VYBERTE SI REGION

U Jevíčka se objevil velmi ohrožený orel skalní

Jevíčko /FOTOGALERIE/ - Roman Christ by se rád podělil o zážitek, kterého se stal přímým účastníkem nebo spíše divákem u Jevíčka na Svitavsku.

4.4.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií
U Jevíčka se objevil velmi ohrožený orel skalní.

U Jevíčka se objevil velmi ohrožený orel skalní.Foto: Roman Christ

Je sobota dopoledne a obloha jako vymetená. Sluníčko svítí a příroda snad i tímto zvěstuje, že jaro je již opravdu za dveřmi. Byla by, myslím, chyba nevyrazit v tento den do přírody, obzvláště po dlouhé sérii ponurých dnů s minimálním slunečním svitem.

Beru si tedy foťák a svoji masivnější část fotografické výbavy a chystám se vyfotit volavku popelavou, jež v okolí našeho města strávila celou zimu. Cílem dne je pokusit se udělat ideální foto a opětovně zabodovat v podzimní fotosoutěži, kterou každoročně pořádá Městská knihovna v Jevíčku.

Vyrážím… Následuje krátký monitoring terénu a lokalizace volavky na předem vytipovaném místě. Předchozí sledování jsem prováděl po řadu měsíců, tentokrát se ale světelné podmínky a můj volný čas konečně protnuly. Volavku se mi podařilo najít těsně před polednem cca 120 metrů pod Napoleonským pomníkem. Ideální situace, je po světle.

V minulosti mě nechala k sobě přiblížit až na cca 80 metrů, než se dala na ústup, tedy vlastně odlet. Chystám si fotovýbavu, když v tom znenadání přiletí, v tuto chvíli ještě pro mne neidentifikovatelný, obrovský dravec a zaútočí na „moji“ volavku alias dnešní modelku.

Famózní…

Není času nazbyt. Nestíhám ani přenastavit řadu parametrů mého fotoaparátu a jen v úžasu sleduji famózní přírodní divadlo, které se mi odehrává přímo před očima. A cvakám a cvakám… To, co jsem měl možnost vidět, bylo neskutečné a nesrovnatelné s tím, co můžete vidět třeba na TV National Geographic. Netuším, jak dlouho celá akce trvala, nicméně slabším povahám prozradím, že volavka popelavá tuto akci přežila nakonec bez úhony, což jsem posléze i zadokumentoval. Poté jsem pořídil ještě pár dalších záběrů a vrátil se domů.

S večerem jsem „sesypal“ všech 1088 fotek do počítače. Znovu a znovu se mi však vybavuje před očima jen ta scéna z dopoledne, vlastně vybavuje se mi dodnes. Začal jsem se pídit, co to bylo za „velkého dravce“, rozpětí křídel obrovské, určitě přes dva metry. Například káně lesní, může mít řadu barevných mutací, postupně však nacházím znaky, které toto vylučují. Hlavně nesedí velikost! Nakonec se zdá, že jsem našel ztotožnění – orel skalní, ale hned encyklopedický dovětek – v České republice vůbec nežije (neplést s orlem mořským)! Takže tomuto svému zjištění nevěřím.

Zagooglovávám na internetu a hledám informace. Záchytný bod číslo jedna je Česká ornitologická společnost (ČOS) – posílám k nim mail s fotkami na ztotožnění. Následující odkaz ve vyhledávači je na Repatriační projekt orla skalního do ČR (RPOS). Kontaktuji i je. Následný den dostávám zprávy od obou institucí.

ČOS mi potvrzuje, že se jedná opravdu o pozorování orla skalního a od vedoucího RPOS dostávám rozsáhlejší informace. Zpočátku ke mně chovaly obě tyto výše zmíněné instituce nedůvěru, očekávaly rozmazané a neurčité fotografie, focené z velké dálky a hlavně s vyobrazením jiného ptáka. Poté, co je ode mne obdržely, obě konstatovaly, že dokumentaci této kvality rozhodně neočekávaly. Následně zasílám další fotografie a dostávám zpětně další informace.

Jde asi o roční samici orla skalního a volavka měla šanci ji zabít! Není to jejich orel (RPOS), nemá vysílačku a není ani kroužkován. Jde tedy o ryze „přírodního“ orla – vlastně orlici, patrně na potulce z Alp nebo ze Slovenska, tzv. „skaláka“ a je ve výborné kondici. Do Jevíčka přijedou ornitologové na následné monitorování. Jde o událost národního významu vysoce převyšující regionální významnost, na rozdíl od orla mořského, který v ČR žije i hnízdí.

V dalších dnech mi má mužská ješitnost nedá a snažím se na internetu zjistit cokoliv o orlech, a také to, zda již někdo v Čechách vyfotil opravdu divokého orla skalního. Existují sice nějaká fota orla skalního pořízená v ZOO, ze sokolnického vedení nebo z repatriačního programu. Zdá se, že jsem nakonec jediný a první v celé České republice, komu se to prokazatelně podařilo. Také se tím podařilo naprosto relevantně zadokumentovat, že je tento výskyt v ČR možný. A mělo by nás všechny těšit, že je to zrovna u nás, v našem regionu, našem městě (orel skalní v symbolice a heraldice).

Závěrem bych chtěl poprosit všechny, kdo čtou tento článek, o to, aby měli oči otevřené a vnímali přírodu. A pokud v ní uvidíte náhodou orla skalního, kontaktujte mne, prosím. Jsem pověřen ke sběru dat o orlu skalním a k reportování těchto informací.

Krásný dravec

Orel skalní je majestátní, nádherný dravec. Pohlavní dospělosti dosahuje ve třech až šesti letech života. Mladí ptáci jsou tmavěji čokoládově hnědí s charakteristickými bílými plochami na letkách a ocasní bázi. Dospělí ptáci jsou většinou jednobarevně hnědí se světlejším žlutavým zabarvením temene, týlu a středních křídelních krovek. Po dosažení dospělosti žijí v trvalých párech. Ke hnízdění si postupně budují jedno až čtyři mohutná hnízda jak na skalách, tak i na stromech. Potravou jsou nejdostupnější druhy obratlovců, např. ježci, holubi, kuny, mladé lišky, zajíci, ale i menší hlodavci, obojživelníci a plazi. V zimních měsících pak tvoří jejich podstatnou část potravy maso z padlých zvířat.

Přesné údaje o početnosti hnízdních párů v českých zemích před rokem 1900 chybějí. Z mnoha historicky doložených pramenů, včetně statistiky zástřelů však vyplývá, že orli skalní pravidelně hnízdili ve všech horských i hustě zalesněných nížinných oblastech českých zemí. V 19. století hnízdili orli skalní pravidelně ještě v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách, Beskydech (zde jsou konkrétní údaje z let 1850, 1852, 1882, 1889, 1893).

Jedinými zeměmi v celé Evropě, odkud orli skalní přičiněním člověka jako hnízdní druh zcela vymizeli, jsou Irsko (zde již ale úspěšně probíhá repatriační projekt) a Česká republika. České země byly v minulosti domovem dvou druhů velkých orlů, orla mořského a orla skalního. Orel mořský, dokud u nás nebyl člověkem vyhuben, hnízdil naposledy v jižních Čechách (do konce 19. století) a na jižní Moravě (do začátku 20. století). Po úspěšné repatriaci v letech 1979 až 1984 byl jako hnízdní druh do naší přírody navrácen a jeho populace nadále narůstá. Orel skalní na tuto příležitost stále čeká.

Orel skalní v symbolice a heraldice (moravská orlice)

Král vzduchu. Král ptáků. To je orel skalní. Vidět ho je fascinující zážitek. V některých kulturách byl a stále je uctíván jako posvátný pták a jeho pera a jiné části jeho těla se používají při mnoha náboženských ceremoniálech, zvláště pak mezi domorodými indiány ve Spojených státech a Kanadě, kteří mimo jiné nosili čelenky z orlích per. Některými byl považován i za symbol síly a odvahy.

Byl také předlohou pro standart Římských legií, aquila. Nalezneme ho též v národním erbu Egypta, Mexika, Rumunska a mnoha jiných států. Symbol starověkého Říma, Ruského carství, Rakouska-Uherska, ale třeba i Moravy a Slezska.

Orlice (heraldika)

Jako orlice se v české heraldice rozumí vyobrazení figury orla, který má jednu hlavu, přičemž figura se dvěma hlavami je nazývána orel. Ženský tvar „orlice“ (místo – jednohlavý orel) je zvláštností českého heraldického názvosloví.

Ve Starověkém Římě se orlice stala také znakem císaře jako vrchního velitele armády a následně znakem Římské říše jako celku. Po vzniku Konstantinopole začal být na základě nově vzniklého duálního charakteru císařství (latinský Západ a řecký Východ) užíván symbol (dvouhlavého) orla. Levá hlava symbolizovala Řím a pravá Cařihrad.

Znak orla se pak stal znakem Byzantské říše, která se nikdy nevzdala postulátu vlády nad upadlou západní částí říše. Odtud byl mechanicky převzat jinými státy, např. Ruskem. Znak orlice naopak navazuje na tradici předpokládající rozpad říše na dvě části, stal se erbem Karla Velikého a následně Svaté říše římské (do roku 1433). V současnosti je častou figurou ve státních znacích, například České republiky nebo Polska.

Stříbrnočervená moravská orlice je dnes součástí velkého státního znaku České republiky, jakož i znaků krajů Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského, Moravskoslezského, Pardubického a Vysočiny. Jihomoravský kraj kromě stříbrnočervené orlice užívá ve čtvrceném znaku uděleném roku 2004 také zlatočervenou variantu moravské orlice, která je umístěná ve čtvrtém poli. Vedle uvedených krajů je historické území Moravy obsaženo i v Jihočeském kraji (Dačicko, Slavonicko), který však ve znaku moravskou orlici nemá. Stříbrnočervená moravská orlice je též součástí městských znaků čtyř moravských měst: Jevíčka, Moravské Třebové, Olomouce a Znojma.

Repatriační projekt návratu orla skalního do ČR (www.orelskalni.cz)

Repatriační projekty, jejichž hlavním cílem je navrácení původních, člověkem vyhubených druhů do jejich přírodního prostředí, probíhají jak u nás, tak v řadě evropských zemí. Cílem repatriačního projektu návratu orla skalního do ČR je vytvoření stabilní hnízdní populace, tak jako tomu bylo v Moravskoslezských Beskydech před 150 lety. Předpokládá se propojení se slovenskou populací a lze očekávat šíření orlů skalních i na dalších územích ČR.

Symbolika

Nemohlo by být příznačnějšího místa pro setkání s orlem, vlastně orlicí, než ve městě, jež se pyšní orlicí ve znaku, a na území obdobného heraldického označení. V místě symbolickém, u pomníku napoleonských válek, jenž má na svém vrcholu také orla (tedy dvouhlavého).

Popřejme „naší“ orlici mnoho zdraví, žádné pytláky a ať se k nám brzy vrátí anebo ještě lépe, ať se u nás rovnou zabydlí. Je to opravdový zážitek ji vidět a ze srdce to přeji vám všem!

Orel skalní (Aquila chrysaetos)

• Rozpětí křídel: 190 až 229 cm (někde se uvádí až 250 cm)
• Hmotnost: 2840 – 4550 g samci, 3630 - 6665 g samice
• Délka života: prokazatelně v přírodě 38 let, v zajetí 50 let
• Rychlost letu až 150 km/h (při střemhlavém letu)
• Ochrana: kriticky ohrožený druh požívající nejvyšší možné ochrany, chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., a evropskou směrnicí Rady č.79/409/EEC Evropské unie z 2. dubna 1979.

ROMAN CHRIST

4.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Jídlo zdražuje. Kvůli EET to není, tvrdí Babiš

Praha – Doby, kdy se ceny skoro nehýbaly a inflace byla téměř na nule, minuly. Drahota roste a nová data Českého statistického úřadu to potvrzují. V listopadu byla inflace meziročně vyšší o 1,5 procenta, v říjnu to bylo meziročně „jen" 0,8 procenta.

Jan Železný: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují

Praha /ROZHOVOR/- Jaký je rozdíl mezi oštěpaři a oštěpařkami? Česká legenda Jan Železný (50) trénuje čtyři ambiciózní reprezentanty: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies