VYBERTE SI REGION

V katakombách si hráli na Rychlé šípy

Jihlava /VIDEO/ - V jihlavském podzemí se hravě orientuje i bez mapy, Jan Šustr v chodbách pod městem potkal už i bezdomovce a viděl hrob potkanů.

8.2.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
V jihlavském podzemí duchové klid nemají. Každý rok se tam probouzejí pekelníci v čele s luciferem, komentované prohlídky se v katakombách konají od dubna do října denně. Město podzemní chodby také pravidelně deratizuje.

V jihlavském podzemí duchové klid nemají. Každý rok se tam probouzejí pekelníci v čele s luciferem, komentované prohlídky se v katakombách konají od dubna do října denně. Město podzemní chodby také pravidelně deratizuje.Foto: DENÍK/ archiv

Jak o sobě sám tvrdí, zná Jan Šustr, vedoucí oddělení správy jihlavského podzemí, jihlavské katakomby lépe než samotné město. Kouzlu pětadvaceti kilometrů spletitých chodeb podlehl už před pětatřiceti lety jako školák sedmé třídy, kdy jemu a jeho spolužákům učitelka vyprávěla o dolování stříbra.

„A tak jsme jednou s klukama zašli do města, našli jsme vstup do katakomb a už to začalo. Hráli jsme si na Rychlé šípy, bylo to úplně něco jiného. Katakomby jsou můj život,“ začíná své vyprávění Šustr.

V katakombách se kluci orientovali podle značek, které si sami vyráběli. V papírnictví nakupovali křídy nebo spreje a chodby si značili. Jeden ze Šustrových kamarádů Jiří Prokop však zašel dokonce ještě dál. Pro lepší orientaci v podzemí si vyrobil speciální přístroj. Nazval ho katograf.

„To bylo takové prkýnko se spoustou otočných šipek a koleček. Pootočil si, kolik ušel kroků. No a když šel doleva, otočil šipku doleva, když doprava, doprava. A když šel pak zpátky, tak aby trefil, celý přístroj zkrátka otočil,“ popisuje katograf Šustr.

Ten také vzpomíná na to, jak v podzemí potkávali tisíce potkanů. „Tenkrát byl problém s kanalizací, a tak vylézali z kanálů. V podzemí měli spoustu místa na to, aby tam mohli řádit,“ usmívá se milovník jihlavských katakomb.

Když se s kamarády před lety plazil štolou, dokonce narazil i na potkaní hřbitov. „V bahně leželo spoustu mrtvých a rozkládajících se potkanů. Mezi nimi běhali i živí. Vůbec se nás nebáli a lezli přes nás. Přehnalo se jich po nás dobrých sto. Ale nic nedělají, jen občas kousnou do holínky, brání se. Dokážou vyskočit až na rameno,“ popisuje zážitek Šustr.

Potkan je vzácností

V dnešní době však na potkana v jihlavských katakombách narazíte málokdy. Město totiž dvakrát ročně provádí deratizaci. „Dříve potkani vylézali z košů a kanálů, dneska už je potkan vzácností, ale deratizaci je potřeba provádět. Nejhorší situace byla pod Komenského ulicí, tam podzemí totiž vede až k řece,“ připomíná vedoucí oddělení správy jihlavského podzemí.

Jednou ze záhad jihlavských historických chodeb jsou dvě svítící stěny, z nichž jedna je přístupná veřejnosti. Šustr však zůstává nohama na zemi. „Já vím, co tam svítí, je to wurtzit, barit a willemit. Je to vědecky podložené,“ říká realisticky Šustr. Ten za nejhloupější otázku považuje to, když se lidé při prohlídkách nejčastěji ptají, zda se v podzemí opravdu vyskytuje duch. „Za ta léta, co tu chodím, bych už ho snad musel vidět. Lidé věří každé hlouposti. To spíš tady potkáte bezdomovce,“ přibližuje Šustr.

O letošní zimě však zatím na žádného bezdomovce ukrývajícího se v podzemí nenarazil. Město se totiž snaží katakomby střežit. „Vchody pravidelně kontrolujeme, dříve se ale stávalo, že nějaký bezdomovec urazil zámek, vlezl dovnitř a přečkal tady zimu,“ doplňuje Šustr. V katakombách je totiž stálá teplota okolo deseti stupňů Celsia.

Před několika lety však v katakombách narazili dokonce na bandu feťáků. „Byly to děti od deseti do čtrnácti let. Bylo jich tady asi patnáct. To jste ještě neviděli, tancovaly nám tady nahaté a ani nevěděly, jak se jmenují. Letos je ale klid,“ podotýká Šustr.

Hloubili sklepy

Jihlavské podzemí je svou délkou po znojemském druhým největším v Česku. Délka chodeb se odhaduje na pětadvacet kilometrů, z nichž devatenáct je ucelený labyrint. „To znamená, že chodby jsou propojené, dalších šest kilometrů jsou takzvané lokální úseky, ty mají vchod maximálně ze tří domů,“ přibližuje Jan Šustr.

Podzemí je vybudováno ve třech patrech. Nejspodnější se nachází dokonce až dvanáct metrů pod zemským povrchem. O příčinách vzniku jihlavského podzemí kolovaly nejrůznější domněnky. Podle Šustra byly chodby budovány ke třem účelům. „Podzemí razili horníci ve středověku, bylo budováno pro skladování potravin, odvodnění a odkanalizování města a za třetí také jako úkryt obyvatelstva při živelních pohromách a obléhání města,“ říká.

Když noví obyvatelé přicházeli do Jihlavy, na zakoupené parcele si vybudovali dům. „Pod ním si vyhloubili sklep a začali podnikat, pokud prosperovali, nechali si prorazit štolu, pokud prosperovali i dále a půda jim to dovolila, vyrazili boční štolu, pokud ne, museli jít dolů a vyrazili třetí patro. Takhle se poznají prosperující domy v centru města,“ doplnil Šustr. Havíři prý v podzemí pracovali ve dvou. Za jeden den práce vyrazili pouhých 2,5 centimetru chodby.

Měšťané si také nechávali hloubit studny. Ve středověku totiž město zásobovaly dvě nádrže, které postupem času přestaly stačit. Později byly na místech nádrží, tedy na nynějším Masarykově náměstí, vybudovány dvě kašny.

Autor: Dana Křížková

8.2.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vlevo Lumír Palyza, vpravo Adam Rykala.
7

Ostravská ČSSD páchá harakiri. Uvnitř strany zuří mocenský boj

Z Ferrari 458 Speciale zbyl jen vrak.
5

Poněkud drahý večer. Opilý řidič zdemoloval Ferrari 458 Speciale

Švédsko má poprvé v historii deset milionů obyvatel

Švédští statistici oznámili, že populace severského království dosáhla poprvé v historii deseti milionů obyvatel. Není dosud známé, kde k tomu dějinnému okamžiku došlo a kdo je oním desetimiliontým občanem, ani se zatím neví, jestli je jubilejní osobou nově narozený člověk, nebo přistěhovalec. 

AKTUALIZOVÁNO

Nemocných s chřipkou přibylo za jediný týden o deset procent

Počet nemocných, kteří mají chřipku nebo akutní respirační onemocnění, za týden vzrostl o deset procent.

Nejbohatší startupisté v Indii chtějí kapitál, ale ne americkou konkurenci

Zakladatelé největších indických technologických startupových firem Flipkart a Ola, kteří soupeří s americkými konkurenty Amazon a Uber, chtějí, aby byli v zemi ochráněni před americkou konkurencí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies