VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V bruntálské osadě pěstuje sto druhů feferonů

Bruntál – Pěstitel Milan Jánošík z bruntálské osady Na Vyhlídce se pyšní ojedinělou sbírkou sto šestnácti druhů feferonů. Pěstuje však nejen feferony a jinou zeleninu, třikrát získal okresní titul za Jablko roku.

19.8.2010
SDÍLEJ:

Skleníky pěstitele Milana Jánošíka v bruntálské zahrádkářské kolonii Na Vyhlídce jsou plné nejen rostlinek pálivých feferonů, ale i jiné zeleniny.Foto: Deník/Karel Janeček

Rekordní počet druhů feferonů, hýřících všemi možnými barvami piplá Milan Jánošík ve čtyřech sklenících i na jiných místech pozemku. „Část této produkce jsem představil na okresní výstavě na bruntálském zámku. Přišlo se podívat přes tisíc lidí, i na výrobky našich floristek v čele s Olgou Machů,“ těšil se z úspěchu. Feferony pěstuje bílé, fialové, červené, i různobarevné. Některé už nyní připravuje na výstavy do Krnova, Ostravy i Olomouce.

Feferony z Venezuely

Každý rok pěstitel svou sbírku feferonů rozšiřuje a obohacuje, jsou jeho miláčky už zhruba dvacet let. Základní odrůdy si sehnal, poté si je už jen sám množil, mezi sebou je kříží. „Mám tu letos i novinku, ani nevím, jak se tento druh feferonu jmenuje. Co vím, že pochází z Venezuely. Venezuelská feferona roste vyloženě jako z vody,“ uvedl pěstitel Jánošík. Jen se drží doporučení, aby tento druh nebral do úst. Je údajně extrémně silně pálivý.

„Pěstovat feferony, to je i otázka zalévání. Když je člověk přelije a rostlina není na vodu zvyklá, je zle. Až zkouškou a omylem pěstitel zjistí, na co ta která odrůda přesně vyžaduje,“ promluvil o téměř alchymistických pokusech Jánošík. Některé křížené feferony z jeho produkce ani nemají žádné pojmenování. „Označuji feferonky pro lepší orientaci čísly, nové kolekce písmeny. Od nich se odvozuje i značení kříženců,“ vysvětlil systém Jánošík.

Na svém pozemku pěstuje Milan Jánošík také zhruba čtyřicet druhů jiných paprik, než jsou feferony. Na dovolenou se od rostlinek jen tak odjet nedá. Když byl pěstitel v nemocnici, postarali se o zalévání sousedi z osady. Papriky je nutné včas vyset, nejlépe už v únoru v truhlících doma, potřebují nejméně pětadvacet stupňů celsia. Poté je je třeba včas napikýrovat, tedy rozsadit a pěstovat v teplotách nad nejméně patnáct stupňů.

I jiné rarity

„Co s paprikami dělám? Když končí všechny výstavy, rozeberou si je děvčata z osady, která pomáhají s jejich organizací. Z každé odrůdy mi ale musí nechat tři semínka,“ popsal Jánošík. U paprik ve skleníku pěstuje i rarity typu okurek, roubovaných na dýni. Mají obrovskou výhodu. Skleníkové okurky trpívají často krčkovou hnilobou, u roubované rostliny to neexistuje, zahrádkář ji přitom může přelévat vodou, jak chce. Plodí přitom až do září.

Autor: Karel Janeček

19.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
AKTUALIZOVÁNO
9 32

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Před kasárnymi zasahovala policie

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Deníku, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies