest set až tisíc metrů mohly poničit zásobárny podzemní vody nebo způsobit propady půdy.

Právě voda byla na setkání představitelů obcí a firmy hlavním tématem. „Co se stane, když narazíte na zdroj kvalitní pitné vody, kterých je u nás hodně? Podle mě můžete narušit podloží a vodu kontaminovat,“ řekl na setkání starosta Liběchova Josef Ulman.

Geolog Petr Bezuško, který pro Wildhorse Energy zpracovává průzkum, tvrdil, že ke kontaminaci vody dojít nemůže. „V minulých letech se na tomto území průzkumné vrty prováděly a k žádné kontaminaci nedošlo – a samotným průzkumem ani dojít nemůže. V dnešní době jsou navíc už modernější technologie,“ pokusil se obavy starostů vyvrátit. Takovým argumentem ale Bezuško starosty neuspokojil, podle nich se nedá vyloučit ani selhání lidského faktoru.

O průzkumných vrtech se prý podle ředitele české pobočky Wildhorse Energy Romana Rácze v tuto chvíli nedá hovořit. „Se stanovením průzkumného území nedochází automaticky k povolení průzkumných prací, to je až další krok. Nejprve je nutné vypracovat rešerše. Nikdo z nás tak zatím neví, zda se vůbec vrtný průzkum bude provádět,“ prohlásil Rácz.

Byšická starostka Jana Poláková poukázala na možnost využít pro rešerši výsledky průzkumu, který v oblasti Mělnická pánev probíhal od padesátých do devadesátých let minulého století. „Výsledky jsou veřejně dostupné v geofondu České republiky,“ uvedla.

Geolog Bezuško tvrdí, že zákon neumožňuje provádět jakékoli rešeršní práce bez stanovení průzkumného území. „Veškerou energii, kterou vyrobíme spalováním uhlí, můžeme vyrobit i jinak, obnovitelnými zdroji. Vodu ale nijak nevyrobíme,“ zdůraznil místostarosta obce Semčice Jiří Čejka.

Starostka Byšic uvedla ze zahraničních materiálů příklad těžby uhlí podzemním zplyňováním, která skončila fiaskem. „První projekt touto metodou v Austrálii zastavila tamní vláda, protože do spodní vody unikal benzen a toluen,“ upozornila Poláková.

Technický ředitel australské firmy Johan Brand uvedl, že zastavení těžby v Austrálii nebylo chybou použité technologie. „Benzen dostal do vody blízký farmář, který se snažil těžit uhlí v hloubce dvacet metrů. Množství karcinogenů bylo navíc tak malé, že se dá nalézt úplně všude,“ vyvracel Brand, který na setkání do Byšic přiletěl z Maďarska, kde připravuje těžbu.

Ze strany starostů padla také otázka: Jsou průzkumy a následná těžba v zájmu České republiky a jejích obyvatel, nebo cizího investora? „Vlastníkem uhlí je stát a ten na těžbě vždy určitým způsobem profituje. Ministerstvo průmyslu a obchodu využívání tohoto zdroje podporuje,“ odpověděl Rácz.

V případě, že obce nebudou se stanovením průzkumného území souhlasit, není podle Miloslava Kuklíka z ministerstva životního prostředí stoprocentně jisté, že se v regionu stroje do země nezakousnou. „Pokud vydáme záporné stanovisko a firma se odvolá, bude věc řešit rozkladová komise, což je poradní orgán ministra. V případě, že vydáme kladné stanovisko a obce se odvolají, jde to opět do rozkladové komise, podle jejíhož doporučení ministr rozhodne,“ vysvětlil ředitel ministerského odboru pro výkon státní správy.

Starostové chystají seznam důvodů, proč by nemělo být průzkumné území společnosti Wildhorse Energy uděleno. Své stanovisko pak musejí odeslat do poloviny února na ministerstvo životního prostředí.