I když v trošku poupravené formě. Pod taktovkou architekta Jaromíra Chmelíka tu vzniká Centrum přírodovědného a technického vzdělávání s podtitulem Lidské tělo - dokonalý stroj.

Rozrušený kronikář

Školní zařízení vizionářského architekta Josefa Gočára se poprvé pro studenty otevřelo v září roku 1928. „Slavnostní otevření se konalo 23. října 1928 za přítomnosti ministra školství a národní osvěty Milana Hodži a dalších hostů. Škola byla se svolením prezidenta republiky pojmenována jako Masarykova," osvětlil historii školy vedoucí odboru památkové péče hradeckého magistrátu Jan Falta.

O necelý rok později navštívil školu i sám „tatíček" Masaryk. Došlo k tomu 24. května roku 1929, kdy Tomáš Garrigue Masaryk ve svém třetím prezidentském období navštívil Hradec Králové. Při této návštěvě směřovaly jeho kroky i do zdejších Masarykových škol. O významnosti „inspekce" svědčí i fakt, že zapisovatel školní kroniky zřejmě zpanikařil a návštěvu datoval do roku předchozího.

„Dne 24. května 1928 poctil p. president T. G. Masaryk při návštěvě města Hradce Králové také naši školu svou vzácnou návštěvou. Nadšení mládeže i přítomných dospělých vyvrcholilo při vstupu pana presidenta do auly," píše se krasopisem ve školní kronice.

Pak léta plynula a školní zařízení jen na pár let výuka opustila. „V období druhé světové války byla škola zabrána k vojenským účelům. Byla tu německá letecká škola a později lazaret," uvedl Jan Falta. Studenti se do školy vrátili po skončení války. Na konci školního roku 2005 základní škola budovu opustila. V roce 2021 se sem však výuka vrátí - i když v jiné podobě.

Škola hrou

Město tu chystá projekt Lidské tělo – dokonalý stroj za 150 milionů korun. Kromě dětí základních škol by mělo centrum vzdělávat i studenty středních škol a zapojeny by měly být i školy vysoké. Vybudovat v areálu bývalé základní školy T. G. Masaryka moderní a v České republice ojedinělé přírodovědné centrum dostal za úkol architekt Jaromír Chmelík, který se tak setkal se svým vzorem – Josefem Gočárem.

„I díky tomuto velikánovi architektury jsem k této práci přistupoval s velkým respektem," řekl Jaromír Chmelík, který v projektu vidí neobvyklé a ojedinělé zprostředkování výuky lidského těla. „Bude to vlastně výuková instalace, kde však nebude jen samotná anatomie. Skloubí v sobě vše, co si pod pojmem lidské tělo umíme představit. Tedy i aplikovanou výuku pro biologii, fyziku či chemii," dodal architekt, který potenciál celého centra vidí v tom, že nebude zaměřeno jen na „prostou" výuku, ale své si tam najde jak laická, tak profesionální veřejnost. „Náš plán je pokud možno vrátit tam prvorepublikovou náladu a technologií ji jen doplnit. Zároveň to však musí působit ne jako škola. Aby děti chodily ze školy do školy je divný. Toto je opak, pohybují se ve školních prostorech, ale v uvozovkách tu není učitel ani žák," řekl Jaromír Chmelík, který se kromě vlastní expozice zaměří i na světelnou vizualizaci, která pramení z jeho okouzlení dílem Jeana Michela Jarreho.

Neandrtálci na kruzích

Podle architekta má Light design tu výhodu, že nemá vliv na samotnou budovu, ale přitom jí dá nový rozměr.

Každá místnost školy bude mít svoje světlo, a tím pádem i svoji náladu. Těch místností bude deset. V každé z nich však bude možné světlo, a tím pádem i náladu měnit. Například člověk přijde k srdci a kromě barvy tu bude i jeho tlukot.

Kromě světelných hrátek chce Jaromír Chmelík využít i nejmodernější technologii – průhledných oled panelů a holografických projekcí. Ty například umožní ve vstupní hale, vytvořené v tělocvičně, aby po ribstolích či kruzích lezly různé vývojové stupně člověka. „Tuto scénografickou myšlenku máme. A právě tělocvična skýtá velké množství možností. Při jejím zachování chceme ukázat vývojová stádia člověka v rámci cvičebních pomůcek. A to za pomoci holografů," uvedl architekt, který je rád, že technologický pokrok je v současné době takřka neomezený a architektům dovoluje instalacemi některých prvků „nerozbít" prostor. „Když se člověk koukne pár let dozadu, průhlednými displeji disponovali jen herci ve sci-fi. Dnes už jsou takřka v každém seriálu. Celá oled technologie má však ještě další přínos. Když se vypne, zůstane jen „sklo" a nic v prostoru vám nepřekáží a nekazí dojem. To chci v centru také využít," uvedl Jaromír Chmelík.