Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Troubkám hrozila voda odnepaměti

Troubky - Ještě donedávna si mnozí obyvatelé Troubek na Přerovsku mysleli, že vodní živel si vybral svoji daň v roce 1997 a strasti povodní v obci další generace již nezažijí. Podle ředitele Státního okresního archivu v Přerově Jiřího Lapáčka však vodní živel obec trápil odnepaměti. V minulosti se mu však vesnice účinně bránila systémem valů a jinak vypadala i krajina. Především násilná kolektivizace zemědělství v 50.letech ale okolí obce změnila a dnes lidé z dvoutisícových Troubek marně volají po protipovodňových opatřeních.

21.5.2010
SDÍLEJ:

Troubky, ulice Loučky III: 19. května 2010 a 12. července 1997 (vlevo dole)Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

"Vodní poměry v historickém vývoji byly v Troubkách značně spletité," řekl ČTK Lapáček, který dějiny tamních povodní popsal v knize Minulost a přítomnost obce Troubky. Voda Troubky poškodila například v 70. letech 15. století, v roce 1715 způsobila škody na polích. Dlouhotrvající rozvodnění Bečvy nastalo v roce 1829, ohrožení se pak několikrát opakovalo. S vodou lidé bojovali několikrát rovněž na počátku 20. století. Velká voda přišla i v roce 1960, o pět let později povodeň zkomplikovala stavbu nového jezu. Jen malé škody na zaplavených trávnících způsobila povodeň v červenci 1970. "Nejúčinnější ochranou proti vodě byly Troubeckým po staletí udržované valy, které obklopovaly ves ze tří stran, pouze na jih do lesů byl volný průchod.

Jejich existence je doložena již od 16. století," napsal v knize Lapáček. V případě, že valy nebyly opravovány, hrozila voda lidem i několikrát do roka. Na počátku 20. století přišly na řadu úpravy toku řeky Bečvy, po regulaci řeky byly valy postupně odstraněny. Další vlna jejich likvidace přišla s kolektivizací.

Starosta obce Radek Brázda si je vědom, že vodohospodářské poměry obce v minulosti ovlivnila řada faktorů. "Ať je to odlesnění na horním toku, metody práce zemědělců, rozorání mezí, zničení remízků a podobně. Výstavba teplického poldru je důležitá, ale musí to být část z komplexu věcí," uvedl starosta. Po roce 1998 existovaly i plány na vybudování systému hrází kolem obce, ale neuskutečnily se. I místní k němu mají výhrady. "Vesnice stojí na štěrkopískách. Je třeba zvážit, zda by při ohrázování obce nevznikly problémy se spodní vodou," upozornil starosta.

Plánovaný suchý poldr v Teplicích nad Bečvou by měl ochránit města na celém dolním toku řeky, včetně Hranic, Lipníku nebo Přerova. Nádrž by v případě povodní mohla zadržet kolem 35 milionů metrů krychlových vody. Dosud ale nejsou zajištěné pozemky, na kterých má vzniknout. Že by Troubky někdy v minulosti ohrožovala záplava podobná té z roku 1997 nebo i současným povodním, si dnes nikdo z místních lidí nevzpomíná.

Podle starších se nic podobného netradovalo ani v minulosti. "Staří lidé, kteří už dnes nejsou, nevyprávěli, že by taková voda byla. Nevzpomínali, že by někdy přišla povodeň," řekla jedna z pamětnic.

Voda z Bečvy podle Troubeckých i v poměrně nedávné době zaplavovala louky nebo pole kolem řeky, brzy ale odtékala a nezůstávaly po ní velké škody. Někteří pamatují, že se jako děti po vodě plavili. Část viny nyní přičítají i zemědělcům. "Byly tady doliny a svodnice, ale družstevníci, aby měli co nejvíc pole, všecko sebrali a zničili to. Družstvo to pooralo a teď je potopa," vzpomínal starší muž, kterého rozvodněná Bečva před 13 lety připravila o střechu nad hlavou.

Katastru Troubek se dotýká několik vodních toků. Především je to řeka Bečva, která u Troubek ústí do Moravy. U Troubek se z Bečvy odděluje Malá Bečva a napojuje se na Moštěnku. Hraničním tokem mezi Troubkami a Chropyní býval Lukavec, který přišel o vodu například odvodněním pozemků na přelomu 19. a 20. století.

Během současných květnových záplav se v Troubkách naštěstí neopakovala katastrofa z roku 1997, která v obci připravila o život devět lidí a polovinu obyvatel o střechu nad hlavou. V Troubkách se tehdy kvůli řádění živlu muselo zbourat přes 300 stavení a škody dosáhly 700 milionů. Řada lidí, kteří tehdy přišli o přístřeší, ale dodnes splácí půjčky na opravy nebo stavbu svých domů.

Autor: ČTK

21.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Euro, ilustrační foto
4

Duel Deníku: Měla by Česká republika přijmout euro?

Poslanecká sněmovna. Ilustrační foto.
1 6

Někteří nynější poslanci nemají obhajobu mandátu jistou

Nastavme pojištění pro nemocnice jako povinné ručení u aut, navrhují poslanci

Pojištění odpovědnosti je příliš drahé, stěžují si české špitály. Suma roste i těm, které chyby nedělají. Nejčastěji se dostávají do sporů porodníci a chirurgové, tvrdí právník.  

DOTYK.CZ

Kolonie o sto lidech na Měsíci. To je vize Bernarda Foinga pro rok 2040

Během několika desetiletí se objeví první "měsíční miminka" - děti, které budou žít se svými rodiči na Měsíci. Tvrdí to Bernard Foing, jenž svou vizi osídleného Měsíce představil na Evropském kongresu planetárních věd v lotyšské Rize.

Dokumenty v kinech: Rodina v háji a stáří v samotě

Hned dva české dokumenty se sešly v kinech. Oba na aktuální téma. Rodinné modely a život ve stáří. 

Čtyři možnosti, jak vyřešit spaní v obýváku

Někdy to zkrátka jinak nejde. Nejčastějším kompromisem v malém bytě je spojení obývacího pokoje s ložnicí dohromady. V článku si přiblížíme čtyři možnosti, jak to elegantně vyřešit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení